Uprchlická centra i koridor. Jihoamerické státy řeší příliv milionů Venezuelanů

Jihoamerické státy se potýkají s migrační vlnou, kterou způsobila hluboká hospodářská krize ve Venezuele. Brazilská vláda už zřídila u hranic dočasné centrum pro běžence a Ekvádor otevírá humanitární koridor pro uprchlíky. Řada z nich nemá cestovní pasy a míří do jiných zemí. Jen na území Ekvádoru už letos dorazilo na šest set tisíc běženců.

Do Brazílie, Ekvádoru, Peru a Chile už přišly miliony Venezuelanů. Zahltili hlavně města u hranic, kde se snaží sehnat práci a vydělat si peníze v cizích měnách.

Ekvádorská vláda volá po summitu latinskoamerických států, který by se pokusil najít řešení krize. „Masivní migrace lidí z Venezuely je problém, který nemůže vyřešit jediná země. Vyžaduje odpověď všech států v našem regionu,“ konstatoval ekvádorský ministr zahraničí José Valencia.

 „Je to problém celého regionu – ne jediné země. V tuto chvíli tu máme 2,5 milionu vysídlenců. Rádi bychom viděli, že venezuelská katastrofa končí. Bohužel to ale nic nenaznačuje. Potřebujeme akci, do které se zapojí mnoho stran,“ podotkl brazilský ministr veřejné bezpečnosti Raul Jungmann.

OSN vyzývá sousední státy, aby nezavíraly hranice

Jihoamerické státy ale zavádí i různá ochranná opatření – například Brazílie poslala na hranici víc vojáků a Ekvádor chce nově pouštět jen Venezuelany s pasem, který řada běženců nemá. Stejný krok chystá i Peru.

Agentury OSN, které se migrací zabývají, ve čtvrtek okolní země vyzvaly, aby Venezuelcům pomohly. Organizace spojených národů apelovala na jihoamerické země, aby nezavíraly hranice a pokračovaly v solidárním přístupu k imigrantům, který jim zaručí ochranu.

Venezuela kdysi patřila mezi nejvíce prosperující země Latinské Ameriky. Vlastní například největší prokázané zásoby ropy na světě. Propad cen ropy doprovázený korupcí a špatným hospodařením pod vedením socialistické vlády však za posledních dvacet let způsobily, že země se ocitla v prozatím nejhorší ekonomické krizi.

Autoritář Maduro nyní zavádí drastické reformy, které mají skomírající hospodářství zachránit. Změny začaly zavedením nových bankovek, na kterých bylo škrtnuto pět nul. V budoucnu má o více než tři tisíce procent stoupnout minimální mzda a prezident slíbil, že zvýší ceny benzinu na mezinárodní úroveň. Kritici těchto plánů se ale domnívají, že situace v zemi se tím jen zhorší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 24 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 26 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...