Jedním ze čtrnácti nových místopředsedů europarlamentu (EP) se stal i český europoslanec Pavel Telička (nestraník za ANO). Zvolen byl hned v prvním kole. V minulosti tuto funkci z ČR zastávali i europoslanci ODS a ČSSD. Telička dříve působil také jako eurokomisař a vyjednával o vstupu České republiky do EU.
Telička zvolen místopředsedou europarlamentu
Telička získal v prvním kole 313 hlasů, tedy o tři více než nutně potřeboval. Hlasovalo 680 europoslanců. Na funkci místopředsedy europarlamentu nominovala Teličku liberální frakce ALDE.
„Můžete mít určitou roli ve vztahu ke Komisi, k Radě, v tuto chvíli velmi těžko předvídat. Předseda Evropského parlamentu není vázán současným stavem, může portfolia přeházet. Ale jsou to částečně věcná portfolia, částečně administrativní a technická. Pokud chci přispět ke skutečnému zefektivnění fungování Evropského parlamentu, k modernizaci Evropské unie, tak mě budou více zajímat ta portfolia věcná,“ řekl ČT Telička.
Nový místopředseda by chtěl na půdě EP v rámci možností prosazovat i české zájmy. „Pokud bude vedení EP o některých věcech rozhodovat, bude vystupovat navenek k dalším orgánům EU, Komisi, členským státům nebo parlamentům, je dobré, aby české zájmy byly tímto způsobem reflektovány,“ nastínil v Událostech.
„Zvolení Pavla Teličky do vedení EP je z hlediska českých zájmů v EU dobrou zprávou,“ prohlásila jeho kolegyně z ANO, europoslankyně Dita Charanzová. Podle ní je Telička v Bruselu respektovaným a čitelným partnerem, který evropské problematice velmi dobře rozumí.
„Titul místopředsedy EP vypadá hezky na vizitkách. Ten člověk, když si to zpětně promítám, vlastně pouze řídí jednotlivá zasedání EP. Rozhoduje o programu a technických věcech, které se týkají chodu celého komplexu. Nějaká super významná role to není, je to spíš prestižní záležitost,“ míní europoslanec Jan Zahradil (ODS).
Podobně vidí novou Teličkovu funkci i Jiří Pospíšil (nestr. za TOP 09): „Místopředseda EP má spíš protokolární funkci a je člověkem, který odpovídá za řízení schůze EP. Nejde o mocenský post. Je to člověk, který přispívá k chodu Evropského parlamentu. Mnohem důležitější je ten, kdo stojí v čele europarlamentu.“
I podle Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) zůstávají místopředsedové ve stínu předsedy europarlamentu. „Je to předseda, kdo je tou viditelnou hlavou. Ale místopředsedové jsou prestižní funkcí,“ uvedla europoslankyně pro ČT. Zato podle jejího kolegy z lavic europarlamentu Pavla Poce (ČSSD) je „každá politická funkce velká nebo malá podle velikosti člověka, který ji obsadí.“ Poc věří, že Pavel Telička dokáže svou pozici zúročit.
Česko má v pořadí už čtvrtého místopředsedu
Pavel Telička se stal v pořadí už čtvrtým Čechem ve funkci místopředsedy EP. V letech 2012 až 2014 ji zastával Oldřich Vlasák (ODS), před ním v letech 2009 až 2012 Libor Rouček (ČSSD) a ještě dříve v letech 2004 až 2007 Miroslav Ouzký (ODS).
Místopředsedové jsou voleni na 2,5 roku a jsou členy předsednictva Evropského parlamentu. V případě nepřítomnosti předsedy řídí plenární zasedání a předseda na ně může delegovat také jiné povinnosti, úkoly nebo pravomoce.
Narodil se ve Washingtonu v rodině diplomata, v dětství žil několik let také v Argentině a Británii. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (1986). Před listopadem 1989 byl dva roky členem KSČ.
Výborně ovládá angličtinu i francouzštinu, dobře hovoří německy a rusky. Je náruživým sportovcem, v minulosti se věnoval zejména ragby. Vrcholového sportu musel kvůli zranění kolena zanechat, v letech 2006 až 2009 byl ale šéfem České rugbyové unie.
Po vysoké škole začal pracovat na ministerstvu zahraničí, brzy se zaměřil na problematiku EU; v roce 1990 se stal členem delegace pro jednání o přidružení, o rok později nastoupil do Stálé mise ČR při Evropských společenstvích (ES).
V letech 1993 až 1995 působil jako zástupce velvyslance při ES, poté vedl odbor ES na ministerstvu zahraničí; od ledna 1998 byl pět let náměstkem ministra zahraničí (od října 1999 prvním náměstkem a státním tajemníkem pro evropské záležitosti).
V letech 2003 až 2004 byl velvyslancem ČR při EU a od května do listopadu 2004 působil jako eurokomisař; od prosince 2004 byl deset let společníkem poradenské firmy Bxl-Consulting, působil i v představenstvu těžařské společnosti New World Resources (majitel OKD).
Do Evropského parlamentu byl zvolen jako nestraník za hnutí ANO (od května 2014). Je místopředsedou frakce Aliance liberálů a demokratů (ALDE).