Moskva/Washington - Zahraniční výbor amerického Senátu posvětil úder proti režimu Bašára Asada. Rezoluci ještě dostane na stůl plénum Senátu i Sněmovna reprezentantů. Ruský prezident Vladimir Putin předtím v rozhovoru pro americkou agenturu AP nevyloučil, že Rusko dá dá v Radě bezpečnosti souhlas k zásahu - stane se tak ale jen v případě, že se bez jakékoliv pochybnosti prokáže, že Asadův režim použil chemické zbraně. Americký prezident Barack Obama zase zopakoval, že USA věří, že za útokem stojí Asad. Pokud prý svět nebude reagovat, zvýší se riziko dalších podobných útoků. Podle posledního průzkumu si 6 z 10 Američanů vojenský zásah v Sýrii nepřeje.
- Bývalý syrský ministr obrany Alí Habíb prý uprchl do Turecka. Habíb je prominentním členem vládnoucího režimu prezidenta Bašára Asada. Syrská státní televize ale vzápětí tuto zprávu popřela.
- Francouzský premiér Ayrault řekl, že chybějící odpověď na chemický útok v Sýrii by byl chybným poselstvím pro Írán a jeho jaderný program.
- O situaci v Sýrii dnes jednal i zahraničně-bezpečnostní výbor českého Senátu. Žádné závazné ani doporučující stanovisko ale nepřijal.
- Americký ministr obrany Chuck Hagel během rozpravy v Kongresu odhadl náklady úderu proti Asadovu syrskému režimu na desítky milionů dolarů.
Žádná pozemní operace
Členové zahraničního výboru amerického Senátu se již shodli na textu rezoluce schvalující vojenský zásah v Sýrii. Pozměnili tu, kterou do Kongresu minulý víkend poslal prezident Obama. V návrhu se píše o šedesátidenním limitu pro vojenskou operaci v Sýrii, který může být za určitých podmínek prodloužen ještě o 30 dní. Je zde rovněž stanoveno, že v žádném případě nesmí jít o pozemní operaci. Pro návrh bylo deset senátorů, sedm hlasovalo proti.
Senátoři ale požadují, aby Obama předložil Kongresu strategii pro jednání o politickém urovnání konfliktu, stejně jako přehled americké pomoci syrským povstalcům. S formulací rezoluce nesouhlasil senátor John McCain, který požaduje rozsáhlejší akci.
O zásahu v Sýrii jedná i zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů
Americký ministr obrany Chuck Hagel během rozpravy prohlásil, že úder nebude „bodnutím špendlíku“, ale že půjde o razantní akci, která omezí Asadovy vojenské možnosti. Odhadl, že útok bude stát „desítky milionů“ dolarů (stovky milionů korun).
- Ze zahraničních výborů poputuje rezoluce na plénum do obou komor Kongresu, který by o dokumentu mohl rozhodnout příští týden.
Podle Hagela je „velmi vysoká pravděpodobnost“, že Asad opět použije chemické zbraně, pokud Spojené státy nepodniknou žádnou akci, která jasně ukáže nepřijatelnost využívání bojového plynu. S tímto názorem souhlasil i ministr zahraničí John Kerry, který takovou možnost podle Reuters označil za „stoprocentní“.
Zatímco v Senátu mají většinu Obamovi demokraté, ve Sněmovně reprezentantů republikáni. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner ale po úterním setkání s Obamou podpořil záměr vojensky reagovat na chemický útok v Sýrii. Podobně se vyslovil i šéf republikánské většiny ve sněmovně Eric Cantor. Nicméně někteří republikánští i demokratičtí poslanci stále váhají, zda úder podpořit. Tvrdí, že vláda ještě nepředložila důkazy dostatečně potvrzující, že za útokem je Asad.
Obama věří, že Kongres útok posvětí
„Je důležité, aby Kongres řekl, že myslíme vážně to, co říkáme. Je třeba dát účinnou odpověď. Pokud to neuděláme, jako bychom říkali, že viníci mohou zůstat bez trestu. Nemám v úmyslu opakovat chyby zpravodajských služeb v Iráku. Důkazy o užití chemických zbraní syrskou vládou jsou jasné.“
„Prezident Obama nežádá Kongres, aby šla Amerika do války,“ uvedl šéf americké diplomacie John Kerry a znovu zdůraznil, že nepůjde o žádnou pozemní operaci, jen akci, jejímž cílem je omezit Asadovy vojenské schopnosti.
„Asad si vyloží naše mlčení, naši neochotu jednat, jako signál, že své zbraně může používat beztrestně,“ řekl Kerry.
Kerry rovněž vyzval Kongres, aby ve své rezoluci k Sýrii nedal americké administrativě možnost udeřit jen jednou „v tuto specifickou chvíli“. Armáda by prý měla mít možnost zasáhnout i v budoucnosti, jestliže syrský režim opět použije chemické zbraně. „Jestli bude natolik hloupý a udělá to znovu, generálové mají k dispozici možnosti, jak dále postupovat,“ uvedl ministr zahraničí.
- Obama na tiskové konferenci ve švédském Stockholmu opět zdůraznil, že jako vrchní velitel amerických ozbrojených sil si vyhrazuje právo „jednat s ohledem na zájmy národní bezpečnosti“.
John Boehner, předseda Sněmovny reprezentantů:
„Použití chemický zbraní musí být potrestáno a jen Spojené státy mají kapacitu to udělat. Zastavit Asada a varovat ostatní po celém světě, že takové chování nebude tolerováno.“
Putin žádá důkazy
Rusko podle Putina žádné hodnověrné důkazy o odpovědnosti Asadova režimu za chemický útok nemá. „Nemáme ani žádné údaje o těch chemických látkách. Není stále jasné, zda šlo o chemické zbraně nebo o nějaké neškodné chemické látky a zda je použila skutečně oficiální vládní armáda,“ prohlásil Putin. Prezident zpochybnil i důvěryhodnost videozáznamů z místa chemického útoku, které podle západních zemí dokumentují jeho tragické následky.
Putin v rozhovoru pro AP pochválil evropské země, které vojenský zásah v Sýrii odmítají. Předpokládal prý dosud, že Evropa přijímá rozhodnutí koordinovaně „podle vzoru sjezdů Komunistické strany Sovětského svazu“. Nyní se ale přesvědčil, že i na Západě „jsou lidé, kterým je drahá jejich svrchovanost, kteří analyzují situaci a mají dostatek odvahy k tomu, aby se rozhodli s ohledem na zájem vlastního státu“.
Vladimir Putin:
„Jsou to děsivé obrázky. Otázkou ale je, kdo je pořídil, co vlastně ukazují a kdo je za to odpovědný. Záběry nedávají odpověď na otázky, které máme. Existuje názor, že jde o montáž rebelů napojených na al-Káidu, kteří se vždycky vyznačovali mimořádnou brutalitou.“
Začíná Rusko o Asadovi pochybovat?
Podle dnešní informace agentury Reuters se nicméně objevují náznaky o tom, že Rusko ve skutečnosti také podezírá Asadův režim z odpovědnosti za nasazení chemické munice, i když na veřejnosti to najevo nedává. S odvoláním na nejmenované západní zdroje agentura napsala, že podpora, kterou Kreml Asadovi poskytuje, je nyní slabší. Západní státy prý spoléhají na to, že jakmile vojenský úder proti Sýrii skončí, projeví Moskva víc ochoty k politickému řešení.
Rusko dodalo Sýrii některé součásti raket S-300, tvořících obávaný systém protivzdušné obrany. Celou dodávku, na niž obě země uzavřely smlouvu, však prozatím zmrazilo. Pokud však Západ zaútočí bez mandátu OSN, Rusko může dodávku dokončit, řekl prezident.
- Rusko mezitím dál posiluje svou flotilu ve východním Středomoří. Do oblasti zamířila výsadková loď Novočerkask a raketový křižník Moskva.
Obama by se s Putinem přece jen mohl sejít
Rusko podle Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Petrohradu navrhne zařadit syrskou krizi do programu jednání. Bez souhlasu ostatních účastníků ale Moskva podle prezidenta svévolně měnit program jednání nebude.
Rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy, který zrušil plánovanou dvoustrannou schůzku v Moskvě, prý Putin lituje. Očekává, že se přesto v Petrohradě se šéfem Bílého domu setká. Schůzku, která se měla uskutečnit právě dnes v Moskvě, odvolal Obama na protest proti ruskému azylu pro Edwarda Snowdena, stíhaného v USA za špionáž.
Podle Putina si oba státníci mají mnoho co říci a mohou se vyslovit k mnoha problémům, které je třeba řešit. Neformální besedu obou státníků v Petrohradě podle dnešních zpráv amerického tisku nevylučují ani zdroje z Bílého domu.
Německá tajná služba mezitím zveřejnila odposlechnuté telefonické vyjádření činitele Hizballáhu, podle kterého se syrský prezident Bašár Asad dopustil chyby, když nařídil chemický útok. Hizballáh je libanonské hnutí, které Asadův režim aktivně vojensky podporuje. Podle agentury Reuters by tak mohlo jít o další důkaz odpovědnosti syrského vládnoucího režimu za chemický útok v srpnu u Damašku, který si vyžádal stovky mrtvých.
Zachovejte mír, žádá František
Papež František dnes ve Vatikánu adresoval katolíkům, věřícím jiných náboženství i nevěřícím dramatickou výzvu k zachování míru. Při setkání s poutníky z Blízkého východu pontifik prohlásil, že římskokatolická církev „naléhavě pozvedá hlas s výzvou k zachování míru“ ve válkou těžce zkoušené Sýrii.
Papež se v minulých dnech několikrát vyslovil pro mírové řešení syrské krize a zároveň důrazně odsoudil použití chemických zbraní. V dnešním projevu vyzval Římany a návštěvníky Vatikánu, aby se v sobotu připojili k jeho čtyřhodinovým vigiliím a modlitbám za mír. „Ať se výzva k míru rozletí po celém světě!“ řekl papež věřícím z Jordánska, Iráku a Egypta.
