Termín Bílý dům poprvé použil Theodor Roosevelt

Washington - S myšlenku vybudovat palác pro prezidenta přišel prezident George Washington kolem roku 1790. Návrh sídla amerického prezidenta vypracoval architekt James Hoban původem z Irska, který si inspiraci bral z budovy irského parlamentu v Dublinu. Stavba byla zahájena 13. října 1792, prvními obyvateli se 1. listopadu 1800 stali prezident John Adams a jeho žena Abigail. V roce 1800 byla omítnuta pouze polovina zdí, postaveno jen jedno schodiště a budovu stále zakrývalo lešení. Trvalo dalších třicet let, než v rezidenci tekla voda a fungovalo ústřední topení. Elektrické osvětlení bylo zavedeno v roce 1891. V roce 1814, během britsko-americké války, Bílý dům zcela vyhořel a další velký požár zachvátil budovu v roce 1829.

Komplex se skládá z hlavní rezidence, která má čtyři podlaží, a Východního (1942) a Západního křídla (1902). Dvoupodlažní křídla jsou spojena s hlavní budovou prosklenými chodbami a kolonádami. Podlahová plocha hlavních budov činí 5100 metrů čtverečních. 

V roce 1909 byla za prezidenta Williama Tafta jako součást Západního křídla vybudována Oválná pracovna, oficiální pracovna prezidenta Spojených států. V Západním křídle jsou rovněž kanceláře prezidentových nejbližších spolupracovníků. V hlavní rezidenci existuje ještě Žlutá oválná pracovna, která slouží pro neformální návštěvy. Prezidentova rodina obývá hlavně druhé patro hlavní rezidence. 

Zpočátku se sídlu prvního muže Ameriky říkalo Prezidentský palác nebo Prezidentský dům, ale podle barvy omítky, kterou byl „nahozen“ po požáru v roce 1814, dostal přezdívku Bílý dům. Termín Bílý dům poprvé oficiálně použil Theodor Roosevelt, který si ho nechal v roce 1901 natisknout na své dopisní papíry. 

Bílý dům se rozkládá na pozemku o rozloze 7,3 hektaru, což odpovídá přibližně velikosti deseti fotbalových hřišť. Celý areál je obehnán pouze přes dva metry vysokým kovovým špičatým plotem. Komplex má 132 místností, 35 koupelen, 412 dveří, 147 oken, 28 krbů, osm schodišť a tři výtahy. Ve volném čase mohou jeho obyvatelé využívat bazén, promítací sál, tenisový kurt, plochu pro basketbal, dráhy na bowling, kulečníkové stoly nebo běžecký pás. Chod Bílého domu obstarává pod vedením hlavního majordoma 90 lidí všech možných profesí. 

Komplex, který se nachází v metropoli Washingtonu na adrese Pennsylvania Avenue 1600, slouží nejen jako kancelář i domov amerického prezidenta, zároveň je to muzeum, které si denně prohlédne asi 5000 návštěvníků. Za vstup se neplatí, zpřístupněno je zpravidla několik vybraných pokojů. K nim patří například reprezentativní místnosti, jako je knihovna, slavnostní hala, státní jídelna, dále pak různé přijímací místnosti, pojmenované po převládající barvě. 

Zatímco prezident Gerald Ford označoval Bílý dům za „nejlepší veřejné ubytování“ na světě, prezident Harry Truman ho považoval za „nádherné vězení“. Bill Clinton zase říkal: „Miluji toto místo.“ „Nikdo nám neřekl, že prezident a jeho žena platí za každé jídlo, stejně jako za takové drobnosti jako čistírnu, zubní pastu a další,“ divila se zase první dáma Nancy Reaganová asi měsíc po nastěhování do Bílého domu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 5 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...