Uplynulo deset let od vraždy novinářky Politkovské. Objednavatel zůstává neznámý

Sedmého října 2006 se ruská novinářka Anna Politkovská vracela domů z nákupu. Už v obchodním centru ale byla sledována a když vcházela ve svém domě do výtahu, byla zastřelena několika ranami z pistole. Organizátoři vraždy potrestáni byli, kdo si čin objednal, ale vyšetřovatelé ani po deseti letech nezjistili.

Politkovská patřila k nejznámějším ruským novinářům a obráncům lidských práv. Ve svých článcích tvrdě pranýřovala porušování práv civilního obyvatelstva v Čečensku ruskými jednotkami a byla nesmlouvavým kritikem Kremlu.

Do Čečenska přijela poprvé v roce 1998. Od druhé čečenské války, jež vypukla o rok později, byla na Kavkaze více než padesátkrát. V únoru 2001 byla v Čečensku uvězněna, a poté vyhoštěna, vzápětí publikovala informace o lidech, kteří v republice mizí beze stopy.  

Podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka byla Politkovská idolem zejména ruské inteligence. „Obyčejní lidé, kteří Putina stále více obdivovali, jí vlastně moc nerozuměli. I její přátelé jí říkali, že pořád pranýřuje Putina, ale že to není žádný pozitivní program. Politkovská ale dokázala odhadnout, jakým nebezpečím Putin pro Rusko je a že tamní autokratický režim bude stále posilovat, čehož jsme svědky hlavně v posledních čtyřech letech,“ uvedl Dvořák.

Nebezpečí viděla také v osobě současného čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, jenž začínal jako šéf ochranky svého otce. Ve svém posledním interview z 5. října 2006, které v souvislosti s výročím připomněla stanice RFE/RL, přirovnává Kadyrova ke Stalinovi.

„Pokud jde o uctívání Kadyrova, situace je stejná jako za Stalina. Na veřejnosti hovoří lidé o Kadyrovovi s úctou. Jakmile ale s vámi mluví soukromě, přiznávají, že ho nenávidí.“

Kvůli kritickým článkům z Čečenska bylo Politkovské několikrát vyhrožováno smrtí, a to i ze strany Kadyrova. Jak připomněl Ondřej Soukup z Hospodářských novin, „čtyři měsíce před vraždou Kadyrov pozval Politkovskou k sobě a několik hodin na ni křičel a vyhrožoval jí“. 

Politkovská byla zavražděna v den 54. narozenin prezidenta Vladimira Putina. Podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka nešlo o náhodu, podobně jako v případě loňské vraždy opozičního politika Borise Němcova, ke které došlo pár desítek metrů od kremelské stěny. Dvořák mluví o určité „zvrhlé symbolice“. 

Souvislost mezi oběma případy vidí  i Soukup. „Jsou podobné, patrně i objednavatel vraždy byl v obou případech jeden a tentýž: všechny stopy vedou do Čečenska k prezidentovi Ramzanu Kadyrovovi,“ konstatoval novinář. 

Komentátor Dvořák připomněl, že Politkovská byla velkým kritikem čečenské války už v době prezidenta Borise Jelcina. Psala ale také o šikaně v ruské armádě nebo korupci. Za svou činnost získala řadu prestižních cen, zároveň ale čelila hrozbám vůči vlastní osobě.

Objednavatel vraždy odhalen nebyl

Skandál vyvolal první proces s údajnými spolupachateli vraždy v roce 2009. Porota tehdy pustila obžalované pro nedostatek důkazů na svobodu, nejvyšší soud pak ale vrátil případ prokuratuře k došetření. V červnu 2014 poslal soud za vraždu Politkovské do vězení na doživotí Lom-Aliho Gajtukajeva a Rustama Machmudova.

Bratři Machmudovovi
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Ivan Sekretarev

Tři další pachatelé Ibrahim Machmudov, Džabrail Machmudov a bývalí policisté Sergej Chadžikurbanov a Dmitrij Pavljučenkov dostali vysoké tresty vězení. Pořád ale není jasné, kdo vraždu objednal. 

Právě na to upozornily v souvislosti s desetiletým výročím ruské noviny Novaja Gazeta, kde Politkovská pracovala. Na svém webu zveřejnili video, ve kterém členové redakce i syn Politkovské Ilja shrnují okolnosti vraždy a postup vyšetřování. Stěžují si, že objednavatel vraždy zůstává neznámý a že nový vyšetřovatel, jenž kauzu dostal na starosti, nic nedělá. 

Ve většinové ruské společnosti desetileté výročí vraždy podle Soukupa nijak nerezonuje a i pro stát je to do určité míry uzavřená záležitost. „Přinejmenším do té doby, dokud bude zachován v Čečensku status quo, tedy dokud budou mít tamní silové složky možnost bez ohledu na ty federální likvidovat svoje oponenty,“ uvedl Soukup, podle kterého zmizely v severokavkazské republice desítky lidí. 

„Čečenské silové složky si dělají, co chtějí. Existují třeba indicie, že vydírají různé podnikatele. Dokud mají tuto imunitu – výměnou za ni je Kadyrov zcela loajální vůči ruskému prezidentovi a v Čečensku je vlastně klid, byť je to trochu hřbitovní klid – dokud tato výměna bude fungovat, tak se nic nezmění,“ uzavřel Soukup.   

Nezávislých médií v Rusku ubývá

Za deset let od vraždy Politkovské se v Rusku prostor pro nezávislá média ještě více zmenšil. Mnohé redakce kvůli strachu z represí sahají k autocenzuře a vyhýbají se tématům, která by mohla Kreml rozčílit. 

Kritická média čelí problémům. Například majitel serveru Lenta.ru vyměnil jeho vedení, když kritika novinářů vůči Kremlu začala být považována za příliš ostrou. Nezávislá televizní stanice Dožď byla vyhozena ze svých studií a vysílá teď z bytu. V novinách RBK zase proběhla čistka poté, co reportovaly o majetkových poměrech lidí kolem prezidenta Putina.

Teoreticky větší šanci na přežití mají média s nižším nákladem, jež nemají tak výrazný vliv. I ta ale čelí problémům, těžko třeba hledají inzerenty, kteří by na jejich stránkách otiskli svou reklamu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 5 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 7 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 9 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 10 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.