Tymošenková na Majdanu: Jste osvoboditelé, kteří vytvořili novou zemi

Charkov – Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková, která dnes po více než dvou letech opustila charkovskou věznici, přijela do Kyjeva a ještě večer promluvila k lidem shromážděným na Majdanu. Nazvala je „osvoboditeli“, kteří vytvořili „novou zemi“. Tymošenková věří, že Ukrajina brzy rozšíří řady členů Evropské unie. Na cestě k tomuto cíli chce své vlasti pomoci. Oznámila, že hodlá kandidovat na prezidentku Ukrajiny.

Tymošenková opustila charkovskou vězeňskou nemocnici na invalidním vozíku. Ani špatný zdravotní stav jí ale nezabránil krátce promluvit s novináři a vystoupit před davy protestujících shromážděnými v centru Kyjeva. „Naše vlast bude moci ode dneška hledět ke slunci a vidět nebe, protože diktatura skončila,“ prohlásila Tymošenková. Vzpomněla také na oběti, které si vyžádaly protesty v Kyjevě. „Ani kapka krve nebyla prolita nadarmo,“ zdůraznila.

Demonstranty shromážděné na náměstí Nezávislosti Tymošenková vyzvala, aby Majdan ještě neopouštěli. I když se mocenská struktura prezidenta Janukovyče začala hroutit, vyhráno ještě není. Podle expremiérky se musí nyní všichni snažit, aby se Ukrajina nerozpadla na jednotlivé gubernie.

Někdejší lídryně Oranžové revoluce promlouvala k demonstrantům z kolečkového křesla. Její projev na pódiu několikrát přerušili výtržníci. Někteří demonstranti přivítali expremiérku pískáním.

Co se děje v Kyjevě? - více čtěte zde

Janukovyč: Nikdy neodejdu, jsem zákonně zvolený prezident - více čtěte zde

Drolí se Ukrajina? Východ se odvrací od Kyjeva - více čtěte zde

Dobytí paláce. Janukovyčovo sídlo skrývalo zoo i „Pompeje“ - více štěte zde

Z vězení nevyšla jen politička, ale i manželka a matka

Tymošenková se krátce po propuštění setkala také se svou dcerou Jevhenijou. Setkání matky s dcerou provázely slzy. „Má matka je podle usnesení parlamentu, podle mezinárodních i ukrajinských zákonů svobodným člověkem,“ řekla novinářům Jevhenija Tymošenková.

Zprávu o propuštění expremiérky nadšeně uvítal také její manžel Oleksandr Tymošenko. „Je úžasné, že se to stalo, velmi se z toho radujeme. Čekali jsme na tento okamžik dlouhých dva a půl roku. Takže nakonec zvítězila spravedlnost a ty zákony, na základě kterých byla nespravedlivě odsouzena, byly zrušeny a ona je na svobodě,“ uvedl. V rozhovoru pro ČT24 také ocenil hrdinství protestujících na Majdanu: „Jestli něco umožnilo toto vítězství, pak určitě stovka mrtvých ukrajinských vlastenců, kteří pod palbou na Majdanu položili své životy.“

Manžel ukrajinské expremiérky žije už dva roky v České republice, kde dostal azyl. Že by jeho žena po propuštění zamířila do Prahy, nicméně neočekává. Bude jí prý třeba na Ukrajině, demonstranti z Majdanu do ní vkládají velké naděje.

Na výšku!
Zdroj: Twitter/@ukrpravda_news

Propuštění Tymošenkové bez Janukovyčova podpisu

Cestu k osvobození Tymošenkové otevřela páteční kompromisní dohoda opozičních vůdců s prezidentem Viktorem Janukovyčem, zprostředkovaná ministry zahraničí Německa a Polska. Zákon, který umožnil propuštění Tymošenkové, odsouhlasil ukrajinský parlament v pátek. Poslanci zrušili trestnost skutku, za který byla expremiérka odsouzena na sedm let do vězení. Poslední překážku k jejímu osvobození odstranili poslanci dnes, když hlasováním rozhodli, že příslušnou úpravu trestního zákona nemusí podepsat prezident.

Tymošenkovou v říjnu 2011 soud poslal na sedm let do vězení za překročení pravomocí při uzavření dohod o nákupu zemního plynu z Ruska. Opozice i Evropská unie měly podezření, že cílem procesu bylo odstranit z politické scény hlavní soupeřku Janukovyče.

Julija Tymošenková - vůdčí osobnost Oranžové revoluce, dnes největší opoziční symbol. Více než dva roky seděla za mřížemi, nyní možná bude znovu usilovat o prezidentské křeslo. Do politiky skočila z energetického byznysu - s přezdívkou plynové princezny. Při volbách v roce 2004 se postavila vedle nově zvolené hlavy státu Viktora Juščenka. Brzo však ukázala, že není jen ženou na okrasu. Jako premiérka vyhlásila boj proti korupci. Souboj o prezidentské křeslo ale s Janukovyčem těsně prohrála. 

I tak její vystupování i půvab překročily hranice Ukrajiny. Ve značkových šatech pózovala pro módní magazín. Časopis Forbes ji zařadil na třetí místo v žebříčku nejvlivnějších žen světa. S popularitou ale stoupaly i pochybnosti o skutečných zájmech Tymošenkové: první obvinění proti ní padla v roce 2001. Z funkce vicepremiérky ji sesadilo podezření z daňových úniků a krádeží zemního plynu. Před dvěma lety spustila prokuratura stíhání za údajně nevýhodné smlouvy na dodávky plynu s Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 3 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 9 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 10 hhodinami
Načítání...