Lídři západních zemí řeší, zda zasáhnout proti syrskému režimu po údajném chemickém útoku. Odpoledne se sešla americká Národní bezpečnostní rada. Podle mluvčí Bílého domu jsou stále „na stole všechny možnosti“ - sám prezident Donald Trump nechce upřesnit, kdy by k úderu mělo dojít, ani jestli k němu vůbec dojde. Rusko očekává, že od Pentagonu dostane případný seznam cílů, aby při útoku neumírali Rusové. Syrská vláda mezitím vyzvala občany, aby se připravili na americký úder. Před obchody jsou podle Izraele fronty.
Úder v Sýrii? Všechny možnosti jsou na stole, lavíruje Bílý dům, Rusko žádá souřadnice
Otazníky kolem možného amerického útoku v Sýrii (zdroj: ČT24)
Podle Macrona jsou důkazy o vině Damašku
USA, Británie a Francie chtějí spolupracovat a předpokládá se, že případný úder plánují společně, píše BBC. „Budeme přijímat rozhodnutí ve vybranou chvíli, kdy to budeme považovat za nejužitečnější a nejefektivnější,“ sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že podle něj existují důkazy, že syrský režim použil při útoku v Dúmě chemické zbraně – konkrétně prý chlór.
Důkazy mají podle americké televize MSNBC také Spojené státy. Podle televize byly ve vzorcích krve a moči obětí údajného chemického útoku nalezeny chemikálie, především chlor a v některých případech nervový plyn. Televize to uvedla s odvoláním na dva americké činitele s blízkými kontakty na zpravodajské služby.
Rusko a Írán zajišťují jeho režimu silnou podporu. Asadův režim už použil chemické zbraně v minulosti. Poslední útok byl hrozný, zabil tucty lidí, včetně mnoha dětí.
Schůzku kabinetu proto svolala na čtvrtek i britská premiérka Theresa Mayová. Její ministři večer potvrdili, že premiérka má dál jednat se spojenci o možné reakci na útok v Dúmě. Už dříve dala Mayová rozkaz k přesunu ponorek do míst, odkud mohou zaútočit na cíle syrského režimu. Teď souhlasila i s tím, že k úderu v Sýrii by mohla svolit i bez povolení parlamentu.
Německo očekává, že bude před plánovaným útokem předem informováno. Kancléřku Angelu Merkelovou prý znepokojuje, že se hroutí schopnost světového společenství vynutit si zákaz použití chemických zbraní. Berlín se ale této akce účastnit nebude. Přímou účast vyloučila také Itálie, která ovšem hodlá poskytnout svým spojencům logistickou podporu.
Horizont ČT24: USA by mohly reagovat v řádu hodin, říká expert (zdroj: ČT24)
Rozhodnutí o úderu zatím USA neučinily
Mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová potvrdila, že Trump zatím o možné vojenské akci nerozhodl. Podle agentury AP prezident sice v pondělí oznámil, že o americké reakci rozhodne do osmačtyřiceti hodin, nyní časové vymezení měkčí.
„Nikdy jsem neřekl, kdy se bude na Sýrii útočit. Může to být velmi brzo, nebo ne!“ reagoval ve čtvrtek Trump na Twitteru. Poukázal také na to, že USA za vedení jeho administrativy „učinily ohromnou práci“, když vytlačily Islámský stát. „Kde je vaše ,Děkujeme ti, Ameriko‘?“ vzkázal na sociální síti.
Události: USA zvažují možný útok v Sýrii (zdroj: ČT24)
Že rozhodnutí o úderu v Sýrii zatím nepadlo, potvrdil také ministr obrany James Mattis. Podle něj bude před případným útokem hovořit americká vláda s vedením Kongresu. Ještě ve čtvrtek se kvůli tomu sešla Národní bezpečnostní rada (NSC), která měla „prezidentovi předložit různé scénáře“. Po jednání byly v plánu také rozhovory Trumpa s Mayovou a Macronem.
Spojené státy podle Mattise nechtějí podněcovat další eskalaci, která by se mohla vymknout kontrole. Ministr obrany ale v zdůraznil, že podle něj stojí za útokem Asadův režim. Za to, že měl k dispozici chemické zbraně, je ovšem podle Mattise spoluzodpovědné také Rusko.
Podobně se vyjádřil ve čtvrtek také prezident Trump, který zdůraznil, že brzy k rozhodnutí dojde. Podle své mluvčí si stojí za názorem, že za údajný chemický útok nese odpovědnost režim prezidenta Bašára Asada a Moskva. „Prezident má k dispozici řadu možností a řada jich zůstává na stole,“ dodala Sandersová.
Na pozadí měření sil velmocí probíhá daleko žhavější soupeření - mezi Izraelem a Íránem. Bojovou pohotovost vyhlásilo izraelské letectvo i armádní jednotky na libanonské a syrské hranici. Po izraelském náletu na íránskou základnu se na sever Izraele přesouvají protiraketové baterie systému Iron Dome i obrněná technika. V noci přelétávaly vrtulníkové i stíhací hlídky.
Záchranáři a lékaři působící na místě tvrdí, že při sobotním útoku v Dúmá zemřely desítky lidí. Dúmu již dobyly Asadovy síly, kterým pomáhá Moskva. Trump už dříve Rusko varoval, aby se připravilo na raketové útoky v Sýrii. Asada označil za „zvíře vraždící plynem“.
Severoatlantická aliance Asada vyzvala, aby spolu se svými spojenci Ruskem a Íránem umožnil mezinárodním pozorovatelům a lékařům přístup na místo, kde byly použity chemické zbraně.
Do Sýrie by měly ve čtvrtek a v pátek dorazit dva týmy vyšetřovatelů Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). „Jsme připraveni je přepravit, kam budou chtít, a kdykoli budou chtít,“ řekl novinářům syrský zástupce při OSN Bašár Džaafarí.
Asad varoval před další destabilizací Blízkého východu
Poradkyně syrského prezidenta Bašára Asada řekla libanonské televizi, že se země války nebojí. Podle Asada by ale útok vedl jen k další destabilizaci oblasti. Asad považuje obvinění z chemického útoku za lži, jejichž smyslem je zničit vojenské úspěchy u Damašku. Podle něj západní země reagují pod vlivem toho, že špatně vsadily na opozici ve východní Ghútě.
Syrská vláda rozesílá textové zprávy, kterými vyzývá Syřany, aby se připravili na případný útok. Před obchody se proto začaly tvořit dlouhé fronty.
Arabista Pelikán o napětí po útoku ve městě Dúmá (zdroj: ČT24)
V desítkách objektů syrské armádní infrastruktury působí také důstojníci ruské armády. Rusko proto očekává, že dostane od Washingtonu souřadnice případného útoku, napsal ruský list Kommersant.
USA předaly Moskvě seznam cílů loni v dubnu před útokem 59 raket Tomahawk na syrskou leteckou základnu Šajrát nedaleko Homsu. Pokud by snad při novém útoku byly zasaženy ruské základny v Sýrii Tartús a Hmímím, skončilo by to podle ruských generálů „katastrofou“.
Situace v Sýrii v dubnu 2018
Rusko chystá odvetu, Britové se bojí o kyperskou základnu
Moskva popírá, že v Dúmě byly použity chemické zbraně, a požaduje nezávislé a objektivní vyšetření. Na místo vyslala vojenskou policii, která má údajně chránit důkazy, že k chemickému útoku tak, jak o něm mluví západní země, nedošlo.
Aby demonstrovala své odhodlání čelit případnému americkému úderu, vymezila také velení ruského vojenského námořnictva zónu při syrském pobřeží, kdy v období do 26. dubna provádí cvičné střelby, uvedl Kommersant.
V oblasti nyní operuje patnáct ruských vojenských lodí a podpůrných plavidel. Jsou mezi nimi fregaty Admiral Grigorovič a Admiral Essen s křídlatými raketami Kalibr na palubě a dieselové ponorky Varšavjanka a jaderné ponorky Ščuka-B se stejnou výzbrojí. K večeru ale lodě preventivně odpluly od syrských břehů.
Do oblasti byly naopak převeleny speciální letouny Il-38N schopné vyhledávat ponorky protivníka, napsal Kommersant. S pomocí pozemních radarů a výzvědných letounů A-50 ruská armáda sleduje manévry amerického torpédoborce USS Donald Cook, který operuje ve východním Středomoří. Ve stavu bojové pohotovosti jsou protiraketové systémy S-400 Triumf a Pancir, které chrání základny Tartús a Hmímím.
GALERIE
Sýrie
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov oznámil, že ministerstva obrany Ruska a Spojených států jsou ohledně Sýrie v aktivním kontaktu prostřednictvím speciálního komunikačního spojení. Rozhovor Trumpa s Putinem prý ale v plánu není.
Ruský velvyslanec v Libanonu Alexandr Zasypkin v úterý řekl, že pokud Američané zaútočí, pak Rusko rakety sestřelí a zaútočí i na odpalovací místa. Odveta může i ohrozit britskou vojenskou základnu na Kypru, upozornil list The Times.
Británie má na kyperské základně Akrotiri kromě jiného osm bojových letadel Tornado s doletem 3900 kilometrů. V blízkosti je rovněž šest britských stíhaček Typhoon se střelami typu vzduch-vzduch, které mají útočící stroje chránit před nepřátelskou palbou. Největším nebezpečím pro lodě, letadla a ponorky je podle The Times obranný raketový systém S-400, který má Rusko v Sýrii.
Nadále se domníváme, že je nesmírně důležité vyhnout se všem krokům, které by mohly napětí v Sýrii zvýšit.
Na konflikt se připravují i další země v regionu – zatímco Írán stojí za Damaškem, na stranu Západu se přiklání například Saúdská Arábie nebo Katar. Poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneíhove ve čtvrtek v souvislosti s eskalací situace pohrozil Izraeli zničením měst Tel Aviv a Haifa.
Trump o situaci hovořil i s tureckým prezidentem. „Turecko zůstává stranou této záležitosti. Jako jediné ze tří zemí (Írán, Rusko, Turecko) nemá dobré vztahy se syrskou vládou. Pravděpodobně se nebude do těch akcí blíže zapojovat,“ okomentoval situaci arabista a kurdolog Petr Kubálek.
„Nikdo nemá právo vtáhnout středomoří a syrská území do ohniska jeho politických a vojenských rozbrojů,“ uvedl podle své kanceláře turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Arabista: Zapotřebí je dlouhodobější strategie
Podle arabisty a islamologa Bronislava Ostřanského je nutné, aby vznikla dlouhodobější strategie a neopakoval se případ Iráku, kde byl sice rychle svržen tamní režim, pak ale vyvstala otázka co dál. „Analogie je v tom, zda by krok USA, pokud by se rozhodly razantně zakročit proti režimu Bašára Asada, přinesl nějaké řešení. Nebo by situaci mohl ještě zhoršit,“ podotkl Ostřanský.