Tunisko přijalo po letech sporů novou ústavu

Tunis - Tři roky poté, co protestující občané svrhli svého tehdejšího prezidenta Zína Abidína bin Alího, přijalo Tunisko novou ústavu. Včera večer ji jasnou většinou přijal parlament. Schválení ústavy má vést k odstoupení islamistického vedení a vytvoření nezávislé přechodné vlády. Od doby arabského jara se země potýká s politickou krizí. Pro text nové ústavy hlasovalo 200 zákonodárců, proti jich bylo jen 12 a 4 se zdrželi.

Ústavodárné shromáždění bylo sestaveno již v říjnu 2011 a celkem 217 zvolených delegátů mělo práci dokončit nejpozději do jednoho roku. Proces se ale zpomalil vinou zhoršeného politického ovzduší, ztíženého posílením vlivu ozbrojených islamistických skupin a sociálními konflikty, které mnohdy provázelo násilí.

Politická krize v zemi vypukla loni v únoru, kdy byl zavražděn kritik islamistické vlády Šukrí Bilajd. Následovaly bouřlivé pouliční protesty, které se pak opakovaly po červencové vraždě dalšího oponenta islamistů Muhammada Brahmího. Vládnoucí Strana obnovy po dlouhém vyjednávání s opozicí souhlasila, že odstoupí a předá moc nestranickému kabinetu.

Rovná práva a náboženská svoboda

Nová ústava poskytuje širokou svobodu náboženské víry a jako první v arabském světě zaručuje ženám stejná práva jako mužům. Na rozdíl od většiny arabských zemí stanovuje, že Tunisko bude civilní stát, jehož zákony nebudou založeny na islámu.
   
Článek týkající se náboženství poskytuje svobodu vyznání ve velmi širokém smyslu, takže nejenom povoluje ateismus, ale také praktikování jiných než monoteistických náboženství. Zakazuje podněcování k násilí a označení muslima za odpadlíka, což v mnoha zemích může občanovi vynést trest smrti. Konzervativní členové shromáždění ale do článku prosadili zákaz „útoku na to, co je posvátné“, v čemž mnozí spatřují ohrožení principu svobody slova. Podle mnohých ochránců lidských práv je to příliš nejasná formulace a mohla by vést k výkladům, které omezí právo svobodného vyjadřování, uměleckého projevu a akademických svobod.

Ústavní odborník Slim Laghmaní ústavu považuje za „historický kompromis“, který se může stát modelem dalším zemím v regionu při hledání rovnováhy mezi arabsko-islámskou tradicí a současným pohledem na lidská práva a kvalitní vládu. Podle něj jde o významný „krok vpřed zejména kvůli tomu, že ústava občanům umožňuje tak široký výklad víry, že zahrnuje i možnost žít bez náboženství“.

Schválení ústavy, volebního zákona a volební komise by mělo vést ke konečnému odstoupení islamistické vlády a k nástupu prozatímního technokratického kabinetu vedeného nezávislým politikem, dosavadním ministrem průmyslu Mahdím Džumaaou. Na této vládě se Strana obnovy dohodla s opozicí v prosinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěVyjádření Zelenského na konferenci v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to uvedl šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Konference se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vystoupí také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastní diskuze o Ukrajině.
07:19Aktualizovánopřed 25 mminutami

Venezuela propustila další politické vězně, zákon o amnestii ale zatím neschválila

Venezuelské úřady v sobotu propustily dalších sedmnáct politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady propustily deset mužů a sedm žen.
09:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Armáda USA udeřila v Karibiku na loď podezřelou z pašování drog, zemřeli tři lidé

Americká armáda uvedla, že v Karibiku zaútočila na další loď. Zabila při tom tři lidi, které označila jako „narkoteroristy“. O úderu armáda v noci na sobotu informovala na síti X.
před 8 hhodinami

Trump hodlá zavést volební reformu i bez souhlasu Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce zavést povinnost voličů předkládat při volbách doklad totožnosti bez ohledu na to, zda s tím Kongres vysloví souhlas. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde ve Spojených státech o citlivé téma, neboť miliony oprávněných voličů takový doklad nemají.
před 11 hhodinami

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Největší kompromis je, že Putin není ve vězení, řekl Zelenskyj

Prezident Spojených států Donald Trump vyzval z Washingtonu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k aktivitě, jinak podle něj promešká naději na mír s Ruskem. V reakci pak Zelenskyj mimo jiné prohlásil, že největším kompromisem je to, že ruský vládce Vladimir Putin a jeho přátelé nejsou ve vězení. Připomněl tím, že Putin je mezinárodně stíhaným zločincem kvůli rozpoutání války na Ukrajině, což americký prezident trvale opomíjí.
před 13 hhodinami

Polsko stále více spoléhá na zemní plyn a obnovitelné zdroje

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.
před 16 hhodinami

Ind vydaný z Česka do USA se přiznal v kauze chystané vraždy sikhského separatisty

Indický občan Nikhil Gupta deportovaný v roce 2024 z Česka do Spojených států se v pátek u soudu v New Yorku doznal ke třem trestným činům, které se týkají plánované vraždy sikhského separatisty. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že chystanou vraždu podporovala indická vláda. Indie už dříve podíl na přípravě vraždy odmítla.
před 17 hhodinami
Načítání...