Velkou část migrantů trápí stejné zdravotní neduhy jako Evropany. Tvrdí to dobrovolní lékaři ze Slovenska, kteří už pět týdnů vyšetřují běžence na rakousko-maďarské hranici. Testovali je na různé choroby a zjistili, že imigranti nepředstavují ze zdravotního hlediska hrozbu.
Tropické nemoci od migrantů nehrozí, uklidňují slovenští lékaři
Kolem stanů dobrovolných lékařů prošlo už na 300 tisíc migrantů, deset procent z nich vyhledalo lékařskou pomoc. „Nemají žádné tropické nemoci. Jen minimum tropických chorob. Většinou kopírují choroby civilizovaného světa. Přicházejí ze Sýrie a Iráku, takže nejsou infekční,“ potvrzuje odborník na tropické choroby Vladimír Krčméry.
Profesor Krčméry jezdí často do katastrofami postižených oblastí světa. Přiznává, že na hraničních přechodech čekal situaci horší. Celkem dělal 16 tisíc testů na tuberkulózu a nenašel prý jediný případ. Setkává se hlavně se zápaly plic, problémy se srdcem a depresemi. Velmi těžkých případů lékaři řešili jen dvacítku, šlo o infarkty nebo kolapsy diabetiků.
Denně na hranicích porodí pět žen
Jazykovou bariéru pomáhá překonávat i 74letý gynekolog Ali. Původem Syřan studoval v Československu a nyní žije v Bratislavě. Rekord je podle něj pět rodících žen během jediného dne. Vzhledem k tomu, že denně přes hranice přejde i 10 tisíc lidí, prý ale nejde o vysoké číslo. V Sýrii je podle doktora Aliho situace kritická, a proto chápe ženy, které se vydají na cestu i ve vysokém stupni těhotenství.
3 minuty
Události: Zdravotní stav migrantů
Cesta uprchlíků ze Sýrie do schengenského prostoru trvá asi deset dní. Sami běženci si tak stěžují nejvíce na únavu. „Mnoho uprchlíků má problémy s nohama. Hodně stojíme, ve vlacích hodiny sedíme. Na cestě pořád někde čekáme,“ potvrzuje jeden ze syrských uprchlíků.
Kvůli špatnému počasí navíc většina z nich prochladla a trápí je bolesti hlavy. Lékaři považují za malý zázrak, že všichni pacienti přežili. S příchodem zimy a klesajícími teplotami podle nich ale bude vážných případů přibývat.