Tunisko přijalo po letech sporů novou ústavu

Tunis - Tři roky poté, co protestující občané svrhli svého tehdejšího prezidenta Zína Abidína bin Alího, přijalo Tunisko novou ústavu. Včera večer ji jasnou většinou přijal parlament. Schválení ústavy má vést k odstoupení islamistického vedení a vytvoření nezávislé přechodné vlády. Od doby arabského jara se země potýká s politickou krizí. Pro text nové ústavy hlasovalo 200 zákonodárců, proti jich bylo jen 12 a 4 se zdrželi.

Ústavodárné shromáždění bylo sestaveno již v říjnu 2011 a celkem 217 zvolených delegátů mělo práci dokončit nejpozději do jednoho roku. Proces se ale zpomalil vinou zhoršeného politického ovzduší, ztíženého posílením vlivu ozbrojených islamistických skupin a sociálními konflikty, které mnohdy provázelo násilí.

Politická krize v zemi vypukla loni v únoru, kdy byl zavražděn kritik islamistické vlády Šukrí Bilajd. Následovaly bouřlivé pouliční protesty, které se pak opakovaly po červencové vraždě dalšího oponenta islamistů Muhammada Brahmího. Vládnoucí Strana obnovy po dlouhém vyjednávání s opozicí souhlasila, že odstoupí a předá moc nestranickému kabinetu.

Rovná práva a náboženská svoboda

Nová ústava poskytuje širokou svobodu náboženské víry a jako první v arabském světě zaručuje ženám stejná práva jako mužům. Na rozdíl od většiny arabských zemí stanovuje, že Tunisko bude civilní stát, jehož zákony nebudou založeny na islámu.
   
Článek týkající se náboženství poskytuje svobodu vyznání ve velmi širokém smyslu, takže nejenom povoluje ateismus, ale také praktikování jiných než monoteistických náboženství. Zakazuje podněcování k násilí a označení muslima za odpadlíka, což v mnoha zemích může občanovi vynést trest smrti. Konzervativní členové shromáždění ale do článku prosadili zákaz „útoku na to, co je posvátné“, v čemž mnozí spatřují ohrožení principu svobody slova. Podle mnohých ochránců lidských práv je to příliš nejasná formulace a mohla by vést k výkladům, které omezí právo svobodného vyjadřování, uměleckého projevu a akademických svobod.

Ústavní odborník Slim Laghmaní ústavu považuje za „historický kompromis“, který se může stát modelem dalším zemím v regionu při hledání rovnováhy mezi arabsko-islámskou tradicí a současným pohledem na lidská práva a kvalitní vládu. Podle něj jde o významný „krok vpřed zejména kvůli tomu, že ústava občanům umožňuje tak široký výklad víry, že zahrnuje i možnost žít bez náboženství“.

Schválení ústavy, volebního zákona a volební komise by mělo vést ke konečnému odstoupení islamistické vlády a k nástupu prozatímního technokratického kabinetu vedeného nezávislým politikem, dosavadním ministrem průmyslu Mahdím Džumaaou. Na této vládě se Strana obnovy dohodla s opozicí v prosinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 5 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 14 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 33 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...