Řím – Kolem autobusových a vlakových nádraží v Římě nocují tisíce uprchlíků. Radnice musela zřídit stanové tábory, místní si totiž stěžovali na špatné hygienické podmínky. Asi čtyři stovky Afričanů a Syřanů uvízly také na hlavním železničním nádraží v Miláně. Uprchlíkům se nedaří dostat dál do Evropy kvůli zpřísněným kontrolám na hranicích s Francií a Rakouskem. Podle Amnesty International (AI) svět zažívá nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války. Politici podle organizace nesou značný díl viny na tom, že se zatím nenašel způsob, jak milionům běženců lépe pomoci.
Schengenská dohoda umožňuje volný pohyb osob mezi většinou zemí EU, ale Rakousko a Francie v posledních dnech posílily kontroly na hranicích s Itálií. Nepouštějí do svých zemí imigranty, kteří se pak vracejí do italského vnitrozemí.
Na přechodu Ventimiglia u hranic s Francií v neděli uprchlíci už třetím dnem protestovali kvůli zpřísněným policejním kontrolám. Policie tam zastavila stovky běženců a převezla je do záchytného tábora v přístavním městě Savona. Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve přísný postup policie bránil. „Itálie se o uprchlíky musí postarat, tak to určuje evropské právo,“ řekl v rozhovoru pro stanici BFMTV. Podle něj je příliv uprchlíků ve srovnání s loňským rokem obrovský a francouzské úřady už za letošek z hranic do Itálie vrátily přes 6000 běženců.
Italský ministr vnitra Angelino Alfano ale situaci na přechodu Ventimiglia označil za „políček Evropě“. „Tihle lidé chtějí do Evropy, ne do Itálie. Ty obrázky zítra vezmu s sebou na setkání ministrů vnitra do Lucemburku,“ řekl televizní stanici Rai3. Rakouské, francouzské, ale i německé úřady obviňují Řím, že přivírá oko nad imigranty, kteří se snaží z Itálie vycestovat.
Itálie je pro uprchlíky přestupní stanicí
Podle stávajících pravidel by běženci měli podat žádost o azyl v zemi, v níž poprvé překročili hranice Evropské unie, v praxi se to ale neděje. Do Itálie loni přicestovalo přes 170 tisíc uprchlíků, ve sběrných zařízeních jich ale nyní je jen 76 tisíc. „Je známo, že mnoho uprchlíků prostě v Itálii zůstat nechce. Je jasné, že navzdory pokusům tady tyto lidi udržet, je těžké jim zabránit ve vycestování do dalších států, kde mají přátele nebo příbuzné,“ řekl agentuře DPA Mario Morcone, šéf odboru azylové politiky na italském ministerstvu vnitra.
Jsme pro stanovení imigračních kvót, zní z Říma
Itálie kvůli přílivu imigrantů chce po Evropské unii větší solidaritu a změnu azylové politiky. Podporuje také myšlenku stanovení kvót pro přijímání imigrantů, které by alespoň částečně ulevily migračnímu tlaku na jihoevropské země. Podle diplomatů v Bruselu ale hrozí, že systém kvót nebude v nejbližší době možné prosadit pro široký odpor v unii 28 států. Proti se staví deset zemí EU včetně Česka.
Italský premiér Matteo Renzi chce ještě před bruselským summitem plánovaným na konec června o problému uprchlíků mluvit s britským premiérem Davidem Cameronem, s německou kancléřkou Angelou Merkelovou nebo s francouzským premiérem Manuelem Vallsem. On sám považuje počet 24 tisíc uprchlíků, kteří by podle navržených kvót měli putovat z Itálie do dalších členských zemí EU, za nedostatečný. „Podělit se jen o 24 tisíc uprchlíků, to považuji spíše za provokaci,“ uvedl Renzi. Podle odhadů by letos do Itálie mělo přijet přes 200 tisíc nelegálních migrantů.
AI: Svět zažívá nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války
„Jsme svědky nejhorší uprchlické krize naší epochy, během níž se miliony žen, mužů a dětí snaží přežít brutální války a zacházení pašeráků lidí a vlád prosazujících své sobecké zájmy namísto projevení základní lidské solidarity,“ uvedl šéf mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International Salil Shetty.
Zpráva Amnesty International hovoří o tom, že panuje jakási „tajná dohoda“, v jejímž rámci se téma uprchlíků odsouvá stranou a neřeší. Za nejkřiklavější případ označuje uprchlíky před konfliktem v Sýrii, kde podle AI běženci nezískali „žádnou smysluplnou mezinárodní podporu“. Před válkou už utekly čtyři miliony Syřanů a břemeno péče o ně nesou z 95 procent sousední státy. Například v Libanonu už tvoří uprchlíci pětinu populace.
Organizace upozorňuje i na tíživou situaci v Africe, kde jsou na útěku před konflikty v Nigérii, Jižním Súdánu, Středoafrické republice a Burundi přes tři miliony lidí. V jihovýchodní Asii už se letos pokusilo v cestě za lepším životem 25 tisíc uprchlíků překonat Bengálský záliv, ve Středozemním moři už při plavbě z Afriky do Evropy zemřelo 1865 lidí. „Krize v Evropě a jihovýchodní Asii ukázaly, že vlády dokážou ignorovat své právní závazky a humanitární požadavky,“ uvedla Amnesty International s tím, že pokud by státy reagovaly lépe, mohlo by být mrtvých uprchlíků mnohem méně.
