Trump chce za nového velvyslance v Německu kontroverzního plukovníka. Americký židovský výbor vyzval ke stáhnutí nominace

Prezident Spojených států Donald Trump chce jako nového velvyslance do Německa poslat penzionovaného plukovníka americké armády Douglase Macgregora, který je znám řadou kontroverzních prohlášení na adresu Berlína či Severoatlantické aliance. Německá vláda se k možnému velvyslanci oficiálně nevyjádřila, v zákulisí se ale hovoří o tom, že nominace Macgregora je nepříjemná. S výhradami naopak otevřeně vystoupil Americký židovský výbor (AJC), jedna z nejstarších amerických židovských organizací, který v zájmu udržení dobrých vztahů s Německem vyzval k přehodnocení volby velvyslance.

Zda se Macgregor velvyslancem v Německu stane, není i přes Trumpovo přání vůbec jisté, protože konečné slovo má americký Senát, který nominaci schvaluje a kde někdejší plukovník silnou pozici příliš nemá. Komplikací je také nedostatek času, protože schvalovací proces může trvat až do začátku příštího roku. V listopadu jsou ale v USA prezidentské volby a pokud v nich republikán Trump křeslo neobhájí, je pravděpodobné, že Macgregora Senát neschválí.

Pokud by ale Macgregor přece jen do Berlína odjel, znamenalo by to, že diplomatický post povede další osobnost plně oddaná Trumpovi. Do 1. června letošního roku byl velvyslancem Richard Grenell, který se hned po nástupu do funkce uvedl kontroverzními výroky a plány na podporu konzervativních sil v Evropě. Berlín kvůli tomu požádal americkou stranu, aby velvyslancova slova vysvětlila. S Grenellem navíc řada německých politiků omezila kontakty kvůli jeho vazbám na krajní pravici.

Přístup k vyrovnání se s nacismem je mentálně chorý, řekl

Macgregor, který stejně jako Grenell často vystupoval jako komentátor v Trumpově oblíbené zpravodajské stanici Fox News, zastává řadu pro Berlín politicky nepříjemných názorů. Například německý kulturní koncept, Vergangenheitsbewältigung, pro vyrovnání se s nacistickou minulostí označil za „mentálně chorý“, neboť podle něj musí generace za generací pykat za hříchy spáchané během několikaleté epizody, zatímco se ignoruje dalších 1500 let německé historie. Jedním ze symbolů tohoto konceptu je berlínský památník holocaustu.

  • německý termín popisující boj o překonání negativní minulosti
  • podle Deutsche Welle je pojem spjatý zejména s denacifikací Německa

Ostře v roce 2016 hovořil i o německé přistěhovalecké politice, kdy prohlásil, že Berlín se chová nanejvýš podivně, neboť „dává více peněz na nechtěné muslimské vetřelce než na vlastní bezpečnostní síly“. Přistěhovalci pak podle něj tohoto postupu využívají. „Aby se usadili v zemi jiných lidí s cílem přeměnit nakonec Evropu v islámský stát,“ řekl tehdy Macgregor.

Znám je i Macgregorův kritický postoj k faktu, že Německo na obranu nevydává dvě procenta výkonu ekonomiky, což je odsouhlaseným, ale prozatím plošně nedodržovaným minimem v NATO. „Německo se díky nám necítí vázáno samo sebe bránit,“ řekl v roce 2018. O rok později dodal, že pokud se Německo chce prosadit jako velmoc, kterou již je, je nutné přehodnotit vzájemné vojenské postoje. „Uvědomte si, že nebudeme poskytovat první pomoc,“ uvedl s důrazem na to, že obrana musí být v první řadě v rukou samotného Německa.

Památník holocaustu v Berlíně
Zdroj: ČTK/DPA/Winfried Rothermel

NATO je podle něj zombie

Pokud se Macgregor do Berlína v roli velvyslance vydá, bude jeho úkolem uskutečnit i Trumpem ohlášený záměr stáhnout ze země bezmála dvanáct tisíc amerických vojáků. Nyní je v Německu rozmístěno kolem 35 tisíc vojáků USA. A snížení americké vojenské přítomnosti ve spolkové republice Macgregor podporuje.

Zahraničněpolitický analytik Ulrich Speck, který působí v Německém Marshallově fondu, jehož smyslem je podporovat vztahy mezi Evropou a Severní Amerikou, vnímá Macgregorovy názory jako problematické. „Byl by to první americký velvyslanec, který považuje NATO za zastaralé,“ řekl.

Loni v březnu Macgregor v analytickém článku napsal, že NATO neumírá, neboť se změnilo v zombie. „NATO je zkrátka zombie, která je pravidelně oživována různými metodami, obvykle magií voodoo,“ uvedl s tím, že Alianci je třeba nechat odejít.

Americký židovský výbor: Jeho názory jsou za hranou

Vlivný Americký židovský výbor (AJC), který oceňuje spojenectví s Německem, považuje Macgregorovy názory za hranou. „Jsme velmi znepokojeni zprávami z posledních dnů o mnoha buřičských komentářích plukovníka Macgregora k německé vládě, k německému vyrovnání s nacistickou minulostí, ke spojenectví NATO, k imigrační politice a dalším tématům,“ napsal šéf AJC David Harris v dopise adresovaném americkému ministru zahraničí Mikeu Pompeovi.

Harris jménem AJC vyzval Pompea, aby byla nominace Macgregora stažena. Výzvu dostal šéf americké diplomacie v době, kdy se vydal na cestu po střední Evropě. V úterý Pompeo přiletěl do Česka.

Harris také dodal, že pokud si Trump přeje ovlivnit německou politiku, například v otázkách výdajů na armádu, energetických zdrojů či obchodní nevyváženosti, doporučuje mu AJC vybrat zkušeného diplomata, který Americe bude sloužit se ctí a úctou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 2 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 3 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 5 hhodinami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...