Moskva/Kyjev - Ukrajině nikdo nedovolí, aby opustila svůj status bezjaderné země. Při návštěvě etiopské metropole Addis Abeby to dnes prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v reakci na slova ukrajinského ministra obrany, který nedávno možnost jaderného vyzbrojení své země připustil. Moskva dnes zároveň ocenila ústupky Kyjeva proruským separatistům na východě Ukrajiny, které v úterý schválil ukrajinský parlament. Sami rebelové přitom ústupky ignorují.
Ukrajinský ministr obrany Valerij Heletej v pondělí prohlásil, že Rusko Ukrajině vyhrožovalo použitím taktických jaderných zbraní, a tak Kyjev zvažuje možnost vlastní jaderné zbraně. Dodal ale, že v této chvíli není obnovení jaderného statusu Ukrajiny na pořadu dne.
„To jim nikdo nedovolí, ani západní země, které mají na kyjevské úřady rozhodující vliv,“ prohlásil ruský ministr. „Ukrajinský ministr obrany by se měl radši postarat o dodržování příměří a nepouštět se do spekulací o zbrojních dodávkách ze Západu. To už tyto země odmítly,“ uvedl Lavrov. Heletej by podle Lavrova měl věnovat pozornost vývoji na východě země a dodržování podmínek zastavení palby. Příměří se podle ruského ministra vcelku dodržuje, dochází ale k dílčím incidentům, „z nichž část provokují kyjevští vojáci“.
Příměří na východě Ukrajiny trvá dvanáct dní, přestřelky, které prakticky denně propukají, si vyžádaly smrt nejméně 30 lidí. Polovina z nich jsou podle ukrajinské armády civilisté.
Moskva vítá ústupky Kyjeva separatistům jako krok správným směrem
Moskva dnes jako správný krok k dosažení míru uvítala ústupky Kyjeva rebelům na východě Ukrajiny. Reagovala tak na rozhodnutí ukrajinského parlamentu, který v úterý schválil zákon předpokládající nový tříletý režim v oblastech ovládaných na východě země proruskými separatisty, jimž uděluje poměrně rozsáhlé pravomoci, včetně vytváření ozbrojených milicí či svobodného používání ruštiny. Svobodu centrální vláda nabízí i zadrženým separatistům, amnestie ale nemá platit pro zvlášť závažné zločiny a pro ty, kteří sestřelili let MH17. Má navíc podmínku - separatisté musí složit zbraně a vyklidit okupované budovy.
„Rusko na tento dokument hledí jako na krok správným směrem,“ uvedlo v dnešním prohlášení ruské ministerstvo zahraničí, obvykle velmi kritické ke kyjevskému režimu. Zejména ocenilo „právo na jazykové sebeurčení každého obyvatele“ v separatisty ovládaných oblastech a možnosti přeshraniční spolupráce s Ruskem. „To vše vytváří základ pro zahájení obsažného ústavního procesu na Ukrajině, zahrnujícího i zahájení dialogu (se separatisty), který by přispěl k národnímu usmíření a shodě,“ usoudila ruská diplomacie. Současně varovala, že snahy některých ukrajinských politických stran zákon odvolat či jej podstatně změnit by vedly k opětovné konfrontaci.
Separatistické regiony odmítají podle nich polovičaté řešení ukrajinského parlamentu. Do Kyjeva vzkazují: Schvalujte si, co chcete, nic jiného než úplné odtržení nepřijmeme. „Máme náš vlastní parlament a sami rozhodneme, jaké volby zorganizujeme a kdy,“ odmítl „premiér“ doněckých rebelů Alexandr Zacharčenko, aby ukrajinské úřady organizovaly na povstaleckých územích volby. Podobně „vicepremiér“ Andrej Purgin tvrdí, že Donbas (východ Ukrajiny) už nemá s Kyjevem nic společného. Méně kategoricky se však vyjadřoval předák luhanských vzbouřenců Alexej Karjakin, podle kterého Kyjev udělal „krok správným směrem“.
Evropská unie uvítala postup Kyjeva jako důležitý krok k politickému urovnání krize a vybídla Rusko a separatisty, aby také ušli svůj díl cesty, včetně stažení bojovníků a žoldnéřů z Ukrajiny a zavedení spolehlivé kontroly rusko-ukrajinských hranic. Bývalá ukrajinská premiérka Julija Tymošenková je ale jiného názoru: „Není pochyb o tom, že až tyto zákony vejdou v platnost, celý Donbas budou mít plně pod kontrolou teroristické skupiny a ruské jednotky,“ prohlásila.
Na Ukrajině bude prolustrován asi milion úředníků
Na základě nového zákona zaměřeného na vymýcení korupčních praktik spojených s předchozím režimem má být na Ukrajině prověřena loajalita u zhruba milionu státních úředníků. Podle premiéra Arsenije Jaceňuka se má lustrace týkat i nejvyšší vládní úrovně, nebude se ale vztahovat na prezidenta Petra Porošenka, který již působil ve vládě v éře proruského prezidenta Viktora Janukovyče.
„Podle našich propočtů se tento zákon bude vztahovat na milion úředníků různého druhu, včetně celého kabinetu ministrů, ministerstva vnitra, zpravodajských služeb, úřadu prokurátora,“ řekl Jaceňuk. Nový lustrační zákon ukrajinský parlament schválil v úterý pod tlakem veřejnosti, jejíž protesty vedly v únoru k sesazení Janukovyče. „Prezident Petro Porošenko nespadá pod zákon, protože je volen lidem ve volbách. Všichni, kdo jsou voleni do funkcí všelidovým hlasováním, procházejí prověrkou voleb,“ vysvětlil předseda sněmovny Oleksandr Turčynov.
Porošenko potvrdil pevné vazby s Kanadou, očekává pomoc a podporu
Kanada připravuje smlouvu o zóně volného obchodu s Ukrajinou a poskytne Kyjevu půjčku 200 milionů dolarů na obnovu ukrajinské ekonomiky. Po setkání s prezidentem Petrem Porošenkem to dnes v Ottawě oznámil kanadský premiér Stephen Harper. Podle ukrajinských médií se jednalo i o zjednodušení vízového režimu.
V Kanadě žije silná ukrajinská menšina, podle kyjevského tisku má každý dvanáctý Kanaďan ukrajinské kořeny. Porošenko po příletu do Ottawy připomněl, že Kanada byla po Polsku druhou zemí, která po rozpadu SSSR uznala nezávislost Ukrajiny. Poděkoval zároveň kanadskému vedení za „důslednou podporu ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti“. V projevu na dnešním slavnostním zasedání obou komor kanadského parlamentu Porošenko prohlásil, že podpisem asociační smlouvy s Evropskou unií Ukrajina překročila Rubikon a už nikdy se k „děsivé sovětské minulosti“ nevrátí. „Bylo to poslední rozloučení se Sovětským svazem,“ konstatoval ukrajinský prezident. „Věřím, že naděje na svobodu, demokracii a evropskou budoucnost jsou reálné a splnitelné. Ukrajinský národ během posledních pěti měsíců prošel jednou z nejtěžších zkoušek a zaplatil možná tu nejvyšší cenu, aby se stal skutečně evropským,“ zdůraznil Porošenko.
