Berlín – Čtyřicet tisíc lidí dnes odpoledne demonstrovalo u berlínského hlavního nádrží proti vládnímu plánu na prodloužení životnosti jaderných elektráren. To chce prosadit křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová navzdory závazku předchozí socialistické vlády, že jaderné elektrárny do roku 2025 odpojí. Vláda Merkelové argumentuje tím, že prodloužení jejich životnosti usnadní Německu přechod na energie z obnovitelných zdrojů. Protestní akce se tak stala i politickým nástrojem opozičních sociálních demokratů (SPD) a Zelených.
Opoziční politici už před začátkem manifestace akci využili k útokům na pravicovou vládu křesťanských demokratů (CDU-CSU) se Svobodnou demokratickou stranou (FDP). „Tato vláda je prodlouženou rukou atomových koncernů, které chtějí stále větší zisky,“ prohlásila předsedkyně Zelených Claudia Rothová. „Ukážeme v ulicích, že tato politika černo-žlutých nemá většinu,“ doplnila. Černá je tradiční barva CDU-CSU, žlutá je barvou FDP.
Německá vláda: prodloužení jako překlenovací období
Německá vláda chce prodloužit životnost sedmi starších jaderných elektráren o osm let a životnost deseti novějších elektráren o 14 let. Kabinet kancléřky Angely Merkelové tvrdí, že tak chce poskytnout delší překlenovací období pro přechod Německa na energie z obnovitelných zdrojů.
„Mluvíme o Marshallově plánu v energetice. Máme ve spolkovém sněmu pohodlnou většinu a tu použijeme k prosazení projektu. Jaderné elektrárny tu stojí, jsou bezpečné a výhodné,“ řekl mluvčí pro energetiku vládní CDU Joachim Pfeiffer. Plány, které schválila někdejší vláda SPD a Zelených v roce 2000, ale počítaly s tím, že budou všechna jaderná zařízení v Německu postupně odpojena ze sítě zhruba do roku 2025.
Obejít parlament? Hrozí ústavní stížnost
Podle průzkumů nesouhlasí s plánovaným prodloužením životnosti jaderných elektráren tři pětiny Němců. Zaměstnanci elektrárny v Essenbachu, které chce vláda také prodloužit životnost, protesty komentují lakonicky. „Prodloužení je dobré. Vždyť kolik máme alternativ? Co říct k protestům. Ať tedy žijí bez proudu,“ konstatoval pracovník Michael Nethea. Uzavření elektrárny v Essenbachu nedaleko rakouských hranic přitom požaduje i Vídeň. Podle německého plánu by totiž nově měla fungovat až do roku 2019.
Kritiku německého kabinetu také vyvolává způsob, jak chce koalice svůj záměr prosadit. Merkelová totiž tvrdí, že ho bude možné schválit jen dolní parlamentní komorou, Spolkovým sněmem, kde má na rozdíl od horní komory, Spolkové rady, většinu. Rothová tento postup označila za útok na demokracii. Rovněž podle většiny právníků, které nedávno oslovil list Frankfurter Rundschau, není možné Spolkovou radu obejít. Pokud by tak koalice postupovala, může podle těchto právníků narazit u ústavního soudu.
