Santiago de Chile - Chilští záchranáři dokončili ražbu tunelu ke 33 horníkům, kteří jsou od začátku srpna uvězněni 700 metrů pod zemí. Vytahování havířů na povrch by podle chilského ministra zdravotnictví Jaimého Mañalicha mohlo začít už v úterý, ministr důlního průmyslu Laurence Golborne hovoří o termínu tři až osm dní. Konečně rozhodnutí by mělo padnout během dneška. Podle původních odhadů měly záchranné práce trvat do Vánoc.
Poslední úsek tunelu začal obří exkavátor hloubit dnes v noci, ražba byla dokončena s malým předstihem proti původním předpokladům. Záchranáři nyní pomocí kamery šachtu zkontrolují, a pokud bude bezpečná, začnou s vytahováním horníků. Záchrana každého z nich by měla trvat okolo hodiny. Tunel má průměr asi 66 centimetrů a k horníkům jím bude spouštěna kovová klec, kterou budou vytahováni na povrch. Operace by měla trvat asi 48 hodin.
Chilský ministr důlního průmyslu Laurence Golborne:
„Vrtali jsme 33 dní, abychom zachránili 33 horníků. Čeká nás ale ještě spousta práce a musíme udělat několik preventivních opatření, abychom zajistili, že šachta bude bezpečná. Dokončili jsme ale důležitou část záchranných prací a doufáme, že to dobře dopadne.“
Zpráva o proražení tunelu vyvolala nadšení příbuzných, kteří u dolu už týdny očekávají zprávy o svých zasypaných blízkých. Slavili, mávali chilskými vlajkami, zvonili zvony. Ministr Golborne ale naznačil, že ještě není vyhráno. Záchranáři teď musejí zvážit, zda horníky vytahovat nezajištěnou horninou, nebo tunel vyztužit ocelí. Výztuž by zabránila padání kamenů do záchranné kapsule, ale v případě většího zhroucení horniny by ani ona horníky nezachránila a mohl by přijít katastrofální nezdar.
Jednotlivé etapy plánované záchrany chilských horníků:
Příprava: Odborníci tunel prozkoumají pomocí skeneru, aby rozhodli, zda je potřeba ho po celé délce nebo jen částečně vyztužit ocelovými rourami. Ty mají délku 10 metrů, průměr 62 centimetrů a jejich stěny mají dva centimetry. Přednost se dává vyztužení jen na prvních sto metrech. Prostor u vyústění tunelu na povrchu bude třeba rozšířit.
Vytažení: Dva záchranáři - expert na záchranné operace v dolech a zdravotník - sjedou do dolu, aby připravili horníky na výstup. Horníci budou vytahováni v kovové kleci s kabinou o celkové délce čtyři metry, průměru 53 centimetrů a nosnosti 460 kilogramů. Vytahovat ji bude jeřáb. Pořadí zachraňovaných se bude řídit modelem, který je ze záchranářství znám: nejprve ti nejobratnější, schopní reagovat na nějaký problém, pak ti nejslabší a nakonec ti nejsilnější, schopní čekat nejdéle.
Kontrola: Během výstupu bude mít každý horník na sobě přístroje, které budou prostřednictvím elektrod sledovat jeho tep, dýchání, spotřebu kyslíku, teplotu. V případě problému bude horník moci kabinu odpojit a kontrolovat její opětný sestup, k němuž mají pomáhat kola po stranách. Operace bude trvat asi hodinu na osobu a celkově pro celou skupinu půldruhého dne nebo dva dny.
Testy: Při vytažení na povrch budou oči horníků chránit před slunečním světlem speciální brýle. Každý bude okamžitě vyšetřen v polní nemocnici a bude mu poskytnuta první pomoc, dostane případně potřebná séra a antibiotika. Pokud dostane „zelenou“, přejde do speciální místnosti, kde se bude moci poprvé v soukromí setkat s omezeným okruhem svých blízkých. Pak ho vrtulník dopraví do města Copiapó, vzdáleného 12 minut letu. Tam bude horník podroben podrobné lékařské prohlídce.
Spojení: Čeká se, že na závěr záchranné operace se sjede kolem tisíce novinářů. Ti ze 33 horníků, kteří si to přáli, dostali už pod zemí na dálku jakýsi výcvik, pokud jde o interview a řečnickou techniku.
V poušti Atacama vyrostl během dvou měsíců od důlní nehody tábor, kde na horníky čekají jejich nejbližší. Říká se mu tábor naděje. Chilská vláda v něm nechala postavit speciální místnost pro přivítání mužů a setkání s rodinami. "Zřídili jsme toto místo, kterému říkáme místnost shledání, pro ty z horníků, kteří na tom budou fyzicky a psychicky dobře, aby se tady mohli setkat se svými rodinami. Vrtulníky je pak všechny dopraví do nemocnice," vysvětlil ministr Mañalich.
Horníci se mezitím po 65 dnech pod zemí připravují na cestu domů. V kapslích posílají suvenýry, které jim budou připomínat největší zkoušku jejich života: dopisy od příbuzných nebo růžence, které jim nechal poslat papež Benedikt XVI. Původní odhady počítaly se záchranou horníků až o Vánocích. I tak se 33 mužů nechtěně zapsalo do dějin - nikdo jiný ještě v podzemí nestrávil tak dlouhou dobu jako oni.
Chronologie případu zavalených chilských horníků:
5. srpna - Po závalu v dole San José na měď a zlato zůstalo v hloubce asi 700 metrů uvězněno 33 horníků. Zřítily se části kamenných stěn na hlavní přístupovou rampu k vlastním ložiskům; důl nemá únikové cesty.
6. srpna - Záchranáři se k horníkům přiblížili šachtou na přívod vzduchu; ta se ale následující den také zavalila.
22. srpna - Chilský prezident Sebastián Piňera oznámil, že všech 33 zavalených horníků je naživu. Na jedné ze sond navrtané do zavaleného dolu byl po jejím vytažení připevněn kus papíru, na němž stálo: Všech nás 33 je v pořádku.
23. srpna - Záchranáři zpevnili vrt vedoucí k zavaleným horníkům, jímž jim začala být zasílána potrava, léky i další důležité věci. Na místo dorazil tým lékařů a psychologů.
26. srpna - Rodiny zavalených horníků od nich obdržely vrtem první poštu. Uvěznění horníci se poprvé objevili v televizi - natočili se kamerou, jež jim byla spuštěna sondou.
29. srpna - Horníci poprvé telefonicky hovořili s rodinami.
30. srpna - Obří vrtačka vyhloubila prvních 15 metrů záchranného vrtu. Vrtné práce zajistila státní důlní společnost Codelco; firma San Estéban, které důl patří, na to nemá peníze.
31. srpna - Horníci překonali rekord nejdéle přeživších zavalených horníků v nedávné historii, a to třech horníků z jihu Číny, kteří v létě 2009 strávili v zatopeném dole 25 dnů.
5. září - Vrtná souprava typu Schramm T 130 XT zahájila rozšiřování druhého zásobovacího vrtu na průměr 30 centimetrů.
17. září - Druhý záchranný vrt se dostal téměř na úroveň zavalených mužů; začalo se s jeho rozšiřováním, aby jím mohli být horníci dopraveni na povrch.
19. září - Obří exkavátor začal hloubit třetí tunel k zavaleným horníkům; za den je schopen prorazit až 27 metrů horniny a na rozdíl od strojů, jež hloubily první dva úzké tunely, je schopen rovnou razit tunel o průměru 70 centimetrů.
25. září - Do dolu dorazila první ze tří záchranných kabin, jimiž mají být horníci vyvrtanými šachtami dopraveni na povrch. Válcovitou kabinu o průměru 53 centimetrů vyrobily na zakázku chilské loděnice.
1. října - Oznámeno, že rodiny zavalených horníků žádají od majitele dolu a státu odškodnění ve výši jednoho milionu dolarů (asi 18 milionů korun) pro každého z postižených horníků.
7. října - Horníci dostali speciální ochranné brýle, které jejich oči ochrání po výstupu na povrch.
9. října - Chilští záchranáři oznámili, že dokončili ražbu tunelu k zasypaným horníkům. První horníci by se mohli dostat na povrch nejdříve v úterý.
(ČTK)
