„Takhle dál nemůžeme pokračovat.“ Britové žádají po EU změnu brexitové dohody o Irsku

Britská vláda ve středu oznámila, že chce docílit „významné změny“ v části brexitové dohody týkající se Severního Irska, která byla dojednána ve snaze zachovat otevřenou hranici mezi tímto britským regionem a Irskou republikou. Irská vláda tvrá na tom, že jsou jednání o zásazích do protokolu vyloučená. Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič řekl, že EK bude hledat „kreativní řešení“ problémů způsobených brexitem v obchodě mezi Británií a Severním Irskem, ale nebude znovu projednávat brexitovou dohodu o Severním Irsku.

David Frost, který má v britské vládě tuto agendu na starosti, se domnívá, že je třeba zastavit uvádění tzv. severoirského protokolu do praxe a najít „novou rovnováhu“. „Takhle dál nemůžeme pokračovat,“ prohlásil Frost v projevu ve Sněmovně lordů.

Ustanovení o Severním Irsku, která Londýn společně s Evropskou unií přijal na konci roku 2019, podle Frosta narušují obchod se zbytkem Spojeného království a souvisí s obecnějším napětím v regionu. Protokol ukotvuje kontroly zboží putujícího z Anglie, Walesu a Skotska do Severního Irska, Londýn ale zatím jejich zavedení odkládá. 

Londýn chce dohlížet na regulace

Britové požadují, aby se unijní regulace vztahovaly jen na zboží mířící do Irska, přičemž by jejich dodržování vymáhal Londýn. Frost také navrhl zastavit implementaci stávajících pravidel a zmrazit jakékoli právní kroky, které Brusel už v této souvislosti zahájil. Součástí britského plánu je také přesunout dohled nad dodržováním brexitové dohody mimo kompetence unijních institucí.

„Tyto návrhy budou vyžadovat významné změny protokolu o Severním Irsku, této skutečnosti se nevyhýbáme. Jsme přesvědčeni, že tyto změny jsou nezbytné, abychom si poradili se situací, jíž čelíme,“ řekl Frost. Jak poznamenává deník The Guardian, člen Johnsonova kabinetu v tuto chvíli neavizoval jednostranné odstoupení od protokolu.

Dublin odmítá nová vyjednávání

Ani nový návrh přepracovat složitě dojednanou sekci brexitové dohody se ale zcela jistě v EU nesetká s pochopením. Dublin, jehož stanovisko je v této věci klíčové, už před Frostovým vystoupením dal najevo, že není ochoten zacházet nad rámec „kreativních řešení uvnitř mantinelů protokolu“.

„Žádná nová vyjednávání o protokolu nemohou nastat,“ řekl podle zpravodajského serveru BBC irský ministr pro unijní záležitosti Thomas Byrne.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič ve středu uvedl, že „budeme nadále se Spojeným královstvím jednat, i o dnes předložených návrzích. Jsme připraveni nadále hledat kreativní řešení, v rámci protokolu, v zájmu všech komunit v Severním Irsku. Ale nebudeme souhlasit se znovuprojednáním protokolu.“ 

Poznamenal, že cílem protokolu bylo ochránit mír v Severním Irsku, vyhnout se zavedení tvrdé hranice se členem EU a zároveň zamezit tomu, aby se zboží, které nesplňuje unijní standardy, dostalo na jednotný trh. „Abychom dosáhli těchto cílů, musí být protokol realizován. Respektování mezinárodních právních závazků má prvořadou důležitost,“ prohlásil Šefčovič.

Co bude dál?

Konflikt ohledně režimu v Severním Irsku se tak více než půl roku po konci přechodného období brexitu zdá být daleko od svého konce. Agentura AP nový krok Londýna hodnotila jako další nápor na již tak napjaté vztahy s EU, kterou Británie po vleklých jednáních a politických krizích definitivně opustila na konci ledna loňského roku.

Jak hodlá britská vláda postupovat v případě, nepřistoupí-li unie na její požadavek nových jednání, není jasné. Premiér Johnson ve středečním prohlášení vyjádřil názor, že současné okolnosti Británii opravňují ke snaze jednostranně pozastavit platnost severoirského protokolu. „Také ovšem mám za to, že je tu stále příležitost postupovat jinak a dohodnout s EU novou rovnováhu ohledně toho, jak protokol funguje,“ uvedl Johnson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...