Islámábád – Bývalý pákistánský premiér Naváz Šaríf je na nejlepší cestě zpátky do premiérského křesla. Jeho strana Pákistánská muslimská liga má už jistotu téměř poloviny poslaneckých mandátů. Podporu si strana už údajně pro jistotu vyjednává i mezi nezávislými kandidáty a malými stranami. „Byli jsme zvoleni, abychom přinesli změnu. A proto jsme tu. Lidé nám vyjádřili důvěru. Vědí, že pod mým vedením se v naší zemi změny už udály. A to samé se stane znovu,“ slíbil Šaríf.
Šaríf se stal nejúspěšnějším politikem v dějinách své země. Přežil obvinění z korupce, období hluboké neobliby, vězení, exil a nakonec i to, že jej z premiérského křesla svrhl vojenský převrat.
Naposledy, když byl koncem 90. let minulého století v úřadu premiéra, bylo jeho hlavním cílem ukázat dveře každému, kdo si dovolil zpochybnit jeho vládu. Frustrovaný opozicí v parlamentu se pokusil protlačit ústavní změnu, která by mu bývala umožnila zavést právo šaría. Vzepřel se i dalším mocenským střediskům. Dav jeho stoupenců vyraboval Nejvyšší soud a Šaríf se pokusil ovládnout i mocnou pákistánskou armádu. Sesadit dva vojenské velitele bylo právě jeho rozhodnutí, které pak přimělo generála Parvíze Mušarafa k vojenskému převratu.
Armáda poté Šarífa odsoudila za únos letadla, v němž letěl Mušaraf. Šaríf skončil ve vězení a poté jej poslali do exilu v Saúdské Arábii. Zatím není jasné, zda se za tohle bude chtít pomstít armádě všeobecně a Mušarafovi konkrétně. Mušaraf je nyní držen ve svém domě v Islámábádu.
Nenáviděný politik dostal znovu důvěru…
Když byl Šaríf v roce 1999 sesazen z úřadu, mnozí Pákistánci to kvitovali s velkou úlevou. Viděli v něm zkorumpovaného a neschopného politika posedlého mocí. Tím, že jeho minulost přehlédli a dali mu o víkendu silný mandát, vyjádřili důvěru, že Šaríf je nyní starším a moudřejším politikem. A mnozí voliči věří, že jeho rodinná podnikatelská bystrost pomůže zachránit Pákistán z pokraje bankrotu.
K dobru mu obyvatelé připisují i rozhodnutí z roku 1998 uskutečnit jaderné testy, které posílilo jeho pověst hrdého Pákistánce, jenž je dost silný na to, aby se postavil Indii a Spojeným státům. V projevu po volebním vítězství zopakoval touhu mnohých ze své voličské základny, když prohlásil, že by Pákistánu přál, aby se stal „respektovanou zemí“.
Taliban - nepřítel, nebo partner?
Šaríf naznačil, že by Pákistán měl ukončit závazky v rámci americké války proti terorismu a začít s pákistánským Talibanem raději vyjednávat, mnozí očekávají, že se to změní, až nastoupí k moci. Pak podle nich převezme postoj armády, že všechny minulé rozhovory selhaly a jedinou možností je proti Talibanu bojovat.
Přístup Islámábádu k islamistům už dlouho frustruje hlavně Američany, kteří do země posílají miliardy dolarů. Na základnách v tamních horách cvičí ozbrojenci Talibanu, kteří pak proudí přes hranice do Afghánistánu a bojují proti spojencům. Extrémisty nedokázaly zásadně oslabit ani nálety amerických bezpilotních letounů. „Když bude Pákistán vyjednávat s Talibanem, nemůže mít přátelské vztahy s Afghánistánem,“ soudí afghánský politolog Wahíd Mozdá.
Zájem o volby byl obrovský. K urnám přišlo šedesát procent oprávněných voličů. Před pěti lety to bylo o 16 procent míň. Podle evropských pozorovatelů hlasování proběhlo víceméně v pořádku. „V porovnání s volbami před pěti lety vidíme výrazné zlepšení. A to je názor nejen náš, ale i dalších odborníků. Zlepšení se týká hlasovacích lístků, nezávislosti volební komise a došlo i ke zlepšení svobody médií,“ tvrdí Michael Gahler z pozorovací mise EU.
Víkendové volby provázela přísná bezpečnostní opatření. Pákistánský Taliban hrozil útoky. Ani 600 tisíc policistů ale násilí nezabránilo. Exploze na třech místech v zemi zabily jen ve volební den 64 lidí.
