Terorismus chemickou zbraní. Před 25 lety sekta Óm šinrikjó zaútočila v tokijském metru

Skupina radikálů náboženské sekty Óm šinrikjó (Učení Nejvyšší pravdy Óm) vypustila 20. března roku 1995 jedovatý plyn sarin v metru v japonském Tokiu. Při tomto teroristickém činu zahynulo třináct lidí a u dalších několika tisíc se projevily různé vážné problémy. Pachatelé útoku byli popraveni v roce 2018.

Útok skupiny Óm šinrikjó byl nejhorším masovým teroristickým činem provedeným na území Japonska od druhé světové války. V dějinách terorismu přitom drží ještě jeden neblahý primát – poprvé byla místo výbušnin použita chemická zbraň.

Samotný útok byl velmi přesně načasován. Útočníci si vybrali dopravní špičku kolem osmé hodiny ranní a tři frekventované linky metra v blízkosti důležitých vládních budov. Pět nejspolehlivějších členů sekty, kteří byli chráněni protilátkou, vypustilo během tří až pěti minut kapalný sarin z jedenácti igelitových sáčků obalených novinami, které položili na podlahy vagonů metra v pěti stanicích. 

Útokům podlehlo třináct obětí

Naštěstí se jednalo o nekvalitní, asi třicetiprocentní sarin, který velmi zapáchal (v čisté podobě je plyn smysly nerozpoznatelný). To cestující v podzemní dráze varovalo a zřejmě zabránilo větším ztrátám na životech.

Výpary nervového plynu nicméně vyvolaly zhruba u 5500 lidí ztížené dýchání, pálení očí, horečky, mdloby a zvracení. A třináct osob otravě podlehlo. Stovky lidí byly lékaři navíc klasifikovány jako „psychologické oběti“, což byly osoby bez reálných symptomů zasažení. 

Příslušníci požární a chemické jednotky v ochranných oblecích před zásahem v jedné ze stanic
Zdroj: ČTK/Jiji Press Photo

Incident vyslal do celého světa varovné signály, že něco podobného se může stát kdekoli. Kromě toho vyšla najevo nepřipravenost japonských orgánů na podobnou chemickou katastrofu i selhání místních tajných služeb, které nezachytily varovné signály o přípravách činu. 

I když se k teroristickým útokům nikdo nepřihlásil, stopy směřovaly k náboženské sektě Óm šinrikjó. Policie v následujících týdnech prohledala její sídla, kde našla tuny chemikálií potřebných k výrobě sarinu, části střelných zbraní a důkazy o vývoji biologických zbraní.

V přímém přenosu byl 16. května 1995 zatčen poloslepý guru sekty Šókó Asahara, který byl obviněn z teroristických útoků, vražd a dalších zločinů. Trest smrti si třináct hlavních organizátorů včetně Asahary vyslechlo až po deseti letech, všichni se ale odvolali.

Šókó Asahara na smínku z roku 1995
Zdroj: KYODO Kyodo/Reuters

Poprava se udála po 23 letech od útoků

Japonská justice proces s pachateli útoku definitivně uzavřela v listopadu 2011. Provedení poprav se odkládalo, dokud soudy neprošetřily poslední odvolání proti rozsudkům, což se stalo v lednu 2018. Zakladatel a duchovní vůdce sekty Asahara a šest jeho stoupenců byli popraveni počátkem července 2018. Stejný osud potkal dalších šest členů sekty Óm šinrikjó o necelý měsíc později.

Sekta se za útok v tokijském metru omluvila v prosinci 1999. O rok později změnila název na Alef, vzdala se minulosti spojené s násilím a prohlašuje se za umírněné náboženské hnutí. Japonské úřady nicméně jejích asi čtrnáct set členů nadále považují za hrozbu pro společnost a drží je pod přísným dohledem.

Sektu Óm šinrikjó, která měla v době největšího rozmachu až 40 tisíc členů, z toho velkou část v Rusku, založil Asahara v polovině 80. let. V jejím učení se prolínaly prvky buddhismu a hinduismu s apokalyptickými předpověďmi.

Hnutí například hlásalo, že v roce 1997 nastane konec světa a nový svět vytvoří jen skupina vyvolenců. K dosažení tohoto cíle bylo nutné zajistit dostatek zbraní a vyrobit účinný plyn, který měl být použit k útoku na nejvyšší instituce, včetně císařského paláce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 1 hhodinou

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 2 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 4 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 9 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...