Trafikové vydání má zbavit Mein Kampf mýtu

Berlín - Němci si budou moct na novinových stáncích koupit Hitlerův Mein Kampf. Komentované výtahy z tohoto nacistického ideologického pamfletu chce podle magazínu Der Spiegel uvést na německý trh britský vydavatel Peter McGee. Zveřejňování nejznámějšího díla Adolfa Hitlera je přitom v Německu zakázané. „Už je dlouho na čase, aby široká veřejnost dostala možnost se s originálním textem seznámit,“ vysvětlil Spiegelu McGee. Jeho nakladatelství na sebe upozornilo už před třemi lety, kdy v Německu znovu vydalo vybraná čísla nacistických plátků Der Angriff a Völkischer Beobachter. Bavorské ministerstvo financí jako držitel autorských práv dnes oznámilo, že zvažuje právní kroky.

V případě Mein Kampfu Brit plánuje vytisknout zatím tři zhruba patnáctistránkové brožury a od 26. ledna je nabízet v trafikách. Každá by měla vyjít ve stotisícovém nákladu. Na titulní stránce bude silueta nacistického vůdce s černým pruhem přes oči a nápisem „Nečitelná kniha“. V případě velkého zájmu je nakladatelství připraveno publikovat i další části Hitlerova díla. "Mein Kampf je špatně napsaný, má divný jazyk a chybí mu vnitřní logika," tvrdí McGee. Jeho nesmyslnost ale podle něj člověk pozná teprve tehdy, když se s tímto textem sám seznámí.

Prezident Ústřední rady Židů v Německu Dieter Graumann na zprávu o chystaném vydání komentovaných výňatků z Mein Kampfu reagoval slovy, že je čeká s napětím a doufá, že tuto knihu „alespoň trošku zbaví jejího kouzla“.

Otázkou je, jak na krok britského nakladatele zareagují bavorské úřady, které drží na Hitlerův programový spis práva a zatvrzele odmítají povolit jeho vydání byť jen k vědeckým účelům. Už v roce 2009 nechaly ze stánků stáhnout McGeeho reprinty nacistických novin, na které Bavorsko také vlastní práva. I ty byly tehdy opatřeny komentáři současných historiků. Předloni Bavorsko uspělo také u českých soudů a domohlo se stažení z prodeje a znehodnocení všech výtisků dvou Hitlerových titulů, které v Česku vydala společnost KMa.

Hitler napsal Mein Kampf v polovině 20. let minulého století během pobytu ve vězení, kde si odpykával trest za neúspěšný pokus o puč v Mnichově. Bavorsko získalo autorská práva na dílo nacistického diktátora krátce po druhé světové válce od vítězných mocností. Jejich platnost vyprší v roce 2015, 70 let po autorově smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 23 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 35 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...