V Indonésii pokračují záchranné akce poté, co zemi zasáhla v sobotu večer tsunami. Pátrací týmy hledají přeživší i oběti pomocí dronů a záchranářských psů. Při katastrofě zemřelo podle nejnovější bilance nejméně 429 lidí a víc než 1500 utrpělo zranění. Podle záchranářů ale počty mrtvých ještě porostou, úřady pohřešují 154 osob. Zemi navíc v příštích dnech hrozí další tsunami, protože její příčina – sopka Anak Krakatoa, zůstává aktivní. Lidé se mají vyhnout pobřeží v oblasti Sundského průlivu.
Systém varování před tsunami v Indonésii nefunguje, ukázala katastrofa
Vlna udeřila na pobřeží z obou stran Sundského průlivu, který leží mezi ostrovy Jáva a Sumatra. Nejhůře byl postižen západ ostrova Jáva. Za příčinu tsunami je považován výbuch místní sopky Krakatoa, po němž následoval podmořský sesuv půdy.
Místní obyvatelé byli vlnou zaskočeni, protože nedostali varování, jaké dostávají v případě hrozby tsunami v důsledku zemětřesení. Živel zničil stovky domů. Trosky stále prohledávají s pomocí psů záchranáři, kteří k pátrání po přeživších používají i drony.
„Všichni začali utíkat, ale strhlo je to.“ Indonésie počítá mrtvé po tsunami (zdroj: ČT24)
„Okamžitě po katastrofě lidé potřebují především přístřeší. Červěný kříž rozmístil také 22 nákladních aut s vodou. Pomáhají jí čistit. Pak víme, že stovky lidí utrpěly zranění, takže posíláme 22 sanitek a pět mobilních klinik,“ upřesnila mluvčí Mezinárodní federace společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce Kathy Muellerová.
„Obáváme se, že další oběti jsou ještě zasypány pod troskami,“ uvedl mluvčí agentury pro přírodní katastrofy Sutopo Purwo Nugroho. S odklízením trosek pomáhají stovky vojáků i dobrovolníků, dodal. Podle něj bylo zničeno přes šest set domů, mnoho hotelů a obchodů a více než čtyři sta lodí a člunů.
Vedení země teď čelí kritice kvůli tomu, že úřady obyvatele předem nevarovaly. „Obvykle vlnám tsunami předchází zemětřesení, a proto nyní místní obyvatelé nebyli varováni, aby mohli včas uniknout,“ řekl prezident. Zároveň přiznal, že předvídat sobotní tsunami bylo nad schopnosti místních úřadů. Proto prezident nyní nařídil Meteorologické, klimatické a geologické agentuře (BMKG), aby nakoupila detektory schopné včas varovat před vlnami tsunami.
Dělník zvdá hlavu zničené sochy před hotelem u jedné z pláží, kterou zasáhla vlna tsunami v Pandegalangu
Nových detektorů budou potřeba tisíce
Také šéfka MBKG Dwikorita Karnawatiová přiznala, že senzory agentury v místě nereagovaly, protože jsou schopné zaznamenat tektonickou aktivitu, a nikoli sopečnou. Dodala, že agentura se bude snažit co nejdříve nainstalovat do moře přílivové brány, které by detekovaly vlny u pobřeží.
Americká televize CNN v pondělí uvedla, že nejde o první případ, kdy indonéské úřady včas nevarovaly obyvatele před přírodní katastrofou. Například také letos v září, kdy si zemětřesení a vlna tsunami na ostrově Sulawesi vyžádaly přes dva tisíce obětí, si mnozí stěžovali, že varování nedostali.
Tsunami v Indonésii
Tisíce nových detektorů ovšem zatíží indonéský rozpočet – a peníze nejsou jediný problém. „Jde také o vzájemné propojení, aby systém při náhlé tsunami skutečně fungoval. I tehdy ale berme v potaz vlnu, která se v mělkém moři pohybuje velmi rychle,“ konstatoval oceánograf Simon Boxall.