Ukrajinské drony zasáhly leteckou továrnu a sklad ropy v Rusku

Ruské město Smolensk na západě země se v noci stalo terčem náletu ukrajinských dronů, uvedla ruská a ukrajinská média s odvoláním na tamní úřady. Ukrajinská armáda později oznámila, že bezpilotními letouny zaútočila na tamní letecký závod a také na ropný sklad ve Voroněžské oblasti. Rusko i Ukrajina zároveň informovaly o sestřelení desítek dronů druhé strany.

„Ve Smolenské oblasti právě pokračuje útok ukrajinských bezpilotních letounů! V oblastním centru zasahuje protivzdušná obrana,“ napsal gubernátor Vasilij Anochin kolem půlnoci z pondělí na úterý. Vybídl obyvatele ke klidu a k vyhýbání se otevřeným prostorám. Později činitel tvrdil, že protivzdušná obrana pokus o nálet odrazila a že se vše obešlo bez obětí a raněných, jen s poškozením střech a oken v důsledku pádu trosek bezpilotních strojů.

Server RBK-Ukrajina s odvoláním na informace z ruských sociálních sítí napsal, že drony zřejmě útočily na tamní rafinérii či leteckou továrnu. O možném úderu na letecký závod psal také server Meduza nebo portál Baza. Ruské úřady o úderu na letecký podnik, který se nachází ve Smolensku, neinformovaly. Tamní ministerstvo obrany hlásí pouze sestřelení deseti dronů nad Smolenskou oblastí.

Ukrajinský generální štáb později na Facebooku sdělil, že ukrajinská armáda zasáhla řadu důležitých objektů v Rusku a konkrétně zmínil právě smolenský letecký závod, v jehož areálu podle něj byly zaznamenány výbuchy.

Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko upřesnil, že se závod podílí na výrobě a modernizaci vojenských letadel. „Zajišťuje také obecné opravy a údržbu letecké techniky, což umožňuje Ruské federaci zachovat bojeschopnost zastaralých modelů letounů,“ napsal na Telegramu. Podle Meduzy se v továrně vyrábí mimo jiné rakety Ch-55 nebo Ch-59 a závod je na sankčním seznamu západních zemí.

Údery v Rusku

V ruské Voroněžské oblasti ukrajinské drony v pondělí večer opět napadly a zapálily sklad pohonných hmot ve městě Liski, které leží více než sto kilometrů jižně od regionální metropole. O požáru v důsledku pádu jednoho z bezpilotních letounů do areálu skladu informoval gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev, jehož vyjádření citovala ruská a ukrajinská média. Ukrajinský generální štáb v úterý napsal, že ukrajinské drony tento sklad zasáhly už podruhé během jednoho týdne. Hoří tam nádrže s pohonnými hmotami a mazivy, která využívá ruská armáda, tvrdí štáb.

Ruský resort obrany podle agentury TASS uvedl, že ruská protivzdušná obrana během noci sestřelila 55 ukrajinských dronů nad šesti ruskými regiony – dvaadvacet nad Brjanskou, dvanáct nad Rostovskou, deset nad Smolenskou, šest nad Voroněžskou, čtyři nad Saratovskou a jeden nad Kurskou oblastí.

Ukrajinské drony podnikly během uplynulého roku přinejmenším 81 útoků na ruské rafinérie a sklady pohonných hmot a přinejmenším v 64 případech způsobily požáry, podotkl server BBC News, podle kterého se během roku údery více soustředily na zařízení sloužící k zásobování ruských vojsk. Nálety podle portálu vedly ke snížení výroby benzinu a nafty v Rusku a zvýšení cen pohonných hmot.

Ruské drony nad Ukrajinou

Ukrajinské letectvo informuje naopak o ruském vzdušném útoku, invazní síly podle něj vyslaly v noci na úterý na Ukrajinu 131 dronů různých typů a čtyři balistické střely Iskander-M. Ukrajinská protivzdušná obrana podle informací armády sestřelila 72 ruských bezpilotních strojů a dalších 59 zmizelo z radarů, aniž by byly informace, že způsobily škody. O osudu střel se nezmiňuje.

Noční útok podle ukrajinských vzdušných sil způsobil škody v Poltavské a Čerkaské oblasti, kde měly být poškozeny budovy úřadů nebo soukromé domy. Obešel se ale bez mrtvých a zraněných.

Posilování obrany na Krymu

Agentura Ukrinform s odkazem na partyzánské hnutí přinesla zprávu, že ruské síly na okupovaném poloostrově Krymu posilují systém opevnění v Balaklavském zálivu, aby lépe chránily oblast před námořními drony a sabotážními skupinami. „Aktivně vyhledáváme slabá místa této obrany,“ prohlásili partyzáni.

Ukrinform míní, že ruská armáda začala znovu využívat k vojenským účelům podzemní ponorkovou základnu ze sovětské éry, která dříve fungovala jako muzeum. Podzemní komplex může sloužit k umístění, opravě a údržbě ponorek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 55 mminutami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 3 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 4 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 6 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 6 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...