Tragédie při pouti do Mekky: V davu bylo ušlapáno přes 700 lidí

V tlačenici na pouti do saúdskoarabské Mekky zahynulo nejméně 717 lidí a více než osm stovek bylo zraněno. Civilní obrana ale počty obětí stále navyšuje. Pouť pokračuje třetím dnem symbolickým kamenováním satana a zahájením svátku oběti.

Saúdská Arábie zatím neposkytla ucelené informace o národnosti mrtvých, sdělila pouze, že byli z mnoha zemí. Podle prvních zpráv jsou mezi nimi Turci, Indové a podle Teheránu i přinejmenším 90 Íránců. Právě šéf íránské poutní organizace obvinil Rijád z nezvládnutí situace. Z neznámých důvodů podle něj byla nedaleko místa tragédie uzavřena část silnice.

Incident se stal podle saúdskoarabské televize v údolí Míná, kde je stanové městečko, v němž poutníci přespávají. Na místě je asi 160 tisíc stanů. V údolí vzdáleném asi pět kilometrů od Mekky se také koná rituál kamenování satana.

K tlačenici a následnému ušlapání došlo v ulici 204, která je jednou ze dvou hlavních tepen vedoucích ke stanovišti, odkud poutníci házejí kaménky. Na místo dorazila kolona sanitek a raněným pomáhají tisíce záchranářů, kteří ulici uzavřeli a snaží se poutníky odklonit jinými trasami.

Nahrávám video
Tragédie v Mekce - stovky ušlapaných horníků
Zdroj: ČT24

Tragédii měl způsobit nedostatek kázně poutníků

Saúdskoarabský ministr zdravotnictví Chálid Fálih prohlásil, že k neštěstí došlo kvůli nedostatku kázně poutníků. „Kdyby poutníci dodržovali pokyny, mohli jsme se této nehodě vyhnout,“ uvedl politik. Muslimové věří, že kdo zahyne při svaté pouti, odejde do nebe.

Saúdskoarabské ministerstvo vnitra později přiblížilo, že tlačenice zřejmě vznikla kvůli střetu dvou protijdoucích proudů poutníků na křižovatce. Podíl na tragédii mohla mít prý i únava poutníků z vysokých teplot. Mluvčí ministerstva zároveň odmítl, že by vinu nesly místní úřady. Král Salmán už nařídil vznik zvláštní vyšetřovací komise.

Tragédie vznikla kvůli přelidnění na jediném místě a taky kvůli tomu, že část poutníků nerespektovala bezpečnostní instrukce. Jde ale o vůli boží.
Chálid al Fálih
saúdský ministr zdravotnictví

Podle svědectví účastníků se pochod začal komplikovat v 8:00 SELČ. „Šli jsme k můstku Džamarat, když se skupina poutníků najednou zastavila. Do několika minut se vytvořily vlny, jak lidé zezadu tlačili na ty vpředu. Nastala hrozná tlačenice, ženy nahlas křičely a staří lidé padali na zem,“ řekl saúdskoarabskému serveru Al-Baján poutník Muhammad.

Podle jednoho ze súdánských poutníků, kterého citovala agentura AFP, se jednalo o nejhůře zorganizovanou pouť ze čtyř, kterých se zúčastnil. „Lidé byli dehydrovaní a omdlévali. Poutníci klopýtali jeden přes druhého,“ řekl.

Letos se obřadů účastní asi dva miliony lidí. Z hlediska logistiky je nejkritičtější právě rituál kamenování, protože ke stélám míří naráz ohromný dav. Saúdskoarabské úřady proto neustále rozšiřují areál kolem stél, v minulých letech tam byl vybudován několikastupňový ochoz, po němž může přejít během hodiny až 300 tisíc lidí.

Šíří se kritika organizace pouti

Zajistit bezpečí poutníků je pro Saúdskou Arábii prestižní otázka nejenom z bezpečnostního, ale také politického hlediska. Země se považuje za ochránce pravého islámu a král je hlavním správcem Mekky a poutního okrsku.

Na Twitteru se začaly objevovat první kritiky a návrhy na změnu organizace pouti. Jeden z uživatelů napsal, že by se mělo skoncovat s monopolem Saúdské Arábie a že by každoroční pouť měly organizovat OSN a Organizace islámské spolupráce. Další uživatel, patrně šíita, prohlásil, že pokud Rijád nedokáže zajistit bezpečnost tří milionů lidí, ať přenechá organizaci těm, kdo zvládnou pouť 20 milionů. Na mysli měl iráckou Karbalu, kam každoročně míří na pouť miliony šíitů.

Největší tragédie spojené s poutí hadždž:

  • 1987 - Začaly střety íránských šíitských poutníků se saúdskoarabskou policií, při kterých zahynulo 402, podle íránských zdrojů 650 lidí (z toho 275 Íránců), a zraněno bylo 648 osob.
  • 1990 - V tunelu v údolí Miná zahynulo 1426 muslimských poutníků. Byli ušlapáni ve zmatku, jenž vznikl po výpadku ventilace.
  • 1994 - Při rituálním obřadu kamenování satana se stalo obětí tlačenice 270 poutníků.
  • 1997 - V poutnických táborech u Mekky zahynulo při požáru 343 lidí a přes 1500 bylo zraněno.
  • 2004 - Při obřadu kamenování satana v údolí Míná zemřelo v tlačenici 251 poutníků.
  • 2006 - Při tlačenici během obřadu kamenování satana zahynulo 364 poutníků a přes 300 dalších bylo zraněno. 
obrázek
Zdroj: ČT24

Ačkoli se díky stále přísnějším bezpečnostním opatřením minulá léta obešla bez vážnějších incidentů, letošní pouť provázejí tragédie. Už 11. září spadl na staveništi u velké mešity v Mekce obří jeřáb a zabil přes sto lidí. Většina z nich byli poutníci, kteří přijeli do Mekky s předstihem. Stavba má zvýšit kapacitu mešity a přilehlého patnáctiposchoďového hotelu. V pondělí bylo třeba evakuovat 1500 lidí z hotelu v Mekce, kde vypukl požár. Zraněno při tom bylo několik jemenských poutníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...