Tunis - Tři roky poté, co protestující občané svrhli svého tehdejšího prezidenta Zína Abidína bin Alího, přijalo Tunisko novou ústavu. Včera večer ji jasnou většinou přijal parlament. Schválení ústavy má vést k odstoupení islamistického vedení a vytvoření nezávislé přechodné vlády. Od doby arabského jara se země potýká s politickou krizí. Pro text nové ústavy hlasovalo 200 zákonodárců, proti jich bylo jen 12 a 4 se zdrželi.
Ústavodárné shromáždění bylo sestaveno již v říjnu 2011 a celkem 217 zvolených delegátů mělo práci dokončit nejpozději do jednoho roku. Proces se ale zpomalil vinou zhoršeného politického ovzduší, ztíženého posílením vlivu ozbrojených islamistických skupin a sociálními konflikty, které mnohdy provázelo násilí.
Politická krize v zemi vypukla loni v únoru, kdy byl zavražděn kritik islamistické vlády Šukrí Bilajd. Následovaly bouřlivé pouliční protesty, které se pak opakovaly po červencové vraždě dalšího oponenta islamistů Muhammada Brahmího. Vládnoucí Strana obnovy po dlouhém vyjednávání s opozicí souhlasila, že odstoupí a předá moc nestranickému kabinetu.
Rovná práva a náboženská svoboda
Nová ústava poskytuje širokou svobodu náboženské víry a jako první v arabském světě zaručuje ženám stejná práva jako mužům. Na rozdíl od většiny arabských zemí stanovuje, že Tunisko bude civilní stát, jehož zákony nebudou založeny na islámu.
Článek týkající se náboženství poskytuje svobodu vyznání ve velmi širokém smyslu, takže nejenom povoluje ateismus, ale také praktikování jiných než monoteistických náboženství. Zakazuje podněcování k násilí a označení muslima za odpadlíka, což v mnoha zemích může občanovi vynést trest smrti. Konzervativní členové shromáždění ale do článku prosadili zákaz „útoku na to, co je posvátné“, v čemž mnozí spatřují ohrožení principu svobody slova. Podle mnohých ochránců lidských práv je to příliš nejasná formulace a mohla by vést k výkladům, které omezí právo svobodného vyjadřování, uměleckého projevu a akademických svobod.
Ústavní odborník Slim Laghmaní ústavu považuje za „historický kompromis“, který se může stát modelem dalším zemím v regionu při hledání rovnováhy mezi arabsko-islámskou tradicí a současným pohledem na lidská práva a kvalitní vládu. Podle něj jde o významný „krok vpřed zejména kvůli tomu, že ústava občanům umožňuje tak široký výklad víry, že zahrnuje i možnost žít bez náboženství“.
Schválení ústavy, volebního zákona a volební komise by mělo vést ke konečnému odstoupení islamistické vlády a k nástupu prozatímního technokratického kabinetu vedeného nezávislým politikem, dosavadním ministrem průmyslu Mahdím Džumaaou. Na této vládě se Strana obnovy dohodla s opozicí v prosinci.
