Kyjev - Ukrajinské úřady zakázaly místním komunistům kandidovat ve volbách a zbavily je práva zapojit se do politického života země. Vydání dekretu ministerstva spravedlnosti je vyvrcholením procesu, který začal žalobou proti komunistům loni v červenci. V dubnu byl na Ukrajině vydán zákaz komunistické propagandy a symboliky.
„Tato politická síla a jiné podobné politické strany od dnešního dne nemohou být subjekty volebního procesu a nemohou se účastnit komunálních ani celostátních voleb,“ prohlásil v Kyjevě šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksandr Turčynov. Zákaz označil za akt historické spravedlnosti a obvinil tři existující ukrajinské komunistické strany z mučení ukrajinského lidu a masových vražd.
Podle ministra spravedlnosti Pavla Petrenka resort provedl během posledního měsíce prověrku ukrajinského komunistického hnutí. Dospěl k závěru, že existující komunistické strany „svou činností, názvem, symbolikou, stanovami i programem odporují požadavkům zákona o odsouzení komunistického a nacionálně socialistického totalitního režimu“, který byl schválen počátkem dubna.
Zájem voličů o komunisty klesá
Na Ukrajině působí kromě nejstarší Komunistické strany Ukrajiny (KPU) ještě Komunistická strana Ukrajiny (obnovená) a Komunistická strana dělníků a rolníků. Nejsilnější KPU byla po zákazu v roce 1991 o dva roky později obnovena, její činnost ale poznamenaly vnitřní rozpory a vliv strany postupně upadal.
Zatímco například ve volbách v roce 1998 získali komunisté čtvrtinu všech hlasů, v roce 2006 skončili s necelými čtyřmi procenty. Dnes mají ve sněmovně o 450 poslancích 23 svých zástupců, jejich frakce ale nyní automaticky zaniká. Ostatní dvě komunistické strany se pohybují na okraji politického dění.
Podle Oksany Pelenské, redaktorky Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, není KPU standardní levicovou stranou západoevropského střihu. „Je to spíše oslabená bývalá sovětská komunistická strana, která nebyla nijak přebudována. Ani se nepokusila se zreformovat a zkontaktovat se s děním 21. století, a proto prohrává,“ zdůraznila Pelenská.
Komunisté mají tradičně největší sílu v ruskojazyčných oblastech na východě země, na západě Ukrajiny je jejich vliv fakticky nulový. Strana do loňského převratu aktivně podporovala proruský režim prezidenta Viktora Janukovyče a podílela se na vládě, což v nemalé míře přispělo k jejímu dnešnímu zákazu. V Donbasu komunisté podporují proruskou politiku separatistů, celostátně největší popularitu má KPU v Doněcké a Luhanské oblasti.
Proces likvidace komunistického dědictví má na Ukrajině kromě institucionální podoby i praktický dopad na život běžných občanů. Desítky měst, obcí a ulic, pojmenovaných v minulosti po bolševických revolucionářích a sovětských vůdcích, nyní mění svá jména. Z náměstí mizí sochy sovětského revolucionáře Vladimira Iljiče Lenina a jeho spolubojovníků, pokud nebyly strženy už po loňském násilném převratu.
Luhanští povstalci prý zastavili palbu, u Doněcku se dál bojuje
Oddíly proruských radikálů v samozvané Luhanské lidové republice dostaly příkaz, aby neodpovídaly střelbou na „provokace“ ukrajinských vojáků. Zprávy z donbaské fronty potvrzují zklidnění situace, oběti si ale přestřelky vyžádaly i dnes.
Separatisté v minulých dnech ohlásili odsun bojové techniky ráže nižší než 100 milimetrů z fronty a ke stejnému kroku se zavázala i ukrajinská armáda. Dohoda má být podepsána v nejbližších dnech.
