„Takhle dál nemůžeme pokračovat.“ Britové žádají po EU změnu brexitové dohody o Irsku

Britská vláda ve středu oznámila, že chce docílit „významné změny“ v části brexitové dohody týkající se Severního Irska, která byla dojednána ve snaze zachovat otevřenou hranici mezi tímto britským regionem a Irskou republikou. Irská vláda tvrá na tom, že jsou jednání o zásazích do protokolu vyloučená. Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič řekl, že EK bude hledat „kreativní řešení“ problémů způsobených brexitem v obchodě mezi Británií a Severním Irskem, ale nebude znovu projednávat brexitovou dohodu o Severním Irsku.

David Frost, který má v britské vládě tuto agendu na starosti, se domnívá, že je třeba zastavit uvádění tzv. severoirského protokolu do praxe a najít „novou rovnováhu“. „Takhle dál nemůžeme pokračovat,“ prohlásil Frost v projevu ve Sněmovně lordů.

Ustanovení o Severním Irsku, která Londýn společně s Evropskou unií přijal na konci roku 2019, podle Frosta narušují obchod se zbytkem Spojeného království a souvisí s obecnějším napětím v regionu. Protokol ukotvuje kontroly zboží putujícího z Anglie, Walesu a Skotska do Severního Irska, Londýn ale zatím jejich zavedení odkládá. 

Londýn chce dohlížet na regulace

Britové požadují, aby se unijní regulace vztahovaly jen na zboží mířící do Irska, přičemž by jejich dodržování vymáhal Londýn. Frost také navrhl zastavit implementaci stávajících pravidel a zmrazit jakékoli právní kroky, které Brusel už v této souvislosti zahájil. Součástí britského plánu je také přesunout dohled nad dodržováním brexitové dohody mimo kompetence unijních institucí.

„Tyto návrhy budou vyžadovat významné změny protokolu o Severním Irsku, této skutečnosti se nevyhýbáme. Jsme přesvědčeni, že tyto změny jsou nezbytné, abychom si poradili se situací, jíž čelíme,“ řekl Frost. Jak poznamenává deník The Guardian, člen Johnsonova kabinetu v tuto chvíli neavizoval jednostranné odstoupení od protokolu.

Dublin odmítá nová vyjednávání

Ani nový návrh přepracovat složitě dojednanou sekci brexitové dohody se ale zcela jistě v EU nesetká s pochopením. Dublin, jehož stanovisko je v této věci klíčové, už před Frostovým vystoupením dal najevo, že není ochoten zacházet nad rámec „kreativních řešení uvnitř mantinelů protokolu“.

„Žádná nová vyjednávání o protokolu nemohou nastat,“ řekl podle zpravodajského serveru BBC irský ministr pro unijní záležitosti Thomas Byrne.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič ve středu uvedl, že „budeme nadále se Spojeným královstvím jednat, i o dnes předložených návrzích. Jsme připraveni nadále hledat kreativní řešení, v rámci protokolu, v zájmu všech komunit v Severním Irsku. Ale nebudeme souhlasit se znovuprojednáním protokolu.“ 

Poznamenal, že cílem protokolu bylo ochránit mír v Severním Irsku, vyhnout se zavedení tvrdé hranice se členem EU a zároveň zamezit tomu, aby se zboží, které nesplňuje unijní standardy, dostalo na jednotný trh. „Abychom dosáhli těchto cílů, musí být protokol realizován. Respektování mezinárodních právních závazků má prvořadou důležitost,“ prohlásil Šefčovič.

Co bude dál?

Konflikt ohledně režimu v Severním Irsku se tak více než půl roku po konci přechodného období brexitu zdá být daleko od svého konce. Agentura AP nový krok Londýna hodnotila jako další nápor na již tak napjaté vztahy s EU, kterou Británie po vleklých jednáních a politických krizích definitivně opustila na konci ledna loňského roku.

Jak hodlá britská vláda postupovat v případě, nepřistoupí-li unie na její požadavek nových jednání, není jasné. Premiér Johnson ve středečním prohlášení vyjádřil názor, že současné okolnosti Británii opravňují ke snaze jednostranně pozastavit platnost severoirského protokolu. „Také ovšem mám za to, že je tu stále příležitost postupovat jinak a dohodnout s EU novou rovnováhu ohledně toho, jak protokol funguje,“ uvedl Johnson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 6 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 9 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 11 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 13 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...