Turecko zadrželo 14 akademiků za podpis petice proti náletům na Kurdy

Turecká policie zadržela 14 univerzitních pedagogů, kteří připojili svůj podpis pod petici kritizující vojenskou operaci proti Kurdům. Prokuratura je kvůli tomu vyšetřuje pro podezření z podpory terorismu. Petice, kterou podepsali i někteří akademici mimo Turecko, už má přes 1200 signatářů.

Prokuratura v Istanbulu zahájila vyšetřování signatářů petice tento týden a ve čtvrtek rozhodla, že proti některým vznese obvinění kvůli protistátní činnosti a propagandě terorismu. Proti vyučujícím policie zasáhla na univerzitě v Kocaeli na severozápadě Turecka. V jejích rukou může skončit i dalších sedm pedagogů, jejichž zadržení už úřady rovněž nařídily.

Petice zveřejněná v pondělí kritizuje postup turecké vlády proti kurdské menšině na jihovýchodě země. Armáda loni zahájila rozsáhlou ofenzivu proti bojovníkům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) poté, co se v červenci zhroutilo dvouleté příměří mezi Ankarou a PKK a co byly přerušeny oboustranné mírové rozhovory. Intenzivní boje začaly potom, co se Ankara zapojila do konfliktu v Sýrii a v Iráku a kromě radikálního Islámského státu se rozhodla bojovat i proti Kurdům. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nedávno řekl, že v roce 2015 bylo zabito více než 3000 bojovníků PKK.

Akademici v petici mimo jiné žádají, aby vláda ukončila „úmyslné masakry a deportace Kurdů a dalších lidí v regionu“, a nazývají vládní operaci zločinem. Naléhají rovněž, aby se zástupci vlády vrátili k jednacímu stolu a řešili problémy s Kurdy mírovou cestou. „Byly porušeny právo na život, svobodu a na bezpečí a byl přestoupen i zákaz mučení a špatného zacházení daný ústavou a mezinárodními konvencemi,“ stojí v textu petice.

Proti signatářům ve čtvrtek ostře vystoupil prezident Erdogan, který je nazval „zrádci národa“. Podle něj se podporovatelé petice postavili za teroristy z PKK. „Neexistuje rozdíl mezi tím, když teror podporujete finančně, a když ho podporujete politicky,“ řekl ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu s tím, že žádná země by nepovažovala „podporu nebo spolupráci s teroristickou organizací“ za projev zasluhující ochranu z titulu svobody slova. Opoziční Lidová republikánská strana (CHP) naopak na svobodu slova apelovala a zadržení pedagogů odsoudila jako „nezákonné, nepřijatelné a nebezpečné“. 

Podporu signatářům petice vyjádřily i Spojené státy. „Vyjádření znepokojení nad násilím neznamená podporu terorismu. Kritika vlády se nerovná zradě,“ uvedl americký velvyslanec v Turecku John Bass ve svém vyjádření na Twitteru.

Stíhání nejspíš čeká všech dosavadních 1128 tureckých signatářů petice. V případě odsouzení by jim hrozilo až pět let vězení. K petici se připojila i řada univerzitních pedagogů ze zahraničí, mimo jiné americký lingvista Noam Chomsky a slovinský filozof Slavoj Žižek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 4 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 21 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 30 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 49 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...