Dublin - Předsednictví Kypru v Evropské unii úderem půlnoci skončilo a začalo předsednictví irské. Unie se bude během následujících šesti měsíců snažit dohodnout na nové finanční perspektivě, tedy dlouhodobém rozpočtu na roky 2014 až 2020, vzniku bankovní unie nebo prorůstových opatřeních. Jak Kypr, tak Irové mají přitom vážné problémy a bez zahraniční finanční pomoci by museli vyhlásit bankrot.
Lídři unie i přes předchozí pokusy o kompromis ze strany kyperského předsednictví i unijního prezidenta Hermana Van Rompuye v listopadu nebyli schopni překonat rozpory, které u nich v pohledu na dlouhodobý rozpočet panují. Jednání se tak odložilo na začátek příštího roku. Návrh projednávaný na listopadovém summitu se pohyboval kolem 970 miliard eur, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího důchodu EU - je to o několik desítek miliard méně, než kolik původně navrhovala Evropská komise. Někteří čistí plátci, tedy státy přispívající do rozpočtu EU více, než z něj pak dostávají zpět, chtěly ale vzhledem k úsporám na národních úrovních ještě výraznější škrty.
Zemědělská a kohezní politika - předměty sporů
Některé státy, převážně chudší země využívající peníze z politiky soudržnosti, zase tlačily na to, aby v programech na financování pomoci chudším regionům moc peněz neubylo. Do toho se boj vedl i o výši společné zemědělské politiky, v jejímž rámci se rozdělují miliardy eur zemědělcům na dotacích, přičemž tato oblast je klíčová hlavně pro státy typu Francie.
Turbulence na trzích se sice koncem roku poněkud zklidnily, mimo jiné díky krokům Evropské centrální banky (ECB), ovšem eurozóna se ponořila do recese a v unii byl hospodářský růst jen velmi slabý. Za irského předsednictví se tak čekají další debaty o tom, jak by unie mohla podpořit zaměstnanost a růst v Evropě.
Zároveň se bude dál intenzivně pracovat na rodící se bankovní unii. Na summitu v půlce prosince se sice státy dohodly na vzniku jednotného bankovního dohledu pod záštitou ECB, což je první stavební kámen bankovní unie, další části ale teprve budou projednávány. Jde hlavně o společný fond pro řešení problémů bank či garanční schéma pojištění vkladů.
Předsednictví EU, která trvají šest měsíců, se po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost výrazně změnila. Zatímco ještě za českého předsednictví v první polovině roku 2009, premiér předsedal summitům a zastupoval unii na mezinárodní scéně, nyní tuto roli zastává unijní prezident Herman Van Rompuy. Podobně je to v oblasti zahraniční politiky, která spadá pod šéfku unijní diplomacie Catherine Ashtonovou, zatímco dříve to byl ministr zahraničí dané předsednické země.
