Trump obnoví financování úřadů. Peníze na stavbu zdi získá vyhlášením stavu nouze

Americký prezident Donald Trump vyhlásí stav nouze, aby zajistil financování zdi na hranicích s Mexikem. Podle vyjádření Bílého domu prezident zároveň podepíše nadstranický návrh zákona, jehož cílem je předejít opětovné platební neschopnosti části federálních úřadů. Kompromisní návrh financování úřadů však neobsahuje Trumpem požadované peníze na zeď, což chce prezident vyřešit právě stavem nouze, který mu umožní čerpat peníze z krizových fondů.

Americká média s odvoláním na zdroje z prezidentské kanceláře informovala, že Trump dopoledne místního času (v 16:00 našeho času) v projevu z Bílého domu oznámí, že na posílení ochrany jižní hranice USA hodlá vynaložit osm miliard dolarů (183 miliardy korun). Část výdajů hodlá odčerpat z fondů na boj s šířením drog a z rozpočtu Pentagonu.

„Prezident Trump podepíše zákon schválený Kongresem, a jak to už dříve oznámil, podnikne i další exekutivní akce včetně vyhlášení stavu nouze, aby zastavil bezpečnostní a humanitární krizi na hranicích,“ oznámila prezidentská mluvčí Sarah Sandersová. „Prezident tak plní svůj slib, že postaví zeď, ochrání hranici a zajistí bezpečnost našeho velkého národa,“ konstatovala.

Pokud prezident stav národního ohrožení skutečně vyhlásí, pak to znamená, že se pokusí získat pro svůj plán peníze proti vůli Kongresu. Bez dovolení si je prostě vezme z rozpočtu nějaké vládní instituce. Pokud by to prošlo, znamenalo by to doslova ústavní revoluci.
Igor Lukeš
profesor historie a mezinárodních vztahů, Boston University

Očekává se, že pokud Trump skutečně nouzový stav kvůli situaci na hranicích vyhlásí, vyvolá to vlnu žalob s cílem krizové opatření zrušit.

Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová už uvedla, že právní kroky zváží.„To, co prezident považuje za nouzovou situaci, ve skutečnosti žádnou takovou situací není. Je to humanitární krize. Prezident se to pokusil politicky prodat, ale nevyšlo mu to,“ prohlásila s tím, že demokraté zareagují adekvátně.

Podle lídra demokratů v Senátu Chucka Schumera podnikne Kongres veškeré kroky, aby vyhlášení stavu nouze Trumpovi překazil. „Vyhlášení stavu národní nouze by bylo aktem bezpráví a hrubým zneužitím prezidenstského úřadu,“ prohlásil Schumer.

Nahrávám video
Trump podepíše zákon o financování úřadů a vyhlásí stav nouze
Zdroj: ČT24

Žaloby očekává také amerikanista Jan Beneš z Univerzity obrany. „Čeká nás několik let soudních pří a mezitím se mohutně stavět nebude. Trump tak sice nebude mít takzvaně v ruce hotovou zeď, ale svým voličům bude moci říkat, že na ní pracuje,“ očekává Beneš. „Zákon, který dává Trumpovi pravomoc vyhlásit stav nouze, je napsaný vágně. Stejně tak jsou široce definované možnosti, které tím prezident získá. Proto bude pro demokraty důležité dobře si vybrat soudce, ke kterému stížnost podají.“

Zásadní je, že pokud prezident Trump vyhlásí stav nouze, zastaví se tím jakékoliv práce z obou stran – demokratické i republikánské – na reformě pravidel migrace do Spojených států.
Jan Beneš
amerikanista z Univerzity obrany

Senát i Sněmovna reprezentantů financování vlády schválily

Návrh financování úřadů ve čtvrtek večer našeho času schválil republikány kontrolovaný Senát, a to poměrem hlasů 83 ku 16. Následně o návrhu hlasovala i Sněmovna reprezentantů, ve které mají většinu demokraté. Rozpočtový kompromis podpořilo 300 zákonodárců, 128 hlasovalo proti. Teprve nyní jej bude moct podepsat prezident. 

Trump se s Kongresem dlouhodobě pře o peníze na zeď či jinou bariéru, která má čelit nelegálnímu postupu migrantů přes mexicko-americkou hranici.

Konflikt na přelomu roku vyvrcholil déle než měsíčním zablokováním části federálních úřadů, které neměly peníze na svůj provoz. Financování úřadů bylo dočasně obnoveno, ale od soboty krize opět hrozí, pokud by Kongres nepřišel s dlouhodobým finančním plánem. Na něm se demokraté s republikány nakonec dohodli.

Nadstranický návrh financování vlády ale neobsahuje uvolnění 5,7 miliardy dolarů (bezmála 130 miliard korun) na stavbu betonové zdi nebo ocelového plotu na americko-mexické hranici, ale jen 1,4 miliardy dolarů. Tyto peníze stačí na vybudování necelých 90 kilometrů hraničních bariér oproti Bílým domem předpokládaným 320 kilometrům. „Řada republikánů to považuje za prezidentovu prohru,“ uvedl amerikanista Beneš.

Nejmenovaný zdroj agentuře Reuters sdělil, že Bílý dům již určil 2,7 miliardy dolarů z fondů, které chce po vyhlášení stavu nouze využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 2 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 2 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 4 hhodinami
Načítání...