Ukrajinské drony zasáhly leteckou továrnu a sklad ropy v Rusku

Ruské město Smolensk na západě země se v noci stalo terčem náletu ukrajinských dronů, uvedla ruská a ukrajinská média s odvoláním na tamní úřady. Ukrajinská armáda později oznámila, že bezpilotními letouny zaútočila na tamní letecký závod a také na ropný sklad ve Voroněžské oblasti. Rusko i Ukrajina zároveň informovaly o sestřelení desítek dronů druhé strany.

„Ve Smolenské oblasti právě pokračuje útok ukrajinských bezpilotních letounů! V oblastním centru zasahuje protivzdušná obrana,“ napsal gubernátor Vasilij Anochin kolem půlnoci z pondělí na úterý. Vybídl obyvatele ke klidu a k vyhýbání se otevřeným prostorám. Později činitel tvrdil, že protivzdušná obrana pokus o nálet odrazila a že se vše obešlo bez obětí a raněných, jen s poškozením střech a oken v důsledku pádu trosek bezpilotních strojů.

Server RBK-Ukrajina s odvoláním na informace z ruských sociálních sítí napsal, že drony zřejmě útočily na tamní rafinérii či leteckou továrnu. O možném úderu na letecký závod psal také server Meduza nebo portál Baza. Ruské úřady o úderu na letecký podnik, který se nachází ve Smolensku, neinformovaly. Tamní ministerstvo obrany hlásí pouze sestřelení deseti dronů nad Smolenskou oblastí.

Ukrajinský generální štáb později na Facebooku sdělil, že ukrajinská armáda zasáhla řadu důležitých objektů v Rusku a konkrétně zmínil právě smolenský letecký závod, v jehož areálu podle něj byly zaznamenány výbuchy.

Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko upřesnil, že se závod podílí na výrobě a modernizaci vojenských letadel. „Zajišťuje také obecné opravy a údržbu letecké techniky, což umožňuje Ruské federaci zachovat bojeschopnost zastaralých modelů letounů,“ napsal na Telegramu. Podle Meduzy se v továrně vyrábí mimo jiné rakety Ch-55 nebo Ch-59 a závod je na sankčním seznamu západních zemí.

Údery v Rusku

V ruské Voroněžské oblasti ukrajinské drony v pondělí večer opět napadly a zapálily sklad pohonných hmot ve městě Liski, které leží více než sto kilometrů jižně od regionální metropole. O požáru v důsledku pádu jednoho z bezpilotních letounů do areálu skladu informoval gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev, jehož vyjádření citovala ruská a ukrajinská média. Ukrajinský generální štáb v úterý napsal, že ukrajinské drony tento sklad zasáhly už podruhé během jednoho týdne. Hoří tam nádrže s pohonnými hmotami a mazivy, která využívá ruská armáda, tvrdí štáb.

Ruský resort obrany podle agentury TASS uvedl, že ruská protivzdušná obrana během noci sestřelila 55 ukrajinských dronů nad šesti ruskými regiony – dvaadvacet nad Brjanskou, dvanáct nad Rostovskou, deset nad Smolenskou, šest nad Voroněžskou, čtyři nad Saratovskou a jeden nad Kurskou oblastí.

Ukrajinské drony podnikly během uplynulého roku přinejmenším 81 útoků na ruské rafinérie a sklady pohonných hmot a přinejmenším v 64 případech způsobily požáry, podotkl server BBC News, podle kterého se během roku údery více soustředily na zařízení sloužící k zásobování ruských vojsk. Nálety podle portálu vedly ke snížení výroby benzinu a nafty v Rusku a zvýšení cen pohonných hmot.

Ruské drony nad Ukrajinou

Ukrajinské letectvo informuje naopak o ruském vzdušném útoku, invazní síly podle něj vyslaly v noci na úterý na Ukrajinu 131 dronů různých typů a čtyři balistické střely Iskander-M. Ukrajinská protivzdušná obrana podle informací armády sestřelila 72 ruských bezpilotních strojů a dalších 59 zmizelo z radarů, aniž by byly informace, že způsobily škody. O osudu střel se nezmiňuje.

Noční útok podle ukrajinských vzdušných sil způsobil škody v Poltavské a Čerkaské oblasti, kde měly být poškozeny budovy úřadů nebo soukromé domy. Obešel se ale bez mrtvých a zraněných.

Posilování obrany na Krymu

Agentura Ukrinform s odkazem na partyzánské hnutí přinesla zprávu, že ruské síly na okupovaném poloostrově Krymu posilují systém opevnění v Balaklavském zálivu, aby lépe chránily oblast před námořními drony a sabotážními skupinami. „Aktivně vyhledáváme slabá místa této obrany,“ prohlásili partyzáni.

Ukrinform míní, že ruská armáda začala znovu využívat k vojenským účelům podzemní ponorkovou základnu ze sovětské éry, která dříve fungovala jako muzeum. Podzemní komplex může sloužit k umístění, opravě a údržbě ponorek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 235 mrtvých a 4300 zraněných

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých a nejméně 4300 zraněných, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 5 mminutami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 5 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 7 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 9 hhodinami
Načítání...