Ukrajinský vězeň pomáhal z cely v okupovaném Chersonu navádět střely na pozice Rusů

3 minuty
Události: Vězeň, který z cely bojoval proti Rusům
Zdroj: ČT24

Ukrajinský vězeň pomohl z cely díky ukrytému mobilu informovat ukrajinskou armádu o ruských postaveních a skladech munice. Na ně pak dopadaly rakety a granáty. Jeho příběh natočili v osvobozeném Chersonu zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Šilhan a kameraman Vojtěch Hönig.

Už čtyři roky sedí za mřížemi. Měl zato, že ho nic horšího nečeká. Jenže pak se Chersonu, včetně tamní věznice, zmocnili Rusové.

„Brali telefony, všechno odnášeli. Pokud u někoho našli SIM karty, tak ho tvrdě zbili,“ říká Jaroslav. Dodává, že nedávalo ani smysl utéct, „protože vás zabijí, zahrabou někde na dvorku a je to“. Podobně tomu podle něj bylo u mnoha chlapců. Během prvních dvou týdnů prý bylo vyneseno až dvacet lidí zakrytých bílým prostěradel.

Už krátce po začátku okupace dostaly stovky ukrajinských vězňů milost. Hlavně ti s válečnou zkušeností. Jaroslav – místo fronty – bojoval s okupanty tajně, řekl zpravodajovi ČT. A v místě, které znal už pár let nejlépe, tedy zpoza mříží.

Pomáhal hlásit lokalizaci S-300, říká vězňův kontakt

Tvrdí, že spolu s dalšími skrýval v cele telefon. Ve zprávách psal kontaktům vše, co kolem sebe viděl. „Posílali nás vykládat a nakládat auta. Budovali muniční sklady, Tyto sklady byly nahlášeny a následně vyhozeny do povětří. Viděli jsme, jaká technika do místa přijíždí,“ řekl Jaroslav.

Jeho slova potvrzuje lidskoprávní aktivista z organizace Pomoc vězňům Ukrajiny Oleh Cvilij, který byl jedním z mála příjemců tajných zpráv. „Jaroslav například pomáhal zjišťovat, kde se nacházely rakety S-300,“ řekl. 

Vynášení mělo trvat zhruba měsíc. Než okupanti změnili ukrajinskou telefonní síť na ruskou. „Motivace byla taková, aby osvobodili Cherson. Já jsem se narodil v Chersonské oblasti, ve městě Nová Kachovka. Moje město je stále obsazené a polovina města byla spláchnutá vodou,“ uvedl. 

Vězeň Jaroslav
Zdroj: ČT24

Až ho pustí z vězení, chce na frontu

Napsal také žádost prezidentské kanceláři, že chce sloužit. Cherson už byl mezitím obsazený, když dostal odpověď na papíře. „A šéf vyšetřovací vazby mi řekl: když Rusové ten papír najdou, zastřelí tě. Proto jsem musel tento papír roztrhat a vyhodit.“

Dnes se dívá na život jinak než dříve a cení si každého dne. 

S manželkou se už dřív rozvedl, dítě zemřelo na vrozenou vadu. Z trestu zbývá Jaroslavovi ještě půl roku. Hned poté chce okupantům vzdorovat napřímo a odjet na frontu, dodal zpravodaj ČT Jan Šilhan. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...