Teherán/Washington – Íránský ministr zahraničí Muhammad Džavád Zaríf prohlásil, že Spojené státy nejsou důvěryhodnou zemí. Reagoval tak na dopis amerických republikánů, kteří Teherán varovali, že jakákoli dohoda uzavřená s administrativou Baracka Obamy by mohla platit jen do odchodu nynějšího amerického prezidenta z funkce.
Skupina 47 republikánských senátorů otevřeným dopisem upozornila íránské představitele, že případná dohoda mezi Teheránem a Washingtonem o íránském jaderném programu by byla dojednána bez schválení Kongresu, který republikáni ovládají. „Příští prezident by mohl takovou exekutivní dohodu anulovat škrtnutím pera a budoucí Kongres by mohl kdykoli upravit její podmínky,“ stojí v dopise.
Zaríf dopis nazval „bezprecedentním a nediplomatickým“. Již dříve postoj republikánů označil za propagandu bez právního významu. „Změna vlády neznamená zrušení mezinárodních právních závazků země,“ uvedl tehdy. „Dopis má jediný cíl. Odradit Teherán od podpisu dohody,“ vysvětluje zpravodaj ČT Martin Řezníček.
Dopis kritizoval i Bílý dům a zástupci demokratických zákonodárců. Podle nich se jedná o pokus sabotovat probíhající vyjednávání, mluvčí Bílého domu Josh Earnest dopis označil za součást „partyzánské strategie na podkopání“ Obamovy snahy realizovat zahraniční politiku. „Oslabuje to naši pozici a vystavuje světu na odiv rozdělení naší politické scény,“ prohlásil demokratický senátor Richard Durbin.
„Viceprezident Joe Biden před chvílí vzkázal, že sám byl 36 let senátorem, ale že si nedokáže vybavit podobně nedůstojné chování, událost, při níž by senátoři napsali nepřátelské zemi, že americký velitel ozbrojených sil nebude schopen splnit svůj závazek,“ říká Řezníček.
Republikáni naopak tvrdí, že Obama chce dohodu s Íránem uzavřít za každou cenu do konce svého mandátu. Proto prý hrozí, že nakonec podepíše i takové ujednání, které Teheránu nezabrání vyvinout jadernou bombu. Minulý týden se v podobném duchu na půdě amerického Kongresu vyjádřil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který promluvil před zákonodárci právě na pozvání republikánů. Obama tato nařčení odmítnul.
Íránský jaderný program je předmětem diskusí už od roku 2005, kdy se případem začala zabývat Rada bezpečnosti OSN. Postupně na Írán uvalila řadu sankcí a rezolucí vyžadujících zastavení jaderného programu. Rozhovory s Teheránem, v nichž se Washington výrazně angažuje, nyní vrcholí. Do konce března má být znám rámec dohody o íránském jaderném programu a konečná smlouva by pak měla být hotova v červnu. Teherán však před týdnem odmítl Obamův návrh na desetileté zmrazení programu. Výměnou za omezení jaderného programu nabízí Západ zmírnění či dokonce zrušení protiíránských sankcí, které v kombinaci s cenou ropy výrazně poškozují tamní ekonomiku.
