Ukrajinci se snaží o vpád do Bělgorodské oblasti, tvrdí proruské zdroje

Proruské kanály na platformě Telegram tvrdí, že ukrajinská armáda se pokouší proniknout i do Bělgorodské oblasti. Region sousedí s Kurskou oblastí, kam pronikly ukrajinské jednotky začátkem srpna a od té doby její část okupují. Informace o tom, že se Ukrajinci snaží svou operaci rozšířit, se objevily už dříve.

O tom, že se Ukrajinci tlačí i do Bělgorodské oblasti, informoval už před nějakou dobou list The Washington Post. Odvolával se tehdy na ukrajinské vojáky, kteří byli v ruském regionu zraněni a poté evakuováni přes hranici do ukrajinské Sumské oblasti a podle kterých probíhaly na ruské straně hranice ostré boje.

O bojích v ruské Bělgorodské oblasti informují nyní i proruské telegramové kanály. „Právě teď se ukrajinské ozbrojené síly, asi pět set lidí, snaží prorazit v okolí (hraničních přechodů) Něchotějevka a Šebekino v Bělgorodské oblasti,“ napsal prokremelský kanál Mash. Oba přechody leží na hranici Bělgorodské a ukrajinské Charkovské oblasti nedaleko města Charkov.

Telegramový kanál Shot uvedl, že ukrajinští vojáci zaútočili na stanoviště v Něchotějevce, ale po utrpěných ztrátách je ruská armáda zatlačila zpět. Později napsal, že u Šebekina se žádné střety nekonaly.

4 minuty
Události: Ruské masivní útoky na Ukrajinu a postup Ukrajinců v Kurské oblasti
Zdroj: ČT24

Podle ruského ministerstva obrany je situace složitá, ale pod kontrolou, napsal na Telegramu gubernátor Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. „Naše armáda provádí plánované práce. Zachovejte klid a důvěřujte pouze oficiálním zdrojům,“ uvedl Gladkov v prohlášení, ze kterého není jednoznačně jasné, zda spekulace telegramových kanálů vyvrací.

Syrskyj: V Kurské oblasti máme pod kontrolou 1300 kilometrů čtverečních

Bělgorodská a další příhraniční ruské oblasti jsou ve stavu vysoké pohotovosti od chvíle, kdy Ukrajina před třemi týdny zaútočila na Kurskou oblast. Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj tvrdí, že Ukrajina má v Kurské oblasti pod kontrolou sto obcí a bezmála třináct set kilometrů čtverečních území. V oblasti podle jeho úterního vyjádření zajala 594 ruských vojáků.

„Ruská federace z kurského směru každodenně ostřelovala naše příhraniční vesnice, měli jsme četné ztráty mezi civilním obyvatelstvem a desítky zničených obcí. Nepřítel navíc v tomto směru soustřeďoval značný počet vojáků a plánoval v něm útočnou operaci,“ uvedl Syrskyj. Kyjev se proto podle něj rozhodl spustit ofenzivu, aby „vytvořil bezpečnostní zónu, zastavil ostřelování“ a ochránil civilisty v ukrajinské Sumské oblasti, která s Kurskou oblastí sousedí.

Jedním z cílů ale bylo i odvést ruské síly z ukrajinské fronty, zejména z okolí města Pokrovsk, který v Doněcké oblasti tvoří důležitý logistický bod ukrajinské armády, a obce Kurachove západně od Doněcku.

„Kurská operace odklonila značný počet (ruských) sil,“ uvedl Syrskyj, podle kterého se jednalo o jednotky z jihu Ukrajiny. „K dnešnímu dni můžeme říct, že na kurskou frontu bylo vysláno zhruba třicet tisíc (ruských) vojáků a toto číslo se zvyšuje,“ dodal velitel. Rusko podobné údaje nezveřejňuje.

Moskva ale zároveň posiluje své síly u Pokrovsku, doplnil Syrskyj. „Situace na pokrovské frontě je poměrně složitá... nepřítel využívá své převahy v počtu mužů, zbraní a vojenské techniky, aktivně zapojuje dělostřelectvo a letectvo,“ řekl Syrskyj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo jedenáct lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer (v neděli nad ránem SELČ) řidič na filipínském festivalu najel do davu, zemřelo jedenáct lidí. Policie původně informovala o devíti obětech, k večeru SELČ podle agentury Reuters ale bilanci navýšila. Více než dvacet dalších osob utrpělo zranění, potvrdil dříve kanadský premiér Mark Carney. Řidiče policie zadržela, podle ní nejspíš trpěl psychickými problémy. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Tisíce lidí proudily k hrobu papeže Františka v Římě

Tisíce lidí se v neděli přišly poklonit k papežovu hrobu v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě. Lidé se sešli opět také v okolí Svatopetrského náměstí ve Vatikánu, dorazilo jich na dvě stě tisíc. Zejména mladí se tam účastnili mše vedené kardinálem Pietrem Parolinem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Polská prokuratura šetří možnou korupci spojenou s gigantem Orlen

Polská prokuratura vyšetřuje korupční kauzy spojené s bývalým ředitelem energetického gigantu PKN Orlen Danielem Obajtkem. Nově se zabývá podezřelým nákupem upadající sítě novinových kiosků. Postupuje také prošetřování transakce, která firmu připravila v přepočtu až o devět miliard korun.
před 3 hhodinami

Rubio: Moskva a Kyjev musí brzy uzavřít mírovou dohodu

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy, řekl v nedělním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle něj v následujícím týdnu pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání.
před 4 hhodinami

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na čtyřicet

Přinejmenším čtyřicet obětí a více než dvanáct set raněných má sobotní exploze v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás, uvedly v neděli íránské úřady podle tiskových agentur. Předchozí bilance íránského Červeného půlměsíce čítala 28 mrtvých a více než tisíc raněných.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
před 5 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 9 hhodinami

Po únorovém útoku ruského dronu jsou v Černobylu zpřísněna opatření

Od havárie atomové elektrárny v Černobylu uplynulo devětatřicet let. Bezpečnostní opatření v areálu jsou teď zpřísněna. Úřady k tomu přistoupily po únorovém útoku ruského dronu na kryt sarkofágu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii opakovaně upozorňuje na přetrvávající rizika pro světovou jadernou bezpečnost v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. V Černobylu natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
před 11 hhodinami
Načítání...