Od začátku nového milénia je zdokumentováno patnáct případů amerických občanů, které na svém území zadržel severokorejský režim a poté je zde dlouhou dobu držel jako rukojmí pro dosažení vlastních politických cílů. Žádného z těchto zajatců však nepotkal tak tragický konec jako dvaadvacetiletého studenta Otto Warmbiera. Po 17 měsících věznění v KLDR se minulý týden vrátil do vlasti v kómatu a v pondělí zemřel v nemocnici v ohijském Cincinnati. Americké ministerstvo zahraničí obvinilo Severní Koreu z Warmbierovy smrti.
Když Warmbiera v lednu 2016 zatkla na letišti v Pchjongjangu severokorejská policie a později ho tamní justice v pečlivě připraveném procesu poslala na 15 let do vězení za údajnou krádež propagandistického plakátu v hotelu, byl jediným svědkem jeho zadržení Angličan Danny Gratton. Oba muži byli v KLDR na čtyřdenním turistickém zájezdu přes cestovní kancelář Young Pioneers Tours a v průběhu pobytu se spřátelili.
„Podle toho, jak jsem měl možnost Otta poznat, nic nenaznačovalo, že by byl schopen udělat něco takového. Byl to velmi slušný chlapec,“ popsal svého spolubydlícího na zájezdu Gratton. „Je to pořád ta samá písnička. Jednou za čas si (severokorejský režim) vybere někoho, aby se zviditelnil. Je to tak zvrácené a ďábelské,“ dodal rozhořčeně.
Zpravodajka České televize Barbora Šámalová připomněla, že v minulosti si Pchjongjang dával záležet na dobrém zacházení s americkými vězni. Byl za tím čirý pragmatismus. „Aby je mohl využít jako páku k vyjednávání a z jejich vydání vytěžil co nejvíce,“ vysvětlila Šámalová.
„U Warmbiera nevíme, co se přesně stalo. A uspokojivé informace nedokážou poskytnout ani zkušení znalci místních poměrů včetně diplomatů. Rozsáhlé poškození mozku každopádně nasvědčuje tomu, že byl vystaven vážnému násilí,“ poznamenala zpravodajka ČT.
V podobném duchu záležitost okomentoval koreanista Jaromír Chlada. „V těch předchozích případech Severní Korea dříve či později americké vězně propustila, většinou to bylo po návštěvě nějakého významného bývalého amerického politika (např. Bill Clinton nebo Jimmy Carter).“
„Tentokráte však, jak se domnívám, došlo zřejmě k nějaké nehodě a je možné, že to bylo v rámci bití. Severokorejci dlouho čekali, zda se Warmbier probere, což se nestalo,“ vypíchnul Chlada tu skutečnost, že americký student byl podle všeho v kómatu více než rok.
McCain: Zabil ho režim Kim Čong-una
Americké ministerstvo zahraničí obvinilo Severní Koreu z Warmbierovi smrti a vyzvalo Pchjongjang k okamžitému propuštění tří dalších zadržovaných Američanů. Washington zároveň naznačil, že v dohledné době nelze čekat americko-severokorejský summit.
Trump dříve řekl, že by se schůzce se severokorejským diktátorem za vhodných podmínek nebránil. „Zcela evidentně se čím dál více vzdalujeme správným podmínkám pro takové setkání,“ komentoval mluvčí Bílého domu Sean Spicer na tiskové konferenci pravděpodobnost jednání Trumpa a Kima.
Ostrou kritiku za brutální zacházení s Otto Warmbierem si severokorejská diktatura vysloužila nejen od amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale také například od republikánského senátora Johna McCaina. Ten prohlásil, že režim Kim Čong-una je přímo zodpovědný za smrt amerického studenta. Jeho úmrtí nazval vraždou.
„V posledním období svého života si Warmbier prožil noční můru, ve které je severokorejský lid uvězněn posledních sedmdesát let. Nucené práce, hladomory, systematické mučení a vyvražďování,“ obvinil McCain komunistické zřízení v KLDR.
Jihokorejský prezident Mun Če-in vyzval Severní Koreu, aby rychle vrátila domů zadržené občany Jižní Koreje a Spojených států. V pozdějším rozhovoru s televizí CBS News pak Mun zdůraznil, že Severní Korea musí nést odpovědnost za smrt amerického mladíka. „Nevíme jistě, zda Severokorejci Otto Warmbiera zabili… Ale je poměrně jisté, že nesou značnou odpovědnost za vývoj dění, který vedl k jeho smrti,“ řekl.
Mun dále uvedl, že „je velmi politováníhodné, že Severní Korea nerespektuje lidská práva“. Soul se podle prezidentova mluvčího pokusí učinit vše pro návrat Jihokorejců zadržovaných totalitním režimem.
