Německá kancléřka Angela Merkelová svou politikou otevřenosti vůči nelegálním migrantům udělala katastrofální chybu. V rozhovoru pro britský list The Times to prohlásil nastupující americký prezident Donald Trump. Vyjádřil se i k případné dohodě o omezení jaderného arzenálu nebo brexitu. Podle něj Evropskou unii opustí i další země.
„Myslím, že udělala jednu velmi katastrofální chybu, a to tím, že přijala všechny ty ilegální migranty,“ řekl prezident, který svůj odmítavý postoj vůči přistěhovalcům dal opakovaně najevo už během loňské volební kampaně. Za jeden ze svých úkolů Trump označuje budování zdi na hranici s Mexikem, jejíž výstavbu by měla financovat mexická vláda.
Za uprchlickou politiku kritizoval Trump německou kancléřku už mnohokrát. Loni v září přitom na otázku, kterého světového lídra obdivuje, vybral právě Merkelovou. „Myslím, že Merkelová je opravdu skvělou světovou lídryní, ale tím, co se stalo kolem migrace, jsem velmi znepokojen (…) Vždy jsem byl člověkem Angely Merkelové,“ nechal se slyšet v rozhovoru pro New England Cable News.
„Myslím, že my Evropané máme svůj osud ve vlastních rukou,“ řekla kancléřka v reakci na Trumpovy výroky. Evropská unie podle ní může pomocí hospodářské síly a efektivních rozhodovacích struktur účinně bojovat s terorismem a potýkat se i s novými výzvami, které přináší například digitalizace.
Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho byla Trumpova kritika na adresu Merkelové nemístná. Vztahy s Německem má podle něho Trump řešit, až se ujme úřadu.
Na Trumpovy výroky ostře reagoval i francouzský prezident Francois Hollande. „Evropa je vždy připravena pokračovat v transatlantické spolupráci. Ta se ale stanoví v souladu s jejími zájmy a hodnotami. Evropa nepotřebuje rady zvenčí, aby se jí říkalo, co má dělat,“ uvedl.
Rusko nehodlá s jadernými zbraněmi handlovat
Trump se pro The Times rovněž vyjádřil k perspektivě případné smlouvy s Ruskem o omezení jaderných zbraní. Podle deníku prohlásil, že jaderné arzenály by měly být „velmi podstatně“ omezeny. Dohodu o jejich snížení, kterou by uzavřel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, navrhne výměnou za zrušení amerických sankcí proti Rusku.
Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij ovšem označil Trumpovu iniciativu za nevhodný obchod. „Nespojoval bych tyto dvě otázky a nedělal bych zrušení sankcí předmětem obchodu v tak citlivé sféře, jako je jaderná bezpečnost,“ řekl Sluckij. Upozornil, že návrh je možné komentovat jen hypoteticky, protože nová vláda USA se svých povinností ještě neujala. Rusko nicméně vždy bylo stoupencem jaderného odzbrojení a je připraveno posoudit návrhy partnerů, dodal ruský poslanec.
Komentoval také ještě další věci. Řekl, že ruská intervence v Sýrii byla „velmi špatná věc“, která vedla ke strašlivé humanitární situaci. Británie by pak měla vetovat jakoukoli novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která bude kritická vůči Izraeli, uvedl. Dojednáním smlouvy o míru na Blízkém východě chce Trump pověřit svého zetě Jareda Kushnera, řekl britskému listu.
EU opustí další země, míní Trump
Prezident, který po svém zvolení přijal jako prvního zahraničního politika zaníceného stoupence brexitu Nigela Farage, se rovněž vyjádřil k rozhodnutí Britů Evropskou unii opustit. „Lidé a státy chtějí svou vlastní identitu a Spojené království chce rovněž svou identitu,“ řekl britskému listu. „Nakonec se ukáže, že brexit je velká věc,“ dodal americký prezident.
Po Británii podle Trumpa opustí EU další země. Britskou premiérku Theresu Mayovou chce prezident pozvat do USA bezprostředně po nástupu do funkce.
Dva názory na NATO: Trump vs. budoucí ministr obrany
Trump mimo jiné prohlásil, že Severoatlantická aliance je podle něj zastaralá. Jeho budoucí ministr obrany James Mattis má naopak NATO za nejúspěšnější alianci moderních dějin. Francouzský prezident Hollande v reakci na Trumpa zdůraznil, že Severoatlantická aliance bude zastaralá jen tehdy, když budou zastaralé i hrozby, kterým dosud čelí.
„Jde o komentáře, které jsou v rozporu s tím, co říkal jen před pár dny nastupující ministr obrany v senátním výboru ve Washingtonu. Uvidíme, jaké to bude mít důsledky pro americkou politiku,“ zmínil zase německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Nastupující americký prezident vedle toho zopakoval, že členské státy NATO nedodržují vůči Alianci své finanční závazky, a to podle něj není vůči USA fér. „Je pět zemí, které platí, co mají. Pět. To není mnoho,“ uvedl budoucí šéf Bílého domu.
