Tuniská pouliční bouře smetla prezidenta

• Lukáš Strašík

14. 1. 201114. 1. 2011|Zdroj: ČT24

Zín Abidín bin Alí

Zdroj: ČT24

Tunis - Tuniský prezident Zín Abidín bin Alí uprchl kvůli pokračujícím nepokojům ze země, dočasný azyl nalezl v Saúdské Arábii. Mezitím bylo ve vlasti zatčeno několik členů jeho rodiny. Tunisko přechodně povede do předčasných voleb nynější předseda vlády Muhammad Ghannúší. Kvůli několik týdnů trvajícím protestům prezident ještě krátce před svým odjezdem ze země vyhlásil výjimečný stav, zakázal shromažďování více než tří lidí a prodloužil zákaz nočního vycházení od 17:00 do 7:00. Armáda obsadila mezinárodní letiště a byl uzavřen vzdušný prostor, společnost Air France zrušila veškeré lety do Tuniska.

Bin Alí po dalších střetech mezi policií a demonstranty ve čtvrtek slíbil, že nebude kandidovat v prezidentských volbách v roce 2014. Jeho příslib již v noci vyvolal v ulicích tuniské metropole masové oslavy, které přes den vystřídaly opět demonstrace. Protesty se konaly také v provinčních městech, která byla v uplynulých týdnech ohnisky protivládních nepokojů. Demonstranti žádali rezignaci bin Alího. Po jeho útěku ze země bylo údajně zatčeno několik členů jeho rodiny. Oproti původním informacím mezi nimi ale není prezidentův zeť a významný podnikatel Sakar Materí, který dopoledne odletěl do Dubaje. Ještě před vypuknutím nepokojů byl údajně adeptem na významnou funkci v tuniské vládě. Prezidentova manželka Leila je v Dubaji už několik dní.

Prezident utekl do Saúdské Arábie

Nyní je již jisté i to, kam uprchl samotný bin Alí. V sobotu časně ráno přistál na letišti saúdskoarabské Džiddy. Televizi Al-Arabíja to potvrdily místní úřady s tím, že prezident zde po určitou dobu zůstane. Tamní agentura SPA oznámila, že rozhodnutí přijmout na svém území bin Alího království učinilo s ohledem na „mimořádné okolnosti“ situace v Tunisku.

Dlouho se přitom spekulovalo o několika destinacích, především v oblasti Perského zálivu. Možnými variantami byl sousední Katar nebo kanadský Montreal, kde si před několika lety Alíova těhotná dcera koupila dům. Francie tuniského státníka na svém území přijmout nechtěla, prezident Nicolas Sarkozy mu podle francouzských médií dokonce odmítl povolit ve Francii přistát.

Prozatímní prezident Ghannúší se narodil 18. srpna 1941. Studoval ekonomii ve Francii, zastával funkci ministra financí a později ministra pro mezinárodní spolupráci a rozvoj. Premiérem je od listopadu 1999. V posledních týdnech sehrál důležitou roli: ve středu oznámil výměnu ministra vnitra a dnes i odjezd prezidenta ze země. Průběžně také poskytoval rozhovory médiím, v nichž obhajoval způsob, jakým tuniské úřady krizi zvládají. Slíbil, že v sobotu zahájí s představiteli politických stran jednání o vytvoření nové koaliční vlády.

Muhammad Ghannúší, prozatímní tuniský prezident:

„Drazí občané. Pokud prezident odstoupí, podle ústavy je povinností ministerského předsedy převzít jeho povinnosti. Vzhledem k dnešním událostem přebírám prezidentské pravomoci. Vyzývám všechny Tunisany, aby se přes rozdílné názory sjednotili a pomohli nám překonat současnou situaci. Slibuji, že budu respektovat ústavu a pokusím se najít řešení naší situace s citem a porozuměním.“

Jak České televizi sdělil velvyslanec České republiky v Tunisku Alexander Slabý, budoucnost prozatímního prezidenta Ghannúšího je ale sporná. Nese s sebou totiž stigma nejbližšího spolupracovníka bývalého prezidenta bin Alího a Tunisané ho příliš neakceptují. Podle odborníka na Blízký východ Josefa Ženky ale Tunisku chybí nějaký výrazný opoziční vůdce.

Před útěkem prezident rozpustil vládu a vyhlásil výjimečný stav

Prezident bin Alí dnes ještě před svým útěkem ze země rozpustil vládu a slíbil, že do šesti měsíců budou vypsány nové parlamentní volby. Šlo o reakci na již několik týdnů trvající demonstrace proti vysoké nezaměstnanosti, korupci, cenzuře tisku a bin Alího autoritářské vládě. Jde o největší protivládní protesty od získání nezávislosti v roce 1956. Zatím bylo oficiálně potvrzeno 23 mrtvých, podle svědků a humanitárních organizací může ale skutečná bilance být mnohem tragičtější. Podle Slabého výjimečný stav v zemi příliš nefunguje, objevily se i případy rabování.

Naposledy zachvátily zemi velké nepokoje v polovině 80. let kvůli rostoucím cenám základních potravin. Protesty obyvatelstva byly násilně potlačeny, díky nim se ale bin Alí dostal do nejvyšší politiky. V takzvané elegantní revoluci koncem 80. let sesadil předchozího dlouholetého prezidenta Habíba Burgibu, který byl v úřadě od roku 1957.

Bílý dům dnes odsoudil násilí proti civilistům a vyzval tuniské úřady, aby respektovaly čtvrteční prezidentovo prohlášení, v němž mimo jiné zazněla slova o respektování lidských práv a zahájení nezbytně nutných politických reforem. Podle Spojených států má tuniský lid právo si svobodně zvolit svoje vůdce. Znesvářené strany v Tunisku vyzval k dialogu také francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

V Tunisku není žádný zájezd českých turistů

Podle mluvčího Asociace českých cestovních agentur Tomia Okamury se v současné době na pevninské části Tuniska nenachází žádný zájezd českých turistů. V Tunisku je totiž v zimních měsících příliš chladno a cestovní kanceláře obnovují nabídku pobytů v této zemi nejdříve v březnu. Je ovšem možné, že v zemi je malý počet individuálně cestujících Čechů.

Zín Abidín bin Alí (* 3. září 1936)

Získal vojenské vzdělání na prestižních školách ve Francii a USA. V roce 1977 se stal ředitelem národní bezpečnosti, od dubna 1980 byl čtyři roky velvyslancem v Polsku. V roce 1985 se stal ministrem národní bezpečnosti a rok nato ministrem vnitra a záhy premiérem. Po šesti týdnech se mu díky lékařům podařilo svrhnout prezidenta a od listopadu 1987 tuto funkci zastává on sám. V zemi dosáhl politické stability a ekonomického růstu, ovšem za cenu porušování demokratických principů a lidských práv. V roce 1999 sice zavedl pluralitní volby, ale o tři roky později se mu referendem podařilo změnit ústavu tak, že prezident může být volen opakovaně a bez omezení (předtím mohl být zvolen nejvýše třikrát).