Ukrajinská vláda přežila hlasování o nedůvěře

Ukrajinský parlament neodvolal vládu premiéra Arsenije Jaceňuka. Pro usnesení o vyslovení nedůvěry hlasovalo 194 poslanců, k pádu kabinetu by ale byla zapotřebí nadpoloviční většina 226 z celkem 450 zákonodárců. Ještě předtím ale sněmovna vyjádřila 247 hlasy s prací vlády nespokojenost. K rezignaci Jaceňuka už během dne vyzval i prezident Petro Porošenko.

„V parlamentu vznikla paradoxní situace: poslanci označili práci vlády za neuspokojivou, ale nedokázali ji odvolat,“ napsala ruská agentura TASS. „Sněmovna pokazila odvolání vlády,“ zdůraznila ukrajinská agentura Unian. Někteří poslanci během hlasování o nedůvěře opustili sál, aby pomohli kabinetu situaci přečkat.

Propad popularity ukrajinské vlády
Zdroj: ČT24

Ke změně vlády, která prochází krizí a se kterou je nespokojeno 70 procent Ukrajinců, dnes vyzval sám prezident Petro Porošenko. Nový kabinet by měl vzniknout na základě dosavadní prozápadní parlamentní většiny, na nové volby nemá Ukrajina podle hlavy státu čas.

Prezidentův mluvčí Svjatoslav Ceholko na Twitteru napsal, že Porošenko je o potřebě Jaceňukovy demise přesvědčen. „V zájmu obnovení důvěry ke státní moci prezident vyzval k odchodu generálního prokurátora (Viktora Šokina) i premiéra,“ uvedl Ceholko.

Prokurátor Šokin, který čelí kritice kvůli pomalému boji proti korupci, vzápětí nabídl svou demisi. Oficiální oznámení jeho konce v úřadu ale zatím nezaznělo. 

„Výsledky hlasování formálně nevedly k odstoupení vlády, ale i tak předvedly, že tato vláda nemá podporu parlamentu, nedokáže prosazovat zákony,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu prezidentské strany Blok Petra Porošenka Jurij Lucenko. V rozpravě vyčetl vládě, že jen brání své prebendy, ale nic nedělá a v zemi se nic nemění.

Tymošenková stáhla z vlády jediného ministra své strany
Zdroj: Gleb Garanich/Reuters

Podle listu Ukrajinska pravda k Jaceňukovu přežití pomohli i poslanci Opozičního bloku, kteří opustili jednací sál. V rozpravě přitom jeden z předáků této formace mával pouty a požadoval všechny ministry zavřít do vězení. Opoziční blok vznikl na základě Strany regionů proruského prezidenta Viktora Janukovyče, svrženého v únoru 2014.

Pro pád vlády nehlasovali ani poslanci Jaceňukovy strany Lidová fronta, která je druhou nejsilnější ve čtyřčlenné vládní koalici. Strana bývalé premiérky Julije Tymošenkové oznámila, že z vlády stahuje svého jediného ministra. 

Vláda, která také čelí separatismu na východě země, sice úspěšně restrukturalizovala státní dluh, ale její reformy jsou nedostatečné a hrubý domácí produkt předloni klesl o skoro sedm procent a loni o 10 procent. Ukrajinská hřivna přišla o dvě třetiny své hodnoty, což vedlo k inflaci ve výši 43 procent v loňském roce a prudkému oslabení kupní síly Ukrajinců.

„Jaceňuk zklamal nejen Ukrajince, ale neuspokojil ani očekávání Západu,“ řekl analytik Mykola Davyďuk. „Úřady utiskují podnikatele jako by se nic nestalo, celnice kradou jako by se nic nestalo. Sliboval bojovat proti korupci, ale nic se nestalo,“ dodal. 

Jaceňukův kabinet nedávno opustil ministr hospodářství Aivaras Abromavičius s tím, že okolí prezidenta je zasaženo korupcí. „Obvinění směřovalo k předsedovi parlamentní frakce Bloku Petra Porošenka, který byl obviněn z toho, že se snaží na ministerstvo hospodářství prosadit své lidi do vysokých pozic,“ připomněl Vít Beneš z Ústavu mezinárodních vztahů.

V pondělí se rozloučil také náměstek generálního prokurátora Vitalij Kasko. „Vedení prokuratury změnilo úřad v doménu korupčníků a zájmových skupin. Jakýkoli pokus změnit situaci je v zárodku potlačen,“ prohlásil Kasko.

Uvedl také, že generální prokuratura je „mrtvý orgán, v jehož nezávislost už nikdo nevěří“. Podle Beneše je to realita. Vybudování nezávislého státního zastupitelství považuje za jeden z klíčových bodů. „Ukrajina se stále pohybuje v režimu, který jsme znali ještě z doby před převratem, prokuratura je nástrojem moci vlády,“ poznamenal výzkumný pracovník.

Mezinárodní měnový fond (MMF) loni Ukrajině slíbil, že během příštích pěti let jí poskytne finanční podporu ve výši 17,5 miliardy dolarů (423,9 miliardy korun). Zatím ale bylo vyplaceno jen 6,7 miliardy dolarů. Od října Kyjev čeká na dalších 1,7 miliardy, tuto částku ale MMF pozastavil do vyřešení vládní krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Není jisté, zda mírová jednání USA a Íránu proběhnou, píší média

Nejistota stále panuje kolem mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem plánovaných na sobotu v pákistánském Islámábádu, píše stanice BBC. Teherán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast íránských zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými nepřestávajícími údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf večer uvedl, že před zahájením vyjednávání musí mimo jiné začít příměří v Libanonu.
13:54Aktualizovánopřed 5 mminutami

VideoÍrán je mnohem těžší váha než Venezuela. Trump přecenil síly, míní Romancov

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.
před 10 mminutami

Izraelské útoky v jižním Libanonu zabily devatenáct lidí

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání.
16:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
12:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
před 4 hhodinami

Astronauti mise Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 4 hhodinami

Buckinghamský palác vystavuje oblečení královny Alžběty II.

Královská galerie Buckinghamského paláce v pátek zahájila výstavu zachycující život zesnulé královny Alžběty II. prostřednictvím jejího stylu a oblečení. Mezi přibližně třemi sty kusy vystavených předmětů jsou Alžbětiny šaty, doplňky či návrhy oblečení, nechybí ani pláštěnka, kterou se chránila před proslulým britským proměnlivým počasím, píše agentura AP. Británie se tak připravuje na oslavy stého výročí narození bývalé královny, které připadá na 21. dubna.
před 4 hhodinami

Aplikaci Telegram v Rusku téměř úplně zablokovaly tamní úřady

Ruské úřady v pátek téměř úplně zablokovaly komunikační platformu Telegram. Úroveň anomálií, svědčící o blokování telegramu, k ránu dosáhla 95 procent, informoval server Agentstvo. Ruské úřady podle portálu nyní blokují Telegram dokonce přísněji než západní aplikace pro zasílání zpráv WhatsApp nebo Signal.
před 6 hhodinami
Načítání...