Terorismus chemickou zbraní. Před 25 lety sekta Óm šinrikjó zaútočila v tokijském metru

Skupina radikálů náboženské sekty Óm šinrikjó (Učení Nejvyšší pravdy Óm) vypustila 20. března roku 1995 jedovatý plyn sarin v metru v japonském Tokiu. Při tomto teroristickém činu zahynulo třináct lidí a u dalších několika tisíc se projevily různé vážné problémy. Pachatelé útoku byli popraveni v roce 2018.

Útok skupiny Óm šinrikjó byl nejhorším masovým teroristickým činem provedeným na území Japonska od druhé světové války. V dějinách terorismu přitom drží ještě jeden neblahý primát – poprvé byla místo výbušnin použita chemická zbraň.

Samotný útok byl velmi přesně načasován. Útočníci si vybrali dopravní špičku kolem osmé hodiny ranní a tři frekventované linky metra v blízkosti důležitých vládních budov. Pět nejspolehlivějších členů sekty, kteří byli chráněni protilátkou, vypustilo během tří až pěti minut kapalný sarin z jedenácti igelitových sáčků obalených novinami, které položili na podlahy vagonů metra v pěti stanicích. 

Útokům podlehlo třináct obětí

Naštěstí se jednalo o nekvalitní, asi třicetiprocentní sarin, který velmi zapáchal (v čisté podobě je plyn smysly nerozpoznatelný). To cestující v podzemní dráze varovalo a zřejmě zabránilo větším ztrátám na životech.

Výpary nervového plynu nicméně vyvolaly zhruba u 5500 lidí ztížené dýchání, pálení očí, horečky, mdloby a zvracení. A třináct osob otravě podlehlo. Stovky lidí byly lékaři navíc klasifikovány jako „psychologické oběti“, což byly osoby bez reálných symptomů zasažení. 

Příslušníci požární a chemické jednotky v ochranných oblecích před zásahem v jedné ze stanic
Zdroj: ČTK/Jiji Press Photo

Incident vyslal do celého světa varovné signály, že něco podobného se může stát kdekoli. Kromě toho vyšla najevo nepřipravenost japonských orgánů na podobnou chemickou katastrofu i selhání místních tajných služeb, které nezachytily varovné signály o přípravách činu. 

I když se k teroristickým útokům nikdo nepřihlásil, stopy směřovaly k náboženské sektě Óm šinrikjó. Policie v následujících týdnech prohledala její sídla, kde našla tuny chemikálií potřebných k výrobě sarinu, části střelných zbraní a důkazy o vývoji biologických zbraní.

V přímém přenosu byl 16. května 1995 zatčen poloslepý guru sekty Šókó Asahara, který byl obviněn z teroristických útoků, vražd a dalších zločinů. Trest smrti si třináct hlavních organizátorů včetně Asahary vyslechlo až po deseti letech, všichni se ale odvolali.

Šókó Asahara na smínku z roku 1995
Zdroj: KYODO Kyodo/Reuters

Poprava se udála po 23 letech od útoků

Japonská justice proces s pachateli útoku definitivně uzavřela v listopadu 2011. Provedení poprav se odkládalo, dokud soudy neprošetřily poslední odvolání proti rozsudkům, což se stalo v lednu 2018. Zakladatel a duchovní vůdce sekty Asahara a šest jeho stoupenců byli popraveni počátkem července 2018. Stejný osud potkal dalších šest členů sekty Óm šinrikjó o necelý měsíc později.

Sekta se za útok v tokijském metru omluvila v prosinci 1999. O rok později změnila název na Alef, vzdala se minulosti spojené s násilím a prohlašuje se za umírněné náboženské hnutí. Japonské úřady nicméně jejích asi čtrnáct set členů nadále považují za hrozbu pro společnost a drží je pod přísným dohledem.

Sektu Óm šinrikjó, která měla v době největšího rozmachu až 40 tisíc členů, z toho velkou část v Rusku, založil Asahara v polovině 80. let. V jejím učení se prolínaly prvky buddhismu a hinduismu s apokalyptickými předpověďmi.

Hnutí například hlásalo, že v roce 1997 nastane konec světa a nový svět vytvoří jen skupina vyvolenců. K dosažení tohoto cíle bylo nutné zajistit dostatek zbraní a vyrobit účinný plyn, který měl být použit k útoku na nejvyšší instituce, včetně císařského paláce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, šlo prý o reakci na sestřelení helikoptéry

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery prý hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 3 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 6 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 6 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoFrancouzi protestují za důsledné vyšetřování pachatelů sexuálního násilí

Francouzská vláda a její ministr spravedlnosti Gérald Darmanin čelí čím dál silnější kritice kvůli znásilnění a vraždě teprve jedenáctileté dívky. Podezřelým je čtyřicátník, který čelil už několika obviněním ze sexuálního násilí proti dětem. Na protest vyšly napříč celou zemí tisíce lidí. Pod veřejným tlakem teď ministr Darmanin plánuje prověřit desítky tisíc podobných případů. Protestující Francouzi však stále požadují jeho odstoupení. Ministra například hodlá žalovat matka desetileté dívky, která už loni muže podezřelého v případu Lyhanny nahlásila policii s tím, že její dceru opakovaně pohlavně zneužil. Úřady ho za devět měsíců ani nevyslechly, přestože gynekologická vyšetření násilí potvrdila.
před 7 hhodinami

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...