Britské poslance čekají další mnohahodinové debaty nad vládním návrhem zákona o právní odluce od EU. Podle vlády je cílem zajistit co nejplynulejší rozjezd den po brexitu. Spory jsou ale ostré – kvůli plánovanému hromadnému schvalování desetitisíců norem, ale i budoucím pravomocím vlády v rozhodování o evropských normách. Premiérka Theresa Mayová zatím ustoupila v tom, že zákonodárci budou moci hlasovat o finální dohodě s Unií.
Britská vláda se snaží zachovat kontinuitu. „Zákon (o právní odluce) zakotvuje, že všechny bruselské směrnice a direktivy přejdou koncem března 2019 ze dne na den přímo do právního řádu Spojeného království. To je předpoklad, aby britské firmy mohly – pokud bude dosaženo dohody – se sedmadvacítkou dál volně obchodovat,“ prohlásil spolupracovník ČT Ivan Kytka.
Jako za Jindřicha VIII., ozývají se některé hlasy
„Zákon na druhou stranu stanoví, že posléze bude v pravomoci vlády vybírat, které evropské směrnice a kdy se změní bez projednání v britském parlamentu. To vyvolalo pohoršení, leckdo tvrdí, že vláda si uzurpuje stejné pravomoci jako Jindřich VIII., když docházelo v 16. století k náboženské odluce od Říma a reformaci. Tehdy se moc soustředila do rukou několika málo činitelů u královského dvora,“ upozornil Kytka.
Poslanci zatím podali přes 470 doplňovacích návrhů. Jeden přidala minulý týden sama premiérka Mayová, aby dokázala, že má věc pevně v rukou, když oznámila, že dá do záhlaví zákona přesné datum odchodu z EU, a to 29. března 2019 ve 23 hodin.
To ale na schůzce poslaneckého klubu napadla dvacítka konzervativců. „Byli tam lidé, kteří se nikdy nebouřili a teď vůbec poprvé mluví o tom, že se postaví proti,“ upozornila konzervativní poslankyně Anna Soubryová.
Právní předpis mimo jiné říká, že unijní právo ztratí dnem vystoupení Británie z evropského bloku nadřazenost nad britskými zákony. Zákon rovněž uvádí, že britská vláda bude mít na nápravu všech nedostatků vzešlých z převodu unijního práva do britského čas dva roky po brexitu, tedy odchodu z EU.
Zákon, kterému se říká Repeal Bill (odvolávací zákon), ruší zákon o Evropských společenstvích z roku 1972, jímž se Británie stala členem předchůdce Evropské unie. „Jde asi o 80 tisíc zákonů, což si vláda uvědomila a chce některé z nich nechat schválit parlamentem najednou v blocích. Celá skupina poslanců z různých stran ale tvrdí, že to bude urážka parlamentu,“ konstatoval publicista Jan Jůn.
Mayová má potíže ve straně i ve vládě
Premiérka navíc čelí v napjaté době schvalování zákona vnitrostranickým tlakům. O víkendu měli rebelové už 40 z 48 podpisů nutných pro pokus nahradit Mayovou v čele strany. Premiérka je přitom slabá i ve vládě. Ministři zahraničí Boris Johnson a životního prostředí Michael Gove ji dopisem důrazně požádali, ať srovná váhavé členy kabinetu.
Jasně tím mířili na ministra financí Philipa Hammonda, který odmítá utrácet za plány na rozchod s Unií ve zlém. „Každá libra, kterou dáme na přípravy tvrdé celní hranice, je libra, kterou nemůžeme dát na nemocnice, sociální péči, školy nebo snižování deficitu,“ zdůraznil Hammond.
Den před zahájením rozpravy navrhl ministr pro brexit David Davis, že konečnou dohodu s Unií předloží poslancům ke schválení. „Parlament dostane čas, aby projednal a prozkoumal konečnou dohodu s EU a hlasoval o ní. Bude platná pouze v případě, že ji schválí,“ uvedl Davis.
Opozice to považuje za ústupek, poslance ale krok neuspokojil. Zjistili totiž, že pokud dohodu odmítnou, vláda jen přejde na tvrdý brexit. Ten kromě velké části opozice vadí i finančníkům a podnikatelům z londýnské City.
