Trump chce za nového velvyslance v Německu kontroverzního plukovníka. Americký židovský výbor vyzval ke stáhnutí nominace

Prezident Spojených států Donald Trump chce jako nového velvyslance do Německa poslat penzionovaného plukovníka americké armády Douglase Macgregora, který je znám řadou kontroverzních prohlášení na adresu Berlína či Severoatlantické aliance. Německá vláda se k možnému velvyslanci oficiálně nevyjádřila, v zákulisí se ale hovoří o tom, že nominace Macgregora je nepříjemná. S výhradami naopak otevřeně vystoupil Americký židovský výbor (AJC), jedna z nejstarších amerických židovských organizací, který v zájmu udržení dobrých vztahů s Německem vyzval k přehodnocení volby velvyslance.

Zda se Macgregor velvyslancem v Německu stane, není i přes Trumpovo přání vůbec jisté, protože konečné slovo má americký Senát, který nominaci schvaluje a kde někdejší plukovník silnou pozici příliš nemá. Komplikací je také nedostatek času, protože schvalovací proces může trvat až do začátku příštího roku. V listopadu jsou ale v USA prezidentské volby a pokud v nich republikán Trump křeslo neobhájí, je pravděpodobné, že Macgregora Senát neschválí.

Pokud by ale Macgregor přece jen do Berlína odjel, znamenalo by to, že diplomatický post povede další osobnost plně oddaná Trumpovi. Do 1. června letošního roku byl velvyslancem Richard Grenell, který se hned po nástupu do funkce uvedl kontroverzními výroky a plány na podporu konzervativních sil v Evropě. Berlín kvůli tomu požádal americkou stranu, aby velvyslancova slova vysvětlila. S Grenellem navíc řada německých politiků omezila kontakty kvůli jeho vazbám na krajní pravici.

Přístup k vyrovnání se s nacismem je mentálně chorý, řekl

Macgregor, který stejně jako Grenell často vystupoval jako komentátor v Trumpově oblíbené zpravodajské stanici Fox News, zastává řadu pro Berlín politicky nepříjemných názorů. Například německý kulturní koncept, Vergangenheitsbewältigung, pro vyrovnání se s nacistickou minulostí označil za „mentálně chorý“, neboť podle něj musí generace za generací pykat za hříchy spáchané během několikaleté epizody, zatímco se ignoruje dalších 1500 let německé historie. Jedním ze symbolů tohoto konceptu je berlínský památník holocaustu.

  • německý termín popisující boj o překonání negativní minulosti
  • podle Deutsche Welle je pojem spjatý zejména s denacifikací Německa

Ostře v roce 2016 hovořil i o německé přistěhovalecké politice, kdy prohlásil, že Berlín se chová nanejvýš podivně, neboť „dává více peněz na nechtěné muslimské vetřelce než na vlastní bezpečnostní síly“. Přistěhovalci pak podle něj tohoto postupu využívají. „Aby se usadili v zemi jiných lidí s cílem přeměnit nakonec Evropu v islámský stát,“ řekl tehdy Macgregor.

Znám je i Macgregorův kritický postoj k faktu, že Německo na obranu nevydává dvě procenta výkonu ekonomiky, což je odsouhlaseným, ale prozatím plošně nedodržovaným minimem v NATO. „Německo se díky nám necítí vázáno samo sebe bránit,“ řekl v roce 2018. O rok později dodal, že pokud se Německo chce prosadit jako velmoc, kterou již je, je nutné přehodnotit vzájemné vojenské postoje. „Uvědomte si, že nebudeme poskytovat první pomoc,“ uvedl s důrazem na to, že obrana musí být v první řadě v rukou samotného Německa.

Památník holocaustu v Berlíně
Zdroj: ČTK/DPA/Winfried Rothermel

NATO je podle něj zombie

Pokud se Macgregor do Berlína v roli velvyslance vydá, bude jeho úkolem uskutečnit i Trumpem ohlášený záměr stáhnout ze země bezmála dvanáct tisíc amerických vojáků. Nyní je v Německu rozmístěno kolem 35 tisíc vojáků USA. A snížení americké vojenské přítomnosti ve spolkové republice Macgregor podporuje.

Zahraničněpolitický analytik Ulrich Speck, který působí v Německém Marshallově fondu, jehož smyslem je podporovat vztahy mezi Evropou a Severní Amerikou, vnímá Macgregorovy názory jako problematické. „Byl by to první americký velvyslanec, který považuje NATO za zastaralé,“ řekl.

Loni v březnu Macgregor v analytickém článku napsal, že NATO neumírá, neboť se změnilo v zombie. „NATO je zkrátka zombie, která je pravidelně oživována různými metodami, obvykle magií voodoo,“ uvedl s tím, že Alianci je třeba nechat odejít.

Americký židovský výbor: Jeho názory jsou za hranou

Vlivný Americký židovský výbor (AJC), který oceňuje spojenectví s Německem, považuje Macgregorovy názory za hranou. „Jsme velmi znepokojeni zprávami z posledních dnů o mnoha buřičských komentářích plukovníka Macgregora k německé vládě, k německému vyrovnání s nacistickou minulostí, ke spojenectví NATO, k imigrační politice a dalším tématům,“ napsal šéf AJC David Harris v dopise adresovaném americkému ministru zahraničí Mikeu Pompeovi.

Harris jménem AJC vyzval Pompea, aby byla nominace Macgregora stažena. Výzvu dostal šéf americké diplomacie v době, kdy se vydal na cestu po střední Evropě. V úterý Pompeo přiletěl do Česka.

Harris také dodal, že pokud si Trump přeje ovlivnit německou politiku, například v otázkách výdajů na armádu, energetických zdrojů či obchodní nevyváženosti, doporučuje mu AJC vybrat zkušeného diplomata, který Americe bude sloužit se ctí a úctou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nabídl Putinovi členství ve své Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do své Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
06:28Aktualizovánopřed 4 mminutami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelila i další místa, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters.
před 53 mminutami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 2 hhodinami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 4 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...