Cork (Irsko) – Terence MacSwiney se stal jedním ze symbolů revolučního hnutí Irů za vlastní nezávislost. Jeho osud v sobě spojoval atributy národních hrdinů – odvahu, slávu i tragédii. V Corku, druhém největším irském městě, stanul v čele oblastního křídla republikánského hnutí Sinn Féin. Již jako starosta byl britskou vládou obviněn za pobuřování a uvězněn na anglickém území. Světový ohlas získala MacSwineyho protestní hladovka, kterou strávil ve vězení celkem 74 dní. Ukončila ji až jeho smrt 25. října 1920.
Zatímco otec po neúspěšném podnikání emigroval do Austrálie, matka MacSwineymu vštěpovala vlastenecké cítění, které mladého úředníka mělo provázet po celý další život. I proto se rozhodl studovat obor sociálních a mravních věd na Královské univerzitě v Corku. Školu dokončil v roce 1907, již o 6 let dříve však pomáhal založit Keltskou literární společnost. Začal se zabývat dramatickou tvorbou a do repertoáru městského divadla přispěl několika úspěšnými hrami.
První kritiku sklidil jako autor politických pamfletů. Kolem roku 1912 začínal spolupracovat s Irským republikánským bratrstvím, jím založené noviny Fianna Fáil státní tiskový odbor zakázal po vydání pouhých 11 čísel. MacSwiney se tak stával stále těším symbolem konkrétního politického útlaku ze strany monarchie.
V březnu 1920 MacSwiney stanul v čele radnice v Corku. Stalo se tak po vraždě jeho předchůdce a osobního přítele Thomase MacOponyho. Již po půl roce v úřadu ho však britská vláda obvinila z držení pobuřujících dokumentů. Vojenský soudem byl posléze odsouzen ke dvěma letům v anglickém vězení v Brixtonu.
Ihned po převezení MacSwiney zahájil hladovku na protest proti jeho odsouzení a také skutečnosti, že byl souzen vojenským soudem. Jedenáct republikánských vězňů v Corku navíc zahájilo hladovku společně s ním. Jeho počínání začalo zajímat média a společnost po celém světě. Amerika hrozila bojkotem zboží pro Angličany, zatímco některé jihoamerické země se obrátily s prosbou přímo na papeže. Protestní pochody se konaly také v Německu nebo ve Francii.
V posledních dnech se pracovníci věznice neúspěšně pokusili donutit vězně k přijmutí stravy. MacSwiney upadl do kómatu 20. října 1920 a zemřel o 5 dní později. S tělem vystaveným v londýnské katedrále v Southwarku se přišlo demonstrativně rozloučit na 30 tisíc lidí. Úřady se obávaly dalších demonstrací, a proto převezly tělo do Corku, kde je dodnes uloženo na hřbitově Saint Finbarr.
