Ukrajina má za sebou víc než 150 dnů ruské agrese. Tento týden bude slavit Den ústavy, první velký národní svátek od vypuknutí války. Podle ukrajinistky Lenky Víchové prošla země i její identita od 24. února ohromnou proměnou, jejímž hlavním rysem je snaha zpřetrhat vazby s Ruskem a za každou cenu se vůči němu vymezit.
Změnou identity prochází Ukrajina podle Víchové už od roku 2014, po začátku agrese letos v únoru ale trend nabral na tempu. „Ukrajina před 24. únorem 2022 a po válce budou dvě úplně jiné země,“ řekla v Horizontu ČT24.
Podle Víchové bude velmi zajímavé, co ukáže první sčítání lidu po válce. „Spousta Ukrajinců, kteří se až do války identifikovali se Sovětským svazem nebo Ruskem jako takovým, má nyní obrovský problém identifikovat se s dnešním Ruskem. A to nemluvím jenom o Ukrajincích, ale i o etnických Rusech, kteří jsou občany Ukrajiny.“
Vlastní jazyk jako obrana
Už v roce 2014 podle ní docházelo k odklonu svazků se Sovětským svazem, když byly ničeny pomníky V. I. Lenina, letošní rok ale přinesl přetrhávání vztahů s Ruskem i jeho kulturou. „Ukrajinci začínají mít problém už i s Puškinem a ruskou literaturou obecně, přetrhávají se i pracovní vztahy mezi kinaři nebo se zavírají ruské školy,“ vyjmenovala.
„Ukrajinci si také uvědomili, že jejich jazyk dnes neslouží už jen jako komunikační prostředek, ale také jako obrana. Když proto paramedici přijdou k raněnému ukrajinskému vojákovi nebo vojákovi, který se probral z bezvědomí, mluví na něj ukrajinsky, aby nebyl v šoku a nemyslel si, že padl do zajetí,“ přiblížila Víchová jednu ze změn v ukrajinské společnosti.
Ukrajinci se vrací domů, může ale přijít obrat
Na její budoucí podobě se podepíše i mobilita obyvatelstva. „Je třeba si uvědomit, že sedmdesát až osmdesát procent obyvatel Luhanské nebo Doněcké oblasti nikdy (před válkou, pozn. red.) nevyjelo za administrativní hranice své oblasti. Tito lidé neznali Ukrajinu, natož západní svět. Takže pokud se budou vracet, bude to už s určitým poznáním,“ podotýká ukrajinistka.
Denně se nyní na Ukrajinu vrací třicet až čtyřicet tisíc lidí, míří do bezpečných i těch méně bezpečných zón. Podle Víchové je ale stále ve hře, že vlna nabere opačný směr: „V týdnech, které nás čekají, je pravděpodobné, že se boje na východě i na jihu zostří. Jsou to tekuté písky, bude se to měnit, spousta lidí se bude chtít po válce vrátit na Ukrajinu, ale spousta jich bude chtít zůstat na Západě,“ uzavřela.
