Americký prezident Donald Trump chce zvýšit letošní rozpočet na obranu o 54 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), tedy o devět procent ve srovnání s loňským rokem. Víc peněz podle Bílého domu poputuje policejním složkám a na opatření, která mají pomáhat v boji proti zločinu. Zatímco podle předních demokratů přidává Trump vojsku příliš, republikánský šéf sněmovního armádního výboru naopak tvrdí, že je to málo.
Trump zvýší výdaje na obranu o desítky miliard dolarů
Americký prezident tento krok hodlá kompenzovat snížením přísunu peněz do všech ostatních resortů s výjimkou těch, které mají rovněž v popisu práce zajišťování bezpečnosti.
To vadí demokratům. „Škrty ve výši 54 miliard dolarů dalekosáhle a nadlouho poškodí naši schopnost vyhovět potřebám Američanů a zajistit pracovní pozice pro budoucnost,“ uvedla předsedkyně demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová.
Naopak republikánský předseda sněmovního výboru pro ozbrojené složky Mac Thornberry považuje Trumpův návrh za málo ambiciózní. Armáda by podle něho měla dostat přidáno více. „Během vlády Obamy došlo ke dvacetiprocentnímu snížení našich financí určených pro armádu v době, kdy se svět stává nebezpečnějším. Nemůžeme sice během roku napravit všechny škody způsobené těmito škrty, ale můžeme a měli bychom udělat více,“ uvedl Thornberry.
Trump má také v úmyslu tvrdě omezit finanční pomoc, kterou USA poskytují v zahraničí. Již dříve se spekulovalo o omezení příspěvků do programů OSN či dalších projektů.
Na domácí půdě se s největšími škrty ve výši desítek miliard dolarů bude podle všeho potýkat Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) a ministerstvo zahraničí, upozornil ve svém posledním vydání list The New York Times. Úspory zasáhnou i sociální programy, dodal deník.
Donald Trump
Číselné podrobnosti ohledně financování vnitřní bezpečnosti USA mají být zveřejněny až příští měsíc v Kongresu, kde budou podány návrhy na úpravy výše daňových poplatků a na další programová opatření.
Uvedený nárůst výdajů Pentagonu by měl splnit Trumpovy předvolební sliby, že hodlá mohutně posílit americké ozbrojené síly.
Mluvčí Bílého domu Sean Spicer na Twitteru napsal, že Trump při pondělním setkání se členy vlivné Národní asociace guvernérů hovořil o zvýšení vojenských výdajů, přičemž do svého plánu zahrnul „veřejnou i národní bezpečnost“.
Pentagon
Také dodal, že „provede více věcí s méně prostředky“. Upozornil ale, že s 20 biliony dolarů státního dluhu „si země musí utáhnout opasek“. Podle amerikanisty Jakuba Lepše je jednou z věcí, ve kterou Trump doufá, růst amerického hospodářství a zatím mu vývoj hraje do karet.
„Tento rozpočet následuje můj slib o udržení Američanů v bezpečí,“ citoval Trumpa britský list The Independent. „(Rozpočet) bude zahrnovat historický nárůst výdajů na obranu,“ dodal prezident.
Trump rovněž řekl, že hodlá znovu vybudovat zeštíhlenou armádu. Prý má v úmyslu jednat rychle, aby zemi zreformoval. Podle jeho slov USA „nikdy nevyhrávají války“, přičemž vůbec nejhůř je to vidět na Blízkém východě. „Píchli jsme do vosího hnízda. Je to binec,“ řekl prezident skupině guvernérů.
O svých plánech chce Trump podrobněji hovořit v úterním projevu (v noci na středu SEČ) před oběma komorami Kongresu. Přímým přenosem projev odvysílá ČT24.
Ohledně vyšších výdajů na obrany se Trump i zástupci jeho administrativy několikrát obraceli na státy NATO. Dohodu, že všechny členské země vyčlení na armádní výdaje minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu, dodržuje pouze pět zemí. Nejvíce přispívají Spojené státy, poté následuje Řecko, Velká Británie, Estonsko a Polsko.
Na opačném konci stojí Lucembursko s necelým půl procentem, Belgie, Španělsko, Slovinsko a Kanada. Všechny tyto státy přispívají méně než jedno procento HDP.
Česká republika, Slovensko či Německo v posledních třech letech poměrně stabilně udržují výdaje na obranu kolem jednoho procenta. Česko by podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) mohlo současným tempem splnit požadavek Severoatlantické aliance a vydávat na obranu dvě procenta HDP až za deset let.