Uplynulo deset let od vraždy novinářky Politkovské. Objednavatel zůstává neznámý

Sedmého října 2006 se ruská novinářka Anna Politkovská vracela domů z nákupu. Už v obchodním centru ale byla sledována a když vcházela ve svém domě do výtahu, byla zastřelena několika ranami z pistole. Organizátoři vraždy potrestáni byli, kdo si čin objednal, ale vyšetřovatelé ani po deseti letech nezjistili.

Politkovská patřila k nejznámějším ruským novinářům a obráncům lidských práv. Ve svých článcích tvrdě pranýřovala porušování práv civilního obyvatelstva v Čečensku ruskými jednotkami a byla nesmlouvavým kritikem Kremlu.

Do Čečenska přijela poprvé v roce 1998. Od druhé čečenské války, jež vypukla o rok později, byla na Kavkaze více než padesátkrát. V únoru 2001 byla v Čečensku uvězněna, a poté vyhoštěna, vzápětí publikovala informace o lidech, kteří v republice mizí beze stopy.  

Podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka byla Politkovská idolem zejména ruské inteligence. „Obyčejní lidé, kteří Putina stále více obdivovali, jí vlastně moc nerozuměli. I její přátelé jí říkali, že pořád pranýřuje Putina, ale že to není žádný pozitivní program. Politkovská ale dokázala odhadnout, jakým nebezpečím Putin pro Rusko je a že tamní autokratický režim bude stále posilovat, čehož jsme svědky hlavně v posledních čtyřech letech,“ uvedl Dvořák.

Nebezpečí viděla také v osobě současného čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, jenž začínal jako šéf ochranky svého otce. Ve svém posledním interview z 5. října 2006, které v souvislosti s výročím připomněla stanice RFE/RL, přirovnává Kadyrova ke Stalinovi.

„Pokud jde o uctívání Kadyrova, situace je stejná jako za Stalina. Na veřejnosti hovoří lidé o Kadyrovovi s úctou. Jakmile ale s vámi mluví soukromě, přiznávají, že ho nenávidí.“

Kvůli kritickým článkům z Čečenska bylo Politkovské několikrát vyhrožováno smrtí, a to i ze strany Kadyrova. Jak připomněl Ondřej Soukup z Hospodářských novin, „čtyři měsíce před vraždou Kadyrov pozval Politkovskou k sobě a několik hodin na ni křičel a vyhrožoval jí“. 

Politkovská byla zavražděna v den 54. narozenin prezidenta Vladimira Putina. Podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka nešlo o náhodu, podobně jako v případě loňské vraždy opozičního politika Borise Němcova, ke které došlo pár desítek metrů od kremelské stěny. Dvořák mluví o určité „zvrhlé symbolice“. 

Souvislost mezi oběma případy vidí  i Soukup. „Jsou podobné, patrně i objednavatel vraždy byl v obou případech jeden a tentýž: všechny stopy vedou do Čečenska k prezidentovi Ramzanu Kadyrovovi,“ konstatoval novinář. 

Komentátor Dvořák připomněl, že Politkovská byla velkým kritikem čečenské války už v době prezidenta Borise Jelcina. Psala ale také o šikaně v ruské armádě nebo korupci. Za svou činnost získala řadu prestižních cen, zároveň ale čelila hrozbám vůči vlastní osobě.

Objednavatel vraždy odhalen nebyl

Skandál vyvolal první proces s údajnými spolupachateli vraždy v roce 2009. Porota tehdy pustila obžalované pro nedostatek důkazů na svobodu, nejvyšší soud pak ale vrátil případ prokuratuře k došetření. V červnu 2014 poslal soud za vraždu Politkovské do vězení na doživotí Lom-Aliho Gajtukajeva a Rustama Machmudova.

Bratři Machmudovovi
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Ivan Sekretarev

Tři další pachatelé Ibrahim Machmudov, Džabrail Machmudov a bývalí policisté Sergej Chadžikurbanov a Dmitrij Pavljučenkov dostali vysoké tresty vězení. Pořád ale není jasné, kdo vraždu objednal. 

Právě na to upozornily v souvislosti s desetiletým výročím ruské noviny Novaja Gazeta, kde Politkovská pracovala. Na svém webu zveřejnili video, ve kterém členové redakce i syn Politkovské Ilja shrnují okolnosti vraždy a postup vyšetřování. Stěžují si, že objednavatel vraždy zůstává neznámý a že nový vyšetřovatel, jenž kauzu dostal na starosti, nic nedělá. 

Ve většinové ruské společnosti desetileté výročí vraždy podle Soukupa nijak nerezonuje a i pro stát je to do určité míry uzavřená záležitost. „Přinejmenším do té doby, dokud bude zachován v Čečensku status quo, tedy dokud budou mít tamní silové složky možnost bez ohledu na ty federální likvidovat svoje oponenty,“ uvedl Soukup, podle kterého zmizely v severokavkazské republice desítky lidí. 

„Čečenské silové složky si dělají, co chtějí. Existují třeba indicie, že vydírají různé podnikatele. Dokud mají tuto imunitu – výměnou za ni je Kadyrov zcela loajální vůči ruskému prezidentovi a v Čečensku je vlastně klid, byť je to trochu hřbitovní klid – dokud tato výměna bude fungovat, tak se nic nezmění,“ uzavřel Soukup.   

Nezávislých médií v Rusku ubývá

Za deset let od vraždy Politkovské se v Rusku prostor pro nezávislá média ještě více zmenšil. Mnohé redakce kvůli strachu z represí sahají k autocenzuře a vyhýbají se tématům, která by mohla Kreml rozčílit. 

Kritická média čelí problémům. Například majitel serveru Lenta.ru vyměnil jeho vedení, když kritika novinářů vůči Kremlu začala být považována za příliš ostrou. Nezávislá televizní stanice Dožď byla vyhozena ze svých studií a vysílá teď z bytu. V novinách RBK zase proběhla čistka poté, co reportovaly o majetkových poměrech lidí kolem prezidenta Putina.

Teoreticky větší šanci na přežití mají média s nižším nákladem, jež nemají tak výrazný vliv. I ta ale čelí problémům, těžko třeba hledají inzerenty, kteří by na jejich stránkách otiskli svou reklamu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...