Doněck/Slavjansk - Na východě Ukrajiny se, podobně jako tomu bylo na Krymu, objevili maskovaní a neoznačení ozbrojenci. Místní úřady obsazují jako organizovaná komanda s vojenskou taktikou i rozkazy. Lokální domobranu proto příliš ani podle NATO nepřipomínají. Nicméně situace není úplně stejná jako na Krymu, podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky ozbrojenci nemají na východě takovou podporu a jde jen o několik desítek lidí, kteří se obklopují spřízněnými místními obyvateli. Neklidu by přitom mohli zabránit místní vlivní oligarchové. Podle ukrajinských médií tak ale zatím nečiní, chtějí si prý na nové vládě vymoct ještě výraznější vliv a ústupky.
Na východě země lze v posledních dnech vidět podobné obrázky jako před pár týdny na ukrajinském Krymu. Po městech se pohybují muži v neoznačených uniformách, kteří nosí neprůstřelné vesty a používají ruské zbraně. Místní vládní úřady obsazují s jistotou vojenské organizace a od velitelů dostávají vojenské rozkazy.
Své tváře i identitu ozbrojenci skrývají, jména odmítají prozradit. Místo toho se chlubí sovětskými odznaky a medailemi. „Jsou tu veteráni z pohraničních jednotek z Afghánistánu. Máme zkušenosti,“ podotkl jeden z ozbrojených mužů. Jejich vůdci ale zároveň prohlašují, že jde o netrénované jednotky místních obyvatel.
Jak se jmenuje starostka Slavjansku?
Podle ukrajinských novinářů obsazení sídla policie ve Slavjansku organizovala ruská vojenská rozvědka GRU. Důkazem toho, že se nejednalo o místní Ukrajince, má být například i to, že někteří z maskovaných neznali ani jméno starostky tohoto stotisícového města. V Charkově zase aktivisté, kteří zde hodlali vyhlásit samostatnou republiku, minulý týden omylem obsadili budovu místní opery. Mysleli si totiž, že se jedná o radnici.
Že se na východní Ukrajině odehrává podobný scénář jako na Krymském poloostrově, kde zasahovala ruská armáda, je přesvědčen mimo jiné i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. „Vidíme koordinovanou násilnou akci proruských separatistů, kteří se snaží destabilizovat Ukrajinu jako suverénní stát,“ prohlásil Rasmussen. Tvrzení o netrénovaných amatérech Aliance příliš nevěří.
K neoznačeným vojákům na Krymu se Kreml také nehlásil a prezident Putin prohlašoval, že podobných uniforem, jako mají Rusové, je v oběhu hodně. Příslušnost k ruské armádě ale prozradila vojenská technika a také registrační značky aut.
Na východě Ukrajiny zase ruský vliv prozradil jazyk. Na záznamu během obsazování místního úřadu v Kramatorsku jeden z ozbrojenců používal ruský výraz pro obrubník - porebnik mu ale na východě Ukrajiny neříkají ani místní Rusové, říká se mu tak však v Petrohradě.
Josef Pazderka z Doněcku: Jde o pár desítek separatistů
- „Jisté podobnosti tam jsou, minimálně ten výskyt lidí nápadně připomínající vycvičené ruské vojáky, ale ten rozdíl tady je. Na vychodě Ukrajiny zdaleka nemají ruští vojáci takovou podporu. Zdá se, že je to spíš výbušný mix, nešťastná situace, kdy se vládě v Kyjevě nedaří dostat pod kontrolu místní politické a ekonomické špičky, z čehož vyplývá slabost místních policejních a pořádkových jednotek a bez nich může vláda v Kyjevě s těmi speciálními jednotkami honit separatisty po celém východě Ukrajiny… Nicméně jde o pár desítek lidí, a kdyby úřady začaly pracovat, tak je ten problém v řádu dnů vyřešen.“
Obsazení místního úřadu v Kramatorsku
Faktor Achmetov
Při hledání viníka současného neklidu ovšem hlasy z Kyjeva neukazují pouze na Moskvu, ale také na nejbohatšího ukrajinského oligarchu Rinata Achmetova. Průmyslník a majitel místního fotbalového klubu Šachtar Doněck má na východě země ekonomickou základnu i obrovský vliv. Pohádkově zbohatl hlavně za éry bývalého prezidenta Janukovyče, po jeho pádu ale přešel na stranu nové vlády. Od ní však požaduje záruky beztrestnosti a vlastního majetku.
Minulý týden se oligarchovi podařilo osobně vyjednat smír mezi policisty a separatisty, kteří se zabarikádovali v sídle místní doněcké správy. Právě jeho role zprostředkovatele zabránila policejnímu útoku na budovu. „Pokud bude váš protest znamenat zlepšení života lidí, tak to bude dobře. Pokud se životní podmínky zhorší, bude to zlé. Odtrhnutí není cílem, ale prostředkem. Cílem je žít lépe. Jestli policie zaútočí, budu tu s vámi trpět společně,“ prohlásil Achmetov před ozbrojenými demonstranty.
Podle místních novinářů i odborníků nejbohatší muž Ukrajiny separatisty zároveň tiše podporuje, a vydírá tak vládu v Kyjevě. „Prostě chce využít té situace, aby získal v Kyjevě ústupky. A tu situaci reálně využívá,“ soudí politolog z Doněcké státní univerzity Jurij Těmirov. Například v Doněcku či Luhansku se radikálům podařilo obsadit úřady, aniž by jim v tom místní policie či vojáci nějak výrazněji bránili. „Místní doněcké úřady až dosud neprojevily žádnou výraznější snahu situaci vyřešit,“ dodává ukrajinský novinář Oleksij Macuka.
Po převzetí moci přitom nová kyjevská vláda právě za účelem zklidnění situace na východě do vedoucích pozic angažovala některé z místních oligarchů. Prozatímní prezident Oleksandr Turčynov začátkem března jmenoval do funkce gubernátora Dněpropetrovské oblasti třetího nejbohatšího Ukrajince Ihora Kolomejského, v čele neklidného doněckého regionu je Serhyj Tarut – podnikatel s šestnáctým největším majetkem v zemi (2,4 miliardy dolarů).
Tito lidé s výrazným vlivem v průmyslových oblastech sice nejsou s novou garniturou přímo spojeni, změny poměrů a odstranění prezidenta Janukovyče přinejmenším alespoň podle svých slov tolerují. Avšak zdá se, že pokud se politikům v Kyjevě nepodaří mocné podnikatele dostat pod svou kontrolu, bude se k nim problém separatismu neustále vracet.
