Ankara - Arménie a Turecko se chystají po téměř století obnovit diplomatické vztahy. Oznámili to ministři zahraničí obou zemí po jednáních se švýcarským zprostředkovatelem. Šest týdnů poběží interní politické konzultace. Pak obě země podepíšou protokol o normalizaci vztahů a dají ho ratifikovat parlamentům. Nepřátelství obou zemí se datuje do doby Osmanské říše, kdy v letech 1915-1917 Turci vyvraždili statisíce Arménů.
Průlom v diplomatických vztazích mezi Arménií a Tureckem by mohl podpořit stabilitu na nestálém Kavkazu, přes který vedou klíčové cesty pro ropu a zemní plyn.
Vztahy mezi Tureckem a Arménií jsou na bodu mrazu nejen kvůli arménské genocidě, ale také kvůli konfliktu z 90. let. Turecko v roce 1993 uzavřelo hranici s Arménií kvůli solidaritě s Ázerbájdžánem, jež se střetl s arménskými separatisty, kteří bojovali za samostatnost Náhorního Karabachu.
Arménská genocida je označení pro vyvražďování přibližně 1,2 milionu Arménů Turky během let 1915 a 1918. Podle některých názorů jde o první jednoznačnou historicky zaznamenanou genocidu v dějinách. Turci obvinili v roce 1915 Armény z toho, že byli příčinou porážky Turků, kteří na území Arménie bojovali s Rusy. Strana Jednota a Pokrok proto z bývalých kriminálníků vytvořila oddíly, tzv. čete. Tato komanda od května 1915 deportovala Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v Aleppu. Většina transport kvůli drastickým podmínkám nepřežila. Ti, kteří přežili, byli popraveni.
