Turecko a Izrael normalizovaly po šesti letech své vztahy

3 minuty
Události: Turecko a Izrael ukončily diplomatickou krizi
Zdroj: ČT24

Turecký premiér Binali Yildirim oznámil, že jeho země normalizovala po šestileté krizi své vztahy s Izraelem. Obě země v nejbližší době instalují své velvyslance. V roce 2010 poškodil jejich vzájemné vztahy izraelský zásah proti turecké flotile pro palestinské pásmo Gazy. Izraelci při něm tehdy zabili deset Turků.

Yildirim prohlásil, že dohoda o obnovení vztahů zahrnuje i palestinské pásmo Gazy. Turecko podle premiéra pošle ještě tento týden do izraelského Ašdodu první loď s 10 000 tunami humanitární pomoci pro pásmo Gazy. Izrael poskytne 20 milionů dolarů (92 milionů korun) na zaplacení odškodného rodinám obětí zásahu proti flotile.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v Římě řekl, že dohoda má pro Izrael „strategický význam“ a přispěje ke stabilitě v neklidu, který panuje na Blízkém výhodě. Turecko se podle něj v dohodě zavázalo, že zabrání přípravě teroristických aktivit proti Izraeli ze svého území.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Zdroj: Sebastian Scheiner/Reuters

Turecko původně chtělo také vyjednat zrušení izraelské blokády pásma Gazy, ale Netanjahu k tomu řekl, že ta bude zachována. Izrael umožní humanitární dodávky pásmu, ale jen přes své území. Podle izraelského premiéra se dohodou otevírá možnost dodávek izraelského plynu do Evropy přes turecké území.

„Blízkým východem zmítá neklid. Chci svou politikou vytvořit ostrovy stability s našimi nejbližšími sousedy. Tato dohoda je prospěšná pro obě strany,“ řekl Netanjahu.

Podle izraelských sdělovacích prostředků Turecko pomůže Izraeli získat dvě osoby pohřešované z války s radikálním palestinským hnutím Hamas z roku 2014. Turecko prý může s Hamasem vyjednat vydání pohřešovaných a také ostatky dvou padlých vojáků.

Izrael Turecku umožní budovat v pásmu Gazy infrastrukturu, elektrárnu a továrnu na odsolování mořské vody. Humanitární pomoc Turecka pásmu není limitovaná, ale musí procházet Ašdodem. Netanjahu také řekl, že Turecko upustilo v rámci jednání o normalizaci vztahů od právního pronásledování vojáků, kteří se zúčastnili zásahu proti flotile. Za incident se už v roce 2013 Turecku omluvil.

Zásah proti flotile skončil krveprolitím

Flotil se k pásmu vydalo několik a jejich cílem bylo poukázat na obtížnou situaci místních palestinských civilistů. V roce 2010 bylo z Turecka vypraveno šest plavidel.

Dne 31. května proti nim vyslal Izrael komando, které mělo donutit kapitány změnit kurz a plout do izraelského přístavu Ašdod místo do Gazy. Na největší z lodí Mavi Marmara ale vojáci narazili na odpor a incident skončil krveprolitím. Zemřelo deset Turků, z nichž jeden měl také americké občanství.

Izrael byl za zásah ve světě kritizován a incident poznamenal do té doby dobré vztahy s Ankarou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 1 mminutou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 1 hhodinou

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami
Načítání...