Olomouc - Novou metodou léčby zachránili lékaři olomoucké fakultní nemocnice (FNOL) v září život osmnáctiletému mladíkovi, kterého postihla cévní mozková příhoda. Tzv. mechanickou trombektomii praktikují tamní odborníci od poloviny letošního roku. V tuzemsku se používá asi na pěti pracovištích, ale ani v ostatních zemích Evropské unie nejsou zatím tyto výkony časté. Mladík mohl již týden po zákroku opustit nemocnici.
Unikátní metoda léčby mrtvice zachránila mladíkovi život
Studenta Střední průmyslové školy elektrotechnické v Olomouci Marka Schwarze příhoda postihla při běhu při hodině tělocviku. „Bylo to zvláštní. První kolo jsem uběhl normálně, ve druhém jsem se ale začal propadat a po doběhu jsem si rychle musel sednout na obrubník. Nemohl jsem hýbat rukou a nohou, nemohl jsem mluvit. Učitelé si mě všimli a zavolali záchranku. Pak už si toho moc nepamatuju,“ popsal událost Schwarz, který trénuje hokej.
Lékaři v nemocnici zjistili, že krevní sraženina mladíkovi uzavřela hlavní tepnu zásobující krví levou mozkovou hemisféru, a rozhodli se použít novou metodu léčby. Při zákroku jediným vpichem přes stehenní tepnu zavedli speciální systém do sebe zasunutých katétrů, tedy vodičů, který protáhli cévním řečištěm až do místa uzávěru mozkové tepny. „V místě uzávěru se z koncového katétru vysune a rozvine stent, tedy zjednodušeně řečeno drátěná trubička, do které se zachytí krevní sraženina. Zachycená sraženina se následně stáhne do katétru. Vše se provádí pod rentgenovou kontrolou,“ vysvětlil Martin Köcher, primář Radiologické kliniky FNOL, který výkon prováděl.
6 minut
Rozhovor s Danem Šaňákem
Tato metoda je podle odborníků velmi efektivní a relativně bezpečná. Měla by být dostupná v takzvaných komplexních cerebrovaskulárních centrech. Olomoucká fakultní nemocnice je jedním ze tří těchto pracovišť na Moravě.
Bezprostředně po výkonu se stav pacienta výrazně zlepšil
Několik dní ještě přetrvávaly potíže s řečí, ale postupně odezněly. Nadále zůstává v ambulantní péči. „Pokud by tato pomoc nepřišla včas, mohl by s velkou pravděpodobností zemřít, nebo by byl do konce života invalidní,“ uvedl vedoucí lékař komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky FNOL Daniel Šaňák. Čím déle je tepna uzavřená, tím roste pravděpodobnost, že pacient bude postižený natrvalo. „V tomto případě jsme ale měli ideální podmínky a tepnu se nám podařilo zprůchodnit už za dvě a půl hodiny od prvních příznaků mrtvice,“ uzavřel Šaňák k případu studenta.