Únos? V Libanonu zmizelo pět Čechů, potvrdilo MZV

Bejrút - Pět českých občanů zmizelo na východě Libanonu, potvrdilo české ministerstvo zahraničí (MZV). Odpoledne kvůli situaci zasednul krizový štáb. Informaci přinesl jako první místní list The Daily Star. Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek se kvůli tomu telefonicky spojil se svým libanonským protějškem. Po Češích pátrá policie i armáda. Češi ve věku 25 až 47 let mohli být uneseni. Policie našla v opuštěném voze zavazadlo s jejich věcmi.

Ministerstvo zahraničí nechce sdělovat identitu pohřešovaných, aby neohrozilo probíhající pátrací operaci, a snaží se kontaktovat jejich rodiny. „Informaci potvrdily libanonské informační služby,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničních věcí Michaela Lagronová. Libanonská vláda do hledání zapojila armádní rozvědku, věc tak má vysokou prioritu.

  • Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek: "Jsem ve spojení se zpravodajskými službami a navázali jsme také komunikaci s libanonskou vládou, se kterou máme dobré vztahy. Rád bych ocenil úlohu libanonské vlády, která vede armádní a policejní pátrací akci. Je jednoznačné, že budeme v této věci velmi dobře kooperovat. Hlavní je Čechy najít a z hlediska tohoto cíle není dobré poskytovat žádné další informace."
  • Premiér Bohuslav Sobotka: „S ministrem Zaorálkem jsem ve spojení, mohu garantovat, že snahou české vlády je udělat maximum pro to, abychom českým občanům pomohli.“

Taxi, jehož libanonský řidič se rovněž pohřešuje, bylo podle The Daily Star za rozbřesku nalezeno 300 metrů od vojenského stanoviště u města Kafraja v západní části libanonského údolí Bikáa, což je nedaleko syrských hranic. „V této oblasti je situace nesmírně složitá. Do země se začala přelévat občanská válka ze sousední Sýrie,“ podotkl Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity v Praze.

Na zmizení osob upozornil otec taxikáře, který v noci nedorazil domů. V autě byly nalezeny české a libanonské peníze, eura a tři videokamery, které zřejmě patřily Čechům, napsal The Daily Star. 

Podle serveru iDNES.cz si libanonská média všímají souvislosti pohřešovaných Čechů a Libanonce zadrženého v loňském roce v Praze, který je nyní ve vazbě a čeká na vydání do USA. Taxikář, s nímž v Libanonu pohřešovaní Češi cestovali, totiž pochází ze stejné vesnice jako Alí Fajád podezřelý ze spolupráce s teroristy. USA Fajáda chtějí vydat společně se dvěma dalšími muži pocházejícími z Pobřeží slonoviny. Trojice chtěla prodat zbraně a kokain americkým agentům, kteří předstírali, že jsou členy kolumbijské teroristické organizace FARC. Městský soud již v dubnu vyslovil souhlas s vydáním, který ale ještě musí potvrdit ministr spravedlnosti.

Podle Lagronové ministerstvo dostalo informace od místních bezpečnostních složek svědčící o tom, že v údolí Bikáa bylo skutečně nalezeno opuštěné auto, v němž bylo pět českých pasů, cennosti, několik videokamer a kreditní karty. Pasy jsou podle všeho pravé.

Podle policie Češi v posledních několika měsících navštívili Libanon dvakrát. Poprvé to bylo 15. května, zemi pak opustili 1. července. O týden později přijeli do Libanonu znovu.

MZV před cestami do údolí Bikáa varuje

Oblast dřív patřila k baštám Hizbaláhu, v posledních letech do ní pronikají radikálové ze Sýrie. I proto před cestami do údolí MZV varuje. Podle Lagronové nadále platí, že by se Češi v případě cesty do Libanonu měli zaregistrovat v dobrovolné databázi cestovatelů DROZD. Pohřešovaná pětice v ní nebyla.

Město Kefrajá, kde muži zmizeli, se  v poslední době stalo několikrát cílem útoků. „Občas se objeví informace o tom, že tam byl pokus třeba o infiltraci nějakých těch radikalizovaných skupinek ze Sýrie nebo o atentát pomocí výbušniny v autě,“ konstatoval obchodník Ondřej Krátký, který žije v Libanonu. Ve stejné oblasti před dvěma dny zmizeli i dva Libanonci.

V březnu roku 2011 zmizelo v údolí Bikáa za podobných okolností sedm Estonců, kteří si do Libanonu vyjeli na kolech. V zajetí byli 113 dnů a osvobozeni byli po zásahu libanonských speciálních sil. Jejich věznitelé se údajně hlásili k teroristické síti Al-Káida.

Libanonská policie koncem září 2013 hledala českého turistu, který byl rovněž pohřešovaný. Šestačtyřicetiletý muž se vydal na výlet a za špatné viditelnosti se zřítil do hlubokého údolí a zemřel.

Případy Čechů unesených v zahraničí

  • 13. března 1983 - Příslušníci povstaleckého Národního svazu pro úplnou nezávislost Angoly (UNITA) unesli 66 československých občanů, kteří pracovali v papírně v angolském Alto Catumbela. Únosci požadovali politické uznání. Unesení museli absolvovat 1200 kilometrů dlouhý pochod. Po 4,5 měsíci únosci propustili ženy, děti a slabé muže. Zbylí lidé byli propuštěni po 468 dnech.
  • 26. května 1995 - Tři české vojáky spolu s dalšími 270 příslušníky mírových sil UNPROFOR použili bosenští Srbové v okolí Pale u Sarajeva jako lidské štíty, aby odvrátili hrozící letecké údery NATO. Majora Karla Krátkého a kapitána Oldřicha Židlíka propustili po 24 dnech, major Zlatko Kožušník se dostal na svobodu po 19 dnech zajetí.
  • 17. prosince 1996 - Český chargé d'affaires v Peru Lubomír Hladík byl mezi více než 600 lidmi zajatými na večírku v rezidenci japonské ambasády v Limě. Ozbrojenci z Revolučního hnutí Túpaka Amarua (MRTA), kteří požadovali propuštění vězněných členů hnutí, rukojmí postupně propouštěli, včetně Hladíka. Peruánské bezpečnostní síly osvobodily 72 zbylých rukojmí 22. dubna 1997.
  • 19. února 1998 - Podplukovníka Jaroslava Kulíška s dalšími třemi pracovníky pozorovatelské mise OSN v Gruzii (UNOMIG) unesli ozbrojení útočníci v západogruzínské vesnici Džichaškari. Zatímco dva Uruguayce a Švéda odpůrci prezidenta Eduarda Ševardnadzeho propustili, Kulíškovi se 25. února podařilo utéci.
  • 29. září 1999 - Dva pracovníky nadace Člověk v tísni Milana Machalíčka a Michala Plavce zadržoval dav ze srbské enklávy Štrpce v jihosrbské provincii Kosovo. Vojákům sil KFOR se podařilo humanitární pracovníky po několika hodinách vysvobodit.
  • 13. října 1999 - Na východě gruzínské Abcházie, v Kodorském údolí, byla unesena skupina šesti pozorovatelů OSN (UNOMIG), pocházejících z ČR, Švédska, Švýcarska, Řecka, Německa a Uruguaye. Únosci požadovali výkupné 250 000 dolarů. Den nato únosci propustili čtyři rukojmí, včetně českého pozorovatele, zbytek propustili další den.
  • 11. dubna 2004 - V Iráku byli cestou do jordánského Ammánu uneseni tři čeští novináři - Michal Kubal a Petr Klíma z České televize a Vít Pohanka z Českého rozhlasu. Po pěti dnech byli po vyjednávání s únosci propuštěni.
  • 7. prosince 2005 - Na Haiti byl unesen český misionář Roman Musil. Na ostrově působil několik let. S únosci, kteří údajně požadovali výkupné 50 000 dolarů, vyjednávali představitelé katolické církve. Musil byl propuštěn 10. prosince 2005, ČR údajně nic neplatila.
  • 11. března 2010 - Byly propuštěny dvě unesené humanitární pracovnice na Haiti. Česká pracovnice organizace Lékaři bez hranic (MSF) a její belgická kolegyně strávily téměř týden v zajetí neznámých únosců. Ženy, které v zemi pomáhaly po ničivém zemětřesení, přepadli únosci na předměstí Port-au-Prince.
  • 18. ledna 2011 - Jemenská policie zmařila pokus o únos čtyř českých turistů. Zasáhla proti třem únoscům střelbou ve chvíli, kdy se pokusili své oběti odvézt autem do hor.
  • 22. března 2012 - Česká průvodkyně strávila v noci na 22. března na egyptském Sinajském poloostrově dvě hodiny v zajetí beduínů. Skupina maskovaných mužů ji unesla, když přepadla autobus s českými turisty, které žena doprovázela. Podle českého ministerstva zahraničí ženu osvobodily egyptské bezpečnostní síly ve spolupráci s místními beduínskými kmeny z jihu Sinaje.
  • 13. března 2013 - Dvě Češky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová byly uneseny neznámými ozbrojenci v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán, kam přijely z Íránu jako turistky a chtěly pokračovat do Indie. K jejich propuštění po dvou letech přispěla turecká nevládní organizace IHH; do ČR se vrátily koncem letošního března.
  • 6. března 2015 - Po útoku islámských radikálů na ropné pole Ghaní v Libyi bylo uneseno devět osob pracujících pro rakouskou firmu VAOS - Rakušan, čtyři Filipínci, dva Bangladéšané, Ghaňan a jeden český občan. Dva Bangladéšané a Ghaňan se již ze zajetí dostali. Osud ostatních unesených, včetně Čecha, je nejasný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 10 mminutami

Witkoff se sejde v Berlíně se Zelenským a evropskými lídry

V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy. Už v pátek americký deník The Wall Street Journal napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do německé metropole, aby se sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
02:23Aktualizovánopřed 11 mminutami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel. Moskva útok prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu se ocitla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 13 mminutami

Syřané se vrací z uprchlických táborů, když mají kam

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.
před 1 hhodinou

Obchod se zvířaty roste kvůli vysoké poptávce po exotických mazlíčcích

Obchodování se zvířaty dosáhlo v roce 2025 rekordních hodnot. Mezinárodní policejní organizace Interpol uvedla, že při koordinované operaci v období mezi zářím a říjnem zabavila téměř třicet tisíc zvířat a identifikovala 1100 podezřelých z pašeráctví. Tento obchod roste především kvůli vysoké poptávce po exotických domácích mazlíčcích.
před 2 hhodinami

USA zabavily část nákladu lodi mířící z Číny do Íránu, píše WSJ

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
před 2 hhodinami

Rusko plánuje dát příští rok třetinu svého rozpočtu na válečné výdaje

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.
před 2 hhodinami

Ukrajina nezíská zpět všechna území, míní Zahradil. Farský připomíná český zájem

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.
před 3 hhodinami
Načítání...