Opoziční demokraté i aktivisté kritizují Trumpovu vládu za to, v jakých podmínkách drží děti odebrané nelegálním imigrantům. Úřady nyní zvažují, zda nevyužít prostor bývalých internačních táborů pro Američany japonského původu, které byly zřízeny po útoku na Pearl Harbor v roce 1941. Podle odpůrců plánu se tak znovu otevírá bolestivá kapitola americké historie.
V internačních táborech skončilo za druhé světové války na sto tisíc lidí. Jeden z nich stojí v Arkansasu. „Důvod, proč se tady vybudovalo muzeum, je ten, aby se tento příběh připomínal a nic podobného se už nestalo,“ podotkl jeden z bývalých vězňů Richard Yada.
Za zdmi tábora žili potomci první vlny japonských migrantů, tedy většinou už loajální Američané. O svobodu přišli prakticky přes noc. „Cítili se, jako by udělali něco špatného, to, jakým způsobem zde přežívali, bylo pod jejich důstojnost,“ prohlásil Yada.
V roce 1988 se vláda omluvila, štědře dotovala muzea a pomníky a bývalým žijícím vězňům vyplatila odškodné. Temná kapitola historie teď ale ožívá na pozadí současné migrační vlny. Podle Trumpových plánů by tu mohly žít děti nelegálních migrantů.
Místa už navštívili úředníci. „Byl jsem opravdu zaskočený a pomyslel si: Snad se to všechno neděje znovu? To jsme se jako nepoučili ze své minulosti?“ konstatoval člen arkansaské sněmovny Mark McElroy.
Překážkou je velké horko i odlehlost místa
Vládní plán ale naráží na zcela konkrétní překážky, jako jsou extrémní vedra, jež na místě panují. „Nevím, jestli vůbec prezident někdy navštívil jihovýchod Arkansasu takto uprostřed léta, ale vlhkost vzduchu a počet komárů jsou naprosto otřesné,“ upozornil McElroy. Arkansas navíc není pohraniční stát a kritikům se zdá nelogické převážet většinou mexické migranty stovky kilometrů.
Projekt má ale i své zastánce, kteří očekávají nová pracovní místa a příležitosti. Rozhodnout se má v řádu týdnů.
