Trump stvrdil svým podpisem radikální reformu daní, změny začnou platit od ledna

Americký prezident Donald Trump podepsal daňovou reformu, kterou tento týden přijal Kongres USA. Nejrozsáhlejší změny za 30 let budou platit od ledna. Podle republikánů pomůže snížení daní lidem i ekonomice země, opozice ale tvrdí, že reforma slouží hlavně bohatým a navíc značně navýší deficit.

Donald Trump hovoří o reformě jako o „vánočním dárku“ pro Spojené státy. Zatím jde o jeho největší úspěch na domácím poli za rok v prezidentské funkci.

Kongres schvalování reformy zakončil ve středu. Hlasování se ale neobešlo bez komplikací. V úterý návrh podpořila Sněmovna reprezentantů, Senát ale následně musel kvůli procesním pochybením přijmout upravenou verzi, takže ve středu musela o nové úpravě hlasovat opět sněmovna.

Legislativa snižuje daňovou sazbu pro podniky z 35 procent na 21 procent. Sazba tak bude nižší než třeba v Austrálii (30 procent) a podobná jako v Británii nebo v Česku, kde podniky platí daň 19 procent.

Jednotlivci si pak budou moci snížit daňový základ o dvojnásobek současného stavu. Předpis zachovává sedm daňových tříd, přičemž v té nejvyšší daň jednotlivcům snižuje z 39,6 na 37 procent.

Zákon obsahuje automatické škrty v některých oblíbených zdravotních a sociálních programech, například v systému zdravotního pojištění Medicare, zavedeného předchozím prezidentem Barackem Obamou.

Hodně drahá reforma

Podle propočtů změny připraví americkou státní pokladnu v příštích deseti letech zhruba o 1,5 bilionu dolarů (přes 32 bilionů korun). Trumpova administrativa ovšem předpokládá, že výpadek kompenzuje odbourání nebo výrazné omezení odečitatelných položek z daní a hlavně rychlejší hospodářský růst.

To ale zpochybnila řada nezávislých ekonomických expertů. Třeba nestranný senátní výbor pro daně upozornil, že Trumpovy reformy se v dalším desetiletí výrazně odrazí na federálním deficitu.

Kritici také poukazují na to, že změny pomohou především korporacím a bohatým. Trump ale nesouhlasné názory odmítá a tvrdí, že z daňových úprav budou těžit všichni, především pak velmi uleví střední třídě.

Republikáni si slibují, že v době, kdy se hospodářství daří, budou moci právě touto reformou pozitivně ovlivnit voliče před volbami do Sněmovny reprezentantů a části Senátu, jež proběhnou příští rok na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 49 mminutami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 53 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 4 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 11 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...