Tunisko není vzor úspěchu, stará garnitura se dere zpět k moci, říká tamní novinářka

4 minuty
Horizont ČT24: Rozhovor s Linou ben Menyovou
Zdroj: ČT24

Tunisko platí ve srovnání s ostatními zeměmi takzvaného arabského jara za vzor úspěchu, ale tak to úplně není. V rozhovoru pro Českou televizi to řekla Lina ben Menyová, tuniská novinářka, která byla za svou reportérskou práci nominovaná na Nobelovu cenu za mír. Během festivalu dokumentárních filmů Jeden svět, kam přijela jako porotkyně, s ní mluvila Linda Bartošová.

Byla jste jedním z prvních novinářů, kteří popsali nástup arabského jara v Tunisku. Tušila jste tehdy, jaké mohou být důsledky? 

V roce 2011 jsem cítila, že je to jiné, že se ta naštvanost rozšířila do různých částí země. Takže ano, věřila jsem, že se něco velkého stane.

Jak byste tu situaci popsala teď, sedm let později? 

Upřímně, situace není nijak dobrá. Všichni mají tendenci srovnávat to, co se stalo v Tunisku,  s ostatními zeměmi arabského jara, jako jsou Sýrie, Libye nebo Jemen, a pokládat Tunisko za vzor úspěchu, ale tak to úplně není. Nemáme občanskou válku, to ano, uspěli jsme v tom, že jsme měli svobodné, transparentní volby, navrhli jsme novou ústavu, ale pořád máme spoustu práce.

Sedm let po pádu tuniské diktatury je ekonomická situace naprosto tristní. Musíme se také potýkat s novým fenoménem, což je terorismus. Když se lidé v roce 2011 vydali do ulic, volali hlavně po pracovních místech, svobodě a společenské spravedlnosti. Co se týče práce, ta situace se nezměnila.

Asi dva roky jsme měli svobodu, ale teď se ta stará garnitura dere znovu k moci, vidíme případy porušování lidských práv a podobně. Jsem ale stále optimistická, protože to hlavní, co vidím, je silná občanská společnost.

Co pozitivního revoluce přinesla? 

Samozřejmě budu mluvit o svobodě. Konkrétně o svobodě projevu. V minulosti jsme o problémech v Tunisku nesměli mluvit nahlas, nesměli jsme se snažit věci měnit, dnes aspoň můžeme ta citlivá místa pojmenovat a tlačit na to, aby se věci změnily.

Je pravda, že některé manifestace jsou tvrdě potlačovány policií, ale v minulosti jsme ani nesměli takto veřejně mluvit a demonstrovat. Žila jsem pod dvěma různými režimy – režimem prezidenta Habíba Burgiby i prezidenta Zína Abdidína bin Alího a během jejich vlády žádné demonstrace neexistovaly. Takže ano, tohle je velmi důležité: můžeme mluvit a slovy věci měnit.

Jste poměrně otevřená co se týče popisu negativních věcí v Tunisku. Čelíte nějaké formě útlaku? 

Moje situace je vlastně dost specifická. Už skoro pět let žiju pod důkladnou policejní ochranou. Vyhrožují mi náboženští extremisté a zároveň mám problémy i se samotnou policií. V roce 2013 mě surově zbila skupina policistů, tak jsem je zažalovala. A jak reagovali? Zažalovali mě – za to, že jsem údajně zbila deset policistů. Takže ano, já píšu o lidských právech a věnuju se samozřejmě i případům hrubého chování ze strany policistů.

Co vnímáte jako největší výzvu pro země arabského jara? 

Jde hodně o ekonomickou situaci. Lidem bylo špatně ze všudypřítomné korupce, nepotismu a tak dále, chtěli naprostou svobodu a spravedlnost. Tyhle cíle jsme ještě nenaplnili. Musíme dál tvrdě pracovat, abychom tohle dokázali.

Rozhovor ve videu v úvodu článku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 3 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 5 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...