Ukrajina neustále likviduje ruské drony a rakety a na frontě vzdoruje ofenzivním operacím nepřítele. V už tak složité době stojí navíc napadená země na pokraji náboženských sporů. Kyjev vyhlásil tažení proti pravoslavné církvi, které přičítá vazby na Moskvu. V Oděse natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.
Ukrajinská pravoslavná církev budí podezření. Moskevského patriarchu odsuzujeme, hájí se
3 minuty
Události: Ukrajinský spor o církev
Oděský Chrám Proměnění Páně ruským raketám neunikl. Přesto ve svatostánku v době brutální války hledají věřící klid a mír. Za ukončení bojů se modlí šest metrů pod zemí. „Přiletěla raketa, její úlomky se rozletěly po celém chrámu a začalo hořet,“ popisuje hlavní kněz Myroslav Vdovovyč.
Dopad rakety v současnosti připomíná obří kráter a také poničený oltář. Tlaková vlna vyrazila okna i masivní dveře. Tři měsíce po údery armády, která mluví stejným jazykem a modlí se ve stejných kostelech jako místní, zůstává chrám v troskách.
Ruské síly v Oděse paradoxně udeřily na katedrálu, která podléhá ukrajinské pravoslavné církvi. Ta často čelí obviněním z vazeb na Moskvu. Hlavní místní oltář po přestavbě chrámu v roce 2010 vysvětil spojenec ruského vůdce Vladimira Putina – moskevský patriarcha Kirill, jenž veřejně podporuje válečnou mašinerii Kremlu.
„Všichni Kirilla odsuzujeme“
Ukrajinská pravoslavná církev loni ruskou invazi odsoudila a oficiálně se od moskevského patriarchátu odtrhla. „Každý duchovní má vést k míru. Všichni Kirilla odsuzujeme,“ zdůrazňuje Vdovovyč.
Kyjevský parlament přesto ve čtvrtek v prvním čtení schválil zákon, jenž by jakékoliv kontakty s ruskou pravoslavnou církví zcela zakázal.
„Zákon vrací Ukrajinu z civilizované cesty zpět k Sovětskému svazu,“ je přesvědčen oděský kněz. Byl to Stalinův režim, který ve třicátých letech minulého století Chrám Proměnění Páně srovnal se zemí. Dnes místní věřící odmítají spojení s Moskvou a věří, že víra je silnější než spory.
Ukrajinské úřady vyšetřují sedm desítek případů údajné kolaborace představitelů pravoslavné církve s ruskými náboženskými kruhy. Formální budoucnost pravoslavných církví, k nimž se v zemi hlásí skoro tři čtvrtiny populace, zůstává nejasná.
