Oslo - Nejméně sedm mrtvých si vyžádal silný výbuch bomby v centru norské metropole Oslo. Exploze poničila několik vládních budov včetně sídla premiéra Jense Stoltenberga. Deset dalších bylo zraněno, z toho dva vážně; ministerský předseda je v pořádku. Paralelně s explozí v Oslu střílel Nor převlečený za policistu na mládežnickém mítinku Norské dělnické strany na ostrově Utoya nedaleko Osla, kde zabil nejméně 10 lidí. Na ostrově se našlo také několik nevybuchlých náloží. Podle policie spolu oba atentáty souvisejí. K útokům se údajně přihlásila islamistická teroristická skupina Ansar džihád alámí (Pomocníci světového džihádu), což ovšem norská policie zpochybnila. Policisté také potvrdili, že výbuch v Oslu způsobila nálož - zřejmě nastražená v zaparkovaném autě. Jeho ohořelý vrak byl nedaleko místa činu. Vládní budovy i pracoviště některých norských médií byly evakuovány, stejně jako hlavní nádraží a sídlo televizní stanice TV2.
Výbuch v Oslu rozbil většinu oken v sedmnáctipatrové budově, v níž sídlí úřad předsedy vlády. Poničeny byly i blízké budovy ministerstev, včetně budovy ministerstva ropného průmyslu, kterou zachvátil požár. Policie uzavřela okolí, protože z rozbitých oken ve vyšších patrech padají zbytky skla. Podle svědků byl výbuch slyšet v celé metropoli. V ulicích jsou sutiny a nad centrem Osla se vznáší kouř. Norská televize NRK v přímém přenosu ukázala, že většina oken hlavní vládní budovy byla rozbita a že je zcela zničeno přízemí objektu. V centru Osla byla nasazena armáda, v celé zemi byla posílena bezpečnostní opatření.
Šlo o útok islámských teroristů nebo místních extremistů?
K útokům se podle deníku New York Times údajně přihlásila islamistická teroristická organizace Ansar džihád alámí. Prý jde o reakci na norskou přítomnost v Afghánistánu a na nespecifikovanou urážku proroka Mohameda. Bezpečnostní experti však kromě islamistů podezírají i pravicové extremisty. Ani norská policie se nedomnívá, že útoky souvisejí s mezinárodním terorismem. Prý jde spíše o „místní“ útok na politický systém. Ansar džihád alámí později údajně podle některých zdrojů spojitost s útokem odmítla.
Na mládežnickém shromáždění zabíjel Nor převlečený za policistu
Muž převlečený za policistu spustil odpoledne palbu na účastníky mládežnického tábora Norské dělnické strany na ostrově Utoya nedaleko Osla. První informace hovořily o nejméně čtyřech mrtvých, podle svědků ale bylo na místě dokonce 20 mrtvých. Policie tyto údaje odmítla komentovat, v podvečer ale předběžně potvrdila desítku mrtvých s tím, že tento počet se ještě může zvýšit. Útočník byl později zatčen. Na shromáždění, jehož se účastnilo několik stovek lidí, měl původně přijet předseda vlády Jens Stoltenberg. Střelba začala krátce poté, co v Oslu vybuchla nálož.
Útočník v policejní uniformě podle médií na shromáždění přijel a řekl, že se chce vzhledem k výbuchu v centru města ujistit o jeho zabezpečení. Jeden novinář ho popsal jako robustního, asi 190 centimetrů vysokého muže severského typu.
Policie později uvedla, že zatčený 32letý střelec je Nor a že vyšetřovatelé znají prostředí, z něhož útočník pochází. Je podezřelý, že má podíl i na pumovém útoku v centru Osla. V metropoli byl podle policie spatřen před explozí. Na ostrově se našlo také několik nevybuchlých náloží.
Norsko v minulosti čelilo několika výhrůžkám teroristické sítě al-Káida za svou účast ve vojenské operaci v Afghánistánu, politicky motivovaných útoků ale tato skandinávská země dosud byla prakticky ušetřena. Norsko se jako člen NATO zúčastnilo i vojenských operací v Libyi. Exploze se odehrála v době, kdy Norsko stíhá údajné teroristy, kteří prý chystali útoky. Dva muži jsou ve vazbě. Obviněn byl i duchovní iráckého původu Mullah Krekar, zakladatel kurdské extremistické skupiny Ansar Islam. Údajně hrozil norským politikům smrtí, pokud bude deportován z Norska.
V době exploze v Oslu premiér nebyl v kanceláři
Premiér Stoltenberg ve své kanceláři v době exploze v 15:00 nebyl a podle norských médií je v pořádku a v bezpečí. V rozhovoru pro norskou televizi TV2 označil situaci za vážnou, odmítl ale hned potvrdit, že šlo o teroristický útok. Upřesnil, že všichni členové vlády jsou v pořádku. Na radu policie nesdělil, kde se právě nachází.
Mírumilovná severská země je jinak známá především jako sponzor Nobelovy ceny míru a zprostředkovatel při urovnávání mezinárodních konfliktů - například na Blízkém východě nebo na Srí Lance.
Pro české občany, kteří mají obavy o své blízké v Norsku, má český zastupitelský úřad k dispozici telefonní linku 0047-92611283.
Podle cestovních agentur a ambasády jsou Češi v pořádku
Mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura informoval, že v Oslu je nyní přibližně 400 českých turistů a asociace zatím nemá informace, že by při dnešním incidentu byl někdo z nich zraněn. Také český velvyslanec v Norsku Luboš Nový prohlásil, že neví o žádných českých občanech, které by výbuch zasáhl.
Česká policie přijala v souvislosti s teroristickými útoky v Oslu zvýšená bezpečnostní opatření. Posílila hlídky na mezinárodních letištích a v okolí zastupitelských úřadů a dalších objektů důležitých pro chod státu. V současné době ale nemá informace, že by České republice hrozilo nebezpečí.
* Ansar džihád alamí byla donedávna prakticky neznámou skupinou; letos v květnu se na islamistickém serveru objevila výzva abú Sulajmána Násira z této organizace k boji proti sionisticko-křižáckým žoldákům.
* Násir vybídl k bezprostředním útokům proti Američanům a jejich spojencům ze Severoatlantické aliance na celém světě. Svá slova směřoval zejména ke stoupencům svaté války v USA a v Evropě.
* Ansar džihád alamí se přihlásila k sebevražednému bombovému útoku ve Stockholmu v prosinci 2010, kdy zahynul atentátník a dva lidé byli zraněni.
Svět je v šoku
Útok ostře odsoudil prakticky celý svět; Norsku vyjádřil soustrast americký prezident Barack Obama, francouzský prezident Nicolas Sarkozy i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. „Země NATO stojí jednotně v boji proti takovým násilným aktům,“ zdůraznil Rasmussen. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso řekl, že byl atentátem zcela šokován. „Útok takového rozsahu by člověk nečekal v Norsku, jež je známo svým mírem doma a svou snahou k nastolení míru v zahraničí,“ řekl Barroso.
Speciály ČT24 k útokům v Norsku si můžete pustit ZDE.
Výběr pumových útoků v Evropě v posledních pěti letech:
30. prosince 2006 - Výbuch bomby na letištním parkovišti ve španělském Madridu lehce zranil nejméně 15 lidí. K akci se přihlásila baskická separatistická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA).
4. ledna 2007 - Série několika pumových atentátů na Korsice si vyžádala jeden lidský život a jeden člověk utrpěl těžká zranění. Atentáty byly spáchány den před návštěvou francouzského ministra vnitra Nicolase Sarkozyho na ostrově.
21. září 2008 - Deset zraněných si vyžádala exploze pumy, kterou neznámí pachatelé umístili do auta u policejní stanice v baskickém městě Ondarroa na severu Španělska.
22. září 2008 - Při sérii bombových útoků ve Španělsku, za nimiž s největší pravděpodobností stáli baskičtí separatisté, zahynul jeden voják a dalších šest bylo zraněno.
30. července 2009 - Exploze bomby poblíž kasáren četnictva v letovisku Palma Novana na Mallorce si vyžádala životy dvou četníků a několik zraněných. Týž den byla na Mallorce zneškodněna druhá nálož pod vozidlem četnictva.
12. října 2009 - Při výbuchu bomby před policejními kasárnami v italském Miláně byli zraněni dva lidé. Jedním z nich byl pachatel útoku, pocházející z Libye. O den později policie zatkla jeho dva komplice ze severní Afriky.
28. března 2010 - Výbuch bomby umístěné v odpadkovém koši v Aténách zabil patnáctiletého chlapce a dvěma dalším osobám způsobil zranění.
23. dubna 2010 - Výbuch pumy nastražené u policejní stanice v severoirském Newtownhamiltonu si vyžádal tři zraněné. Policie byla na atentát telefonicky předem upozorněna.
24. června 2010 - Silný výbuch nálože v budově řeckého ministerstva ochrany obyvatel v Aténách zabil policejního důstojníka. K detonaci pravděpodobně došlo, když policejní důstojník otevíral přijatý balíček.
14. srpna 2010 - Při výbuchu bomby u školy v severoirském městě Lurgan nedaleko Belfastu byly zraněny tři děti. Útok se udál v momentě, kdy policie evakuovala několik domů v Lurganu kvůli hrozbě výbuchu jiné bomby.
11. prosince 2010 - V centru Stockholmu vybuchly dvě nálože, které si vyžádaly jednoho mrtvého a dva lehce zraněné. Obětí útoku, k němuž se přihlásili islamisté, byl sám jeho pachatel, jemuž nálož zřejmě předčasně explodovala.
23. prosince 2010 - Na velvyslanectvích Švýcarska a Chile v Římě explodovaly dvě bomby, které zranily dvě osoby. K útokům se přihlásila italská Neformální anarchistická federace.
11. června 2011 - Exploze trhaviny v obchodním domě švédské firmy IKEA v Drážďanech zranila dvě osoby. Necelé dva týdny předtím nálože explodovaly nebo byly objeveny v obchodech IKEA v belgickém Gentu, nizozemském Eindhovenu a ve francouzském městě Lomme. Ve všech případech šlo o slabé výbuchy, které nezpůsobily žádné větší škody či zranění.
22. července 2011 - Mohutná exploze otřásla vládní čtvrtí v centru norské metropole Oslo; podle svědků byla pravděpodobně výbuchem bomby. Zahynuli nejméně dva lidé.
