Štrasburk - Ve francouzském Štrasburku a německém Kehlu dnes vrcholí summit Severoatlantické aliance. Podle českého prezidenta Václava Klause je při jednáních patrná silná snaha, aby se organizace ještě dnes shodla na jméně člověka, který v červenci nahradí odstupujícího generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera. Pravděpodobně by to měl být dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, kterého podporuje většina z osmadvaceti členů včetně USA, Francie nebo Německa. Vedle případné volby budou špičky NATO projednávat také situaci v Afghánistánu.
Spojenci chtěli nového generálního tajemníka NATO vybrat už v pátek, ale dohoda zkrachovala na odporu Turecka. Ankara Rasmussena kritizuje za to, že se neomluvil za kontroverzní karikatury proroka Mohameda, které před třemi roky otiskly některé dánské listy. Kresby vyvolaly bouři nevole v muslimském světě, šéf kodaňské vlády Rasmussen je tehdy obhajoval právem na svobodu projevu.
Ankaře se nelíbí ani skutečnost, že Dánsko nezasahuje proti televizní stanici kurdských separatistů, která ve skandinávské zemi sídlí. Turci rovněž zpochybňují Rasmussenovy schopnosti vést alianci. „Bude to ještě velké jednání,“ prohlásil šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg, podle něhož Turecko dánského kandidáta vetovalo. Pozorovatelé se přitom shodují, že není nikdo jiný, kdo by mohl Rasmussenovi konkurovat.
Český prezident Václav Klaus dnes v noci informoval, že téma volby nového hlavního představitele této organizace včerejším jednáním jednoznačně dominovalo. „Myslím, že je velký tlak řady zemí, aby to bylo rozhodnuto ještě na tomto summitu,“ řekl Klaus novinářům krátce po půlnoci. „O jiné jméno fakticky nešlo, s čímž já nesmírně souhlasím, neboť je to jediný vhodný kandidát pro dnešní dobu,“ zdůraznil Klaus.
S kandidaturou navíc nakonec nepřišel polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, o němž se také jako o případném uchazeči o prestižní post hovořilo, a který měl i podporu české diplomacie.
Na pořadu dne Afghánistán
GT NATO Jaap de Hoop Scheffer:
„V roce 1949 nikdo netušil, že jednou budeme v Hindúkuši v Afghánistánu. Ale proč tam jsme? Protože jsou lidé, kteří chtějí zničit naše hodnoty.“
Dnešní jednání se zřejmě zcela zaměří na Afghánistán. Americký prezident Barack Obama, který si vyřešení konfliktu ve střední Asii vytyčil jako jeden z hlavních cílů své politiky, se bude snažit přesvědčit své evropské spojence k podpoře celé operace. Obama bude žádat nejen finanční podporu a navýšení počtu vojáků, ale i výraznější diplomatickou snahu na vyřešení konfliktu. Francie navýšení financí i sil už přislíbila, britský premiér Gordon Brown slíbil, že alespoň na čas navýší počet svých vojáků i Velká Británie.
„V Afghánistánu neseme velkou odpovědnost, rádi bychom se soustředili jak na vojenskou stránku, tak i na civilní rekonstrukci,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Naznačila tím postoj řady evropských členských zemí, které místo přímého posilování vojenských složek preferují civilní pomoc. Aliance se chce soustředit třeba na výcvik afghánské policie, která by měla zajistit bezpečnost už při srpnových prezidentských volbách. „Spojené státy a NATO musí efektivněji spolupracovat také s Pákistánem a pomoci mu likvidovat tamní útočiště extremistů,“ navrhnul další postup americký prezident Obama.
Štrasburk čeká demonstrace
Štrasburk zažívá kvůli zasedání Severoatlantické aliance i masivní protesty. Stovky odpůrců NATO se dnes nad ránem pokusily dostat do centra města, pořádkové síly je ale donutily pomocí slzného plynu opět ustoupit. Policie musela zasahovat hned na několika místech, kde protestovali aktivisté ze skupiny No NATO (Ne NATO) a Block NATO (Zablokujte NATO). Odpoledne se má uskutečnit mohutná demonstrace, jíž by se podle měnících se odhadů organizátorů mohlo zúčastnit 30 000 až 60 000 osob.
Symbolická procházka přes řeku
Summit na francouzsko-německém pomezí má i svou symbolickou rovinu, značí mírové spojení dvou odvěkých rivalů Německa a Francie. Státníci v čele s Angelou Merkelovou a Barackem Obamou dnes proto také symbolicky přešli most přes Rýn mezi francouzským Štrasburkem a sousedním německým Kehlem. Summit se navíc koná v době 60. narozenin Severoatlantické aliance a jen krátce po rozšíření organizace o Albánii a Chorvatsko a návratu Francie do vojenských struktur.
