Istanbul - Nejvyšší turečtí představitelé se dnes shodli se šéfem tureckých ozbrojených sil, že krize, která v zemi vznikla v souvislosti s pondělním zatčením padesátky vysokých důstojníků, bude řešena v souladu s ústavou. Uvádí se to v prohlášení vydaném po jejich schůzce. Zdůrazňuje se v něm, že všichni musejí jednat zodpovědně, aby v tomto procesu nebyly oslabeny civilní ani vojenské instituce.
„Občané musejí být přesvědčeni, že aktuální otázky budou řešeny v souladu s ústavou a podle zákonů,“ stojí v prohlášení zveřejněném po tříhodinovém jednání prezidenta Abdullaha Güla, premiéra Recepa Tayyipa Erdogana a náčelníka generálního štábu ozbrojených sil generála Ilkera Basbuga.
Urgentní schůzka v prezidentském paláci v Ankaře byla svolána v souvislosti s pondělním zatčením 49 vysoce postavených vojáků. Z nich bylo dosud 20 obviněno především z příslušnosti k nelegální organizaci, jejímž cílem prý bylo svrhnout Erdoganovu vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), která má kořeny v politickém islámu a v Turecku vládne od roku 2002. Asi tucet dalších důstojníků soud propustil.
Dva armádní velitele soud po několika hodinách propustil
Mezi obviněnými jsou dva admirálové, Ramazan Cem Gündeniz a Aziz Çakmak. Zatčeni byli také bývalý velitel vojenského letectva Ibrahim Firtina, bývalý velitel vojenského námořnictva Özden Örnek a bývalý zástupce náčelníka generálního štábu armády Ergin Saygun. Firtinu a Örneka soud v Istanbulu propustil několik hodin po schůzce prezidenta Abdullaha Güla, premiéra Recepa Tayyipa a bývalého zástupce náčelníka generálního štábu Ergina Sayguna. Obvinění z účasti na údajné přípravě svržení islamistické vlády v roce 2003 proti oběma propuštěným vzneseno nebylo.
Zatčení vysokých důstojníků v zemi, kde se armáda považuje za strážkyni světského charakteru státu, vystupňovalo napětí mezi laickou opozicí a vládou.
V roce 2003 se v Turecku ujala vlády umírněná islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje. Utajená organizace Ergenekon složená z ultranacionalistů a civilních i armádních špiček to ale nechtěla připustit. Zrodil se plán převratu s názvem Buchar. Nálože v mešitách měly zabít desítky lidí, při vojenské provokaci se počítalo se sestřelením tureckého letadla sousedním Řeckem. Armáda měla vyhlásit výjimečný stav a sesadit vládu. Ve skutečnosti se ale nakonec žádný převrat nekonal.
V minulých letech přesto došlo k odhalení několika tajných skladů zbraní a obvinění celkem 200 údajných spiklenců. V poslední vlně zatýkání uvízli tento týden i někdejší velitelé letectva a námořnictva. Krizové jednání prezidenta, premiéra a náčelníka generálního štábu má zabránit vyhrocení situace.
