USA citelně sníží výdaje na protiraketovou obranu

Washington - Tempo, s nímž se za vlády prezidenta George Bushe pustily Spojené státy americké do plánování protiraketové obrany, zpomaluje. Bílý dům nového prezidenta Baracka Obamy žádá Pentagon, aby v rozpočtu na příští rok 2010 seškrtal výdaje na protiraketovou obranu o téměř dvě miliardy dolarů, tedy zhruba o pětinu. Omezení by tak mj. mohlo zpomalit právě realizaci plánované americké protiraketové základny v Česku a v Polsku.

Již americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová při jednání se svým českým protějškem Karlem Schwarzenbergem nevyloučila, že Američané své plány přezkoumají, pokud uvidí pozitivní změnu v chování Íránu. Právě před íránským nebezpečím měl protiraketový deštník Spojené státy a jejich spojence chránit.

Washington chce mírnit Teherán za pomoci Moskvy

Podle výpovědi anonymního zdroje z amerického ministerstva zahraničí by měla Moskva přesvědčit Írán, aby přestal usilovat o jaderné zbraně. Právě Kremlu vadí vybudování sil s deseti antiraketami v Polsku a protiraketového radaru v Česku. Objevily se i informace, že Spojené státy je mohou s Ruskem vyměnit za omezení zbrojení.

Předchozí prezident George Bush loni v říjnu podepsal rozpočet zahrnující i 465,8 milionu dolarů na vybudování protiraketového radaru v Česku a základny s obrannými střelami v Polsku. Uvolnění peněz na radar už dříve americký Kongres podmínil českým souhlasem s vybudováním zařízení. Schválené finance na evropskou část protiraketového štítu byly o 246,3 milionu dolarů nižší, než původně americká vláda žádala; kongresmani ovšem při předběžném projednávání doporučovali ještě rozsáhlejší škrty, až o 370 milionů dolarů.

Škrtání výdajů Pentagonu má postihnout i další projekty 

Američané přitom nesnižují výdaje jen na systémy v Česku a Polsku. Podle předsedy Aliance na podporu raketového systému (MDAA) Rikiho Ellisona mají být seškrtány výdaje například na velký laserový projekt firmy Boeing, vesmírných projektů firmy Lockheed a také společností Northrop a Raytheon.

S Pentagonem jednal o omezení rozpočtu v příštím roce také staronový americký ministr obrany Robert Gates. „Je to velmi citlivý proces. Ani já ani nikdo jiný z účastníků nebude moci specifikovat, o čem se diskutovalo,“ řekl mluvčí Pentagonu Geoff Morrell. Gates údajně prohlásil, že armádní rozpočet musí být nejen vojensky odpovědný, ale také finančně realistický. Zároveň žádal tvrdé rozhodnutí o programech, při jejichž realizaci vznikají vážné problémy.

  • Plánovaný protiraketový štít USA autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/364/36343.jpg
  • George Bush autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/624/62364.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 3 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 12 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 31 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 1 hhodinou

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...