Těžký život klanu Le Pen - dcera vyzývá otce k odchodu z politiky

Paříž – Že politika může dostat přednost i před rodinnou vazbou, ukazuje osud Jeana-Marie Le Pena a jeho dcery Marine. Šéfce francouzské nacionalistické Národní fronty (FN) došla trpělivost a vyzvala svého otce, aby opustil politiku, a chce ho kvůli kontroverzním výrokům hnát před disciplinární komisi strany.

Nahrávám video

Spory mezi šéfkou FN a jejím otcem se vyhrotily tento týden kvůli dalšímu směřování této protiimigrantské a protievropské strany a kvůli nedávným rozhovorům Le Pena s médii.

Le Pen v interview poskytnutém extremistickému týdeníku Rivarol mimo jiné vyjádřil podporu zastáncům vichystického režimu maršála Philippa Pétaina, který za války kolaboroval s nacistickým Německem. Rovněž trval na krajně pravicovém zaměření strany a svou dceru označil za zrádkyni. V televizním rozhovoru pak znovu bránil svůj někdejší výrok, že plynové komory v nacistických vyhlazovacích táborech jsou jen „detaily historie“.

Jean-Marie Le Pen
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Le Penová dnes v rozhovoru s televizí TF1 zopakovala své středeční prohlášení, že bude proti otcově kandidatuře v letošních prosincových regionálních volbách. Dnes rovněž oznámila, že její otec, který je doživotním čestným předsedou FN, bude předvolán před disciplinární komisi kvůli antisemitským výrokům. Podle Le Penové bude pro jejího otce nejlepší, když „ukončí své politické působení“.

Marine Le Penová převzala vedení FN od otce v roce 2011. Od té doby se stranu snaží zbavit nálepky antisemitská i krajně pravicová a rozšířit její voličskou základnu. To se jí vzhledem k výsledkům různých voleb v minulých letech zjevně daří. FN loni například vyhrála ve Francii volby do Evropského parlamentu. Le Penová se hodlá v roce 2017 ucházet o prezidentské křeslo a podle průzkumů má naději postoupit z prvního kola do rozhodujícího duelu dvou nejsilnějších kandidátů.

Místo rasistických výpadů svého otce vsadila současná šéfka strany hlavně na nejistotu lidí v dobách krize. Hlasy sbírá mezi důchodci a dělníky, kteří dříve volili levici. „Francouzských politiků se zmocňuje panika. Nemají proti nám žádné opravdové argumenty, a tak jen znásobují urážky a klatby,“ komentovala úspěch strany předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová.

Marine Le Penová
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Sebevědomí Le Penové se může opírat i o zájem adeptů. Členská základna strany se za poslední dva roky ztrojnásobila. Lidé se už nestydí hlásit se k ní veřejně, včetně slavných jmen. Naposledy ji podpořil herec Alain Delon, kterého za to ostře zkritizoval syn Anthony.

Šéfka Národní fronty se střetla se svým otcem již loni v létě. Tehdy Le Pen pobouřil veřejnost dalším zjevně antisemitským výrokem. Na portálu strany kritizoval několik umělců, kteří se veřejně stavějí proti FN a stranu označují za krajně pravicovou a nebezpečnou. Na adresu zpěváka Patricka Bruela, o kterém je známo, že je Žid, ostřílený politik tehdy poznamenal, že „příště uděláme várku do pece“, a ještě se spokojeně zasmál. To vyvolalo v zemi vlnu protestů a i Le Penová se od otcových slov veřejně distancovala.

Jean-Marie Le Pen v roce 1999 při návštěvě Prahy
Zdroj: ČT24/ČTK

NÁRODNÍ FRONTA

Krajně pravicová strana, která se staví proti imigraci, a to především muslimů ze severní a západní Afriky. Hlásá zákaz potratů, podporu místní tradiční kultury, větší nezávislost na EU a dalších mezinárodních organizacích, stanovení tarifů nebo jiných ochranných opatření před levným dovozem, obnovení trestu smrti, zejména pro teroristy, vrahy a překupníky drog, zrušení dvojího občanství, nižší daně, zastavení výstavby mešit. V současnosti má asi 75 tisíc členů.

Le Pen založil FN v roce 1972, když kolem sebe sdružil odpůrce přistěhovalců a evropské integrace, stejně jako některé monarchisty a klerikály. Od začátku byla populistickou stranou. Její původní název zněl Národní fronta za francouzskou jednotu. Pod vedením Marine Le Penové se FN distancovala od rasismu. Nyní hlásá politiku silného státu podporujícího sociální zabezpečení, který má být určen pouze „pravým Francouzům“ a chránit je před globalizací a před „islamizací“ Francie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 52 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...